07/03/2020

Už je to skoro rok

0


Je to neskutečné, ale už je to skoro rok, co jsem nenapsala vůbec nic na svůj blog. Upřímně jsem dlouho chtěla zase něco napsat, ale nebyl na to čas, opravdu. A pokud jsem se k tomu dostala, nešlo to. Myslím si, že všechno má svůj čas a asi to tak mělo být. Proto vám dneska shrnu, co se za ten rok událo. Protože bych se opět ráda, aspoň jednou za čas vrátila k psaní.

Jak již z předchozího článku víte, začala jsem brát antidepresiva a hodně věcí se neskutečně zlepšilo. Můj pohled na věc, můj aktivní život a vlastně celkově láska k životu a hlavně k mé rodině. Protože to, co pro mě udělal můj manžel, by udělal málo který chlap. Takže i dnes vím, že miluji toho správného ♥.
Samozřejmě nejednou jsem si za loňský rok vyčítala, co se všechno stalo, takže mě to dost často dostalo do neskutečně špatné nálady. No už jsem dokázala manželi říct, že mě něco trápí. On hned ten den vymyslel, že musíme buď se jít projít a nebo projet. Trávit spolu čas v těchto chvilkách bylo krásné.

Začali jsme objevovat Západní Čechy
Jednou za měsíc jsme jeli aspoň na krátký či dlouhý výlet. Jako první jsme si vybrali Mariánské lázně, kde bylo opravdu dost chladno. Což jsme trochu nečekali, ale i tak to byl nový začátek. Za tu dobu, kdy v sobě dusíte neskutečně moc emocí a snažíte se na každého být milý a pro každého udělat všechno, ale vlastně byste nejraději byli zalezlí v koutě a nikoho neviděli. 
Prošli jsme snad úplně celé Mariánky a víme, že se tam vrátíme, až bude zase lepší počasí. Protože lázeňská města mají prostě něco do sebe. Navíc mám ráda místa, kde to není samý nákupák na každém kroku. 

Další na seznamu Františkovy lázně. Od kterých jsem očekávala, že jsou větší, ale jsou tak malinké, že jsme je za celý den viděli celé. Opravdu malé, ale krásné město. Upřímně se mi hrozně líbilo, že jsou všude spíše parky, příjemné prostředí a celkově to na nás mělo pozitivní vliv, také už bylo krásné počasí, takže to byl další bonus. A jelikož jsme FL prošli za jeden den úplně celé, tak jsme se rozhodli, že pojedeme druhý den do Mariánských lázni a půjdeme do parku Boheminium, což je známý park s miniaturami národních památek, které stále rozšiřují a musím uznat, to jsou neskutečná díla. Nádherná práce.
Michálek si tento výlet hodně užil i když to byla dlouhá cesta, kdy jsme šli přímo od vlakového nádraží. Navíc jsme si nemohli ani ulevit a táhli jsme se s batohy do kterých jsme se zabalili na celý víkend a ono těžké nebyli, ale pohodlné to taky nebylo.

Přijeli mi holky z Liberce na Majáles
Moje velká zlatíčka a moje další rodina, to jsou moje holky se kterými jsem prožila neskutečně moc času a spoustu emocí ♥. Užili jsme si spolu festival a vlastně celý víkend, kdy jsme mohli zase pokecat o všem, co se stalo, když jsme se neviděli i když jsme vlastně stále v kontaktu, není to takové, jako kdybychom se viděli pořád. Loučení s nimi je opravdu jako loučení s milovanými sestřičkami ♥.

Vyrazili jsme do Bratislavy k výročí svatby ♥
Konečně jsem opět viděla mojí oblíbenou Bratislavu, kterou jsem si neskutečně zamilovala. Hodně jsme jeli, hodně jsme pili a hodně jsme s užívali. Být chvilku bez našeho malého prcka, bylo docela osvěžující a moc těchto možností nemáme. Takže být venku kdy chceme a dělat, co chceme, to byla víkendová paráda. 
Objevili jsme krásnou Magio pláž, kde se můj muž "zapletl" s barmankou a tajně mě opil. Dávala jsem si pina coladu, kterou mám fakt ráda a manžel se domluvil s barmankou, zda by nešlo něco silnějšího a tak mi tam místo jednoho panáku dávali dva.... podvodníci, ale zase opravdu nebyla nuda, protože takhle vesele jsem se dlouho ještě neopila.
Bohužel mě celý výlet trochu překážela bolest zad, kterou jsem připisovala tomu, že jsme opravdu hodně chodili. 
Dokonce jsme jeli do plaveckého bazénu se osvěžit, ježíš to jsou krásné vzpomínky ♥. Letos bychom rádi jeli i s prckem. Uvidíme jak to vyjde, ale to teď dost odbočuji.

