11/11/2018

Předávání zkušeností

0


Jak již už víte, tak jsem vyučená krejčí. Když jsem nastupovala do školy na první pokus, tak se v Plzni obor uzavřel, protože nikdo neměl zájem. Další rok už jsem se hlásila do Liberce, kde hrozilo, že se obor též neotevře, ale otevřel se, naštěstí.

Chci tím říct, že dřív zájem o vyučení se na krejčí bylo nulové, no kdysi to byl jeden z nejobsazenějších oborů. Čas se mění a s tím i doba, kdy konfekce je víc, než šikovné ruce nejedné švadlenky, jak je nám též často přezdíváno, jen pro upřesnění to není to samé. Švadlenami jsou přezdívané ženy, které nešijí vysloveně na zákazníka, ale spíše ve firmách, jelikož mají naučené základní postupy a neučí se střihy. Krejčí tvoří celý oděv od konzultace, střihu, výběru látky až po zkoušení, úpravy, do konečné podoby dle představ zákazníka. 

Svůj obor jsem si vybrala už dříve než jsem nastoupila, protože mě šít bavilo už na základce. Na internetu nic tou dobou nebylo a já jen hledala kam jít. Nakonec jsem ráda, že jsem se k tomu opravdu dostala a to, že jsem studovala i v Liberci, byla velká životní zkušenost. Nikdy na to nezapomenu a část mě tam vždy bude myšlenkami ♥. To jen takové odbočení.

Dnes je doba taková, že lidé se to nechtějí učit ve školách, protože k čemu. Seženou si všechno v krámu, látky jsou drahé, je to hodně práce, tak proč. S tím jsem se dost setkávala. Nechat si něco ušít od krejčové je také dost drahé, takže lidé často své kousky vyhodí a nebo prodají dál člověku, který si to například k té krejčí dá.

Setkávám se často s lidmi, kteří mě za můj obor obdivují. Chtěli by to taky umět pracovat s látkami, poznat jaká je k čemu, jak vytvořit svůj střih a celkově se podílet na tom zhotovení svého oblečení. 
Mě často překvapuje, jak moc jsou lidé šikovní, že si dokážou poradit i bez střihů, možná to není úplně 100%, ale rozhodně mají můj obdiv ti, kteří se to učí a snaží se zlepšovat. Skutečné je to krásné. 
Když se mě někdo zeptá, zda mu pomohu, tak nikdy neodmítnu. Proč? Právě proto, že tento náš obor se už málo vyučuje, teď už i kvůli tomu, že nejsou učitelé, kteří by dokázali tento krásný obor učit. Jednou to byli svatební šaty, které jsem pomáhala před 2lety šít kamarádce pro její kamarádku. A letos jsem si řekla, že když už to někdo bude chtít umět, tak ho to musím pořádně učit od základů a snažit se dobře vysvětlovat.

V pátek jsem vyrazila do Prahy za Luckou a Nikčou z ACOS. Lucku znám už cca půl roku a ne a ne se domluvit, kdy budeme mít čas stejně, nabídla jsem se, že je přiučím šití z mého pohledu a z mých zkušeností, protože mi udělalo radost to, že mají zájem a to pro mě bylo zásadní. 
Takže nakonec jsem se sešla s oběma a vrhli jsme se na výběr látky na nové šaty. Vybrala jsem to nejjednodušší, co mohlo být, no dobře mohlo to být ještě jednodušší, ale to zase nemůžeme být tak moc hodní. Po výběru látky se holky