Po příjezdu z BA do práce a začínají problémy. Začíná mi být mdlo, bolí mě hlava a záda (bedra) mě bolí tak moc, že nedokážu sedět, ležet a ani stát. Nemohla jsem bolestí spát a bylo to horší než první den v práci, kdy jsem měla klientku a myslela jsem si, že to nedám. 
Ve středu jsem zůstala doma s tím, že mám pouze migrénu a opravdu silnou bolest v zádech. Stále, ale nevyhledávám pomoc lékaře. Dopuji se léky na bolest a vlastně bez účinku. Po příchodu manžela z práce jsem zjistila, že už mám silné teploty, takže jsem zase šla do postele s práškem na teploty a probudila se a teplota neklesala, nechápala jsem to a tak jsem se šla zchladit do sprchy. NEPOMOHLO. 
Ve dvě ráno jsem s mým bráchou jela na pohotovost, kde mi udělali vyšetření, ale museli mě poslat domů, jelikož jsem v sobě měla Paralen a nemohou mě tedy vyšetřit. Měla jsem ten den přijít mezi 8-9 bez léků. 
Maminka mi pohlídala Míšu a mě odvezla do nemocnice na vyšetření. Nečekala jsem, že mi bez léků může být tak hodně špatně. Stála jsem u okýnka, kde nikdo neotvíral, svíjela jsem se v křeči, bylo mi neuvěřitelně mdlo, potila jsem se a začala jsem opravdu plakat. 
Položili mě na lehátko, kde berou pacienty předem, ale to jen díky paní, která vyrukovala na sestřičku a ta mě skoro odnesla. Přikryli mě a já se neskutečně klepala. Dali mi teploměr, kde mi naměřili skoro 42 stupňů a tak usoudili, že asi něco je špatně, překvapivě. 
Na vyšetření jsem se nemohla skoro ani zvednout, celá jsem hořela a jak se mi dotkli, tak jsem myslela, že umřu. 
Přišla jsem si opravdu hloupě, jako kdybych to hrála. Ale věděla jsem, že mi opravdu je hodně zle. Položili mě a dostala jsem něco na teplotu a poté i na bolest, můj poloviční kolaps po aplikování kanyly ani nebudu počítat. Když jsem už byla trochu lepší, tak mě odvezli na rentgen a po tom všem jsem se dozvěděla, že ještě musím na urologii do druhé nemocnice. Tam mi řekli, že mám akutní zánět ledvin a naštěstí se neukázalo nic, abych musela podstoupit operaci. 
Takže jsem si 14dní poležela doma a konečně jsem zase byla zdravá. 

Do práce jen na chvilku. 

Protože...

nás čekala dovolená ♥.

Naše první rodinná dovolená u moře. Španělsko ♥
Je to neskutečné, ale dostat se s rodinou k moři je celkem dost finančně náročný, buďme realisti, ale 30tis na dovolenou je prostě hodně peněz a ne vždy a ne každý si to může dovolit. 
Strach z toho, že bude synátor řvát nebo vyvádět v letadle, že něco bude špatně.. Ale nakonec to bylo až pohádkové. Michálek miluje letadla, nepípnul naopak řekl, že děti, které tam řvali jsou velmi neslušné, což mě dost pobavilo. 
Můj manžel u moře ještě nikdy byl a vlastně ani syn a tak to byla pro kluky nádherná premiéra v krásném Španělsku. Klidně bych se vám rozepsala mnohem více, ale to by opravdu bylo na dlouho. 
Nebyli bychom to my, kdybychom neprošli za ten týden celé město, jelikož nám zrušili plavbu lodí s proskleným dnem, kde můžete vidět dno moře, tak jsme museli plány vymýšlet sami. Hledali jsme si památky, navštívili tržnici a užívali si krásného počasí. Já jsem se samozřejmě několikrát spálila, ale co nezachrání padesátka, tak asi nic.
Našli jsme si restauraci, kde jsme občas chodili na oběd (snídaně a večeře jsme měli v hotelu), nakonec jsme v té restauraci i chodili večer na skleničku. A musím vám říct, že pina colada jako tam jiná není, protože to bylo tak osvěžující a silné, že mi stačili dva až tři. 
Bylo to opravdu nádherné, poznali jsme tam skvělé lidi, nakonec jsem totiž šla si nechat udělat copánky a s cizinkami jsme se neskutečně zasmáli, jelikož já byla jejich diva, samozřejmě to je sranda, ale ona byli tak skvělé, že se se mnou chtěli i vyfotit. 
NÁDHERNÁ DOVOLENÁ.


Myslím, že tady bych se měla zastavit, jelikož se toho loni stalo tolik, že to budu muset trochu rozdělit, abych měla také co psát příště. Třebas vám někdy více napíšu o dovolené, našich výletech a zážitcích, protože jsou to věci, které si chcete i pamatovat, kdybyste případně zapomněli.

Děkuji moc,
S LÁSKOU,
Vaše SAGI

0 komentářů:

Post a Comment

Děkuji za Vaše komentáře.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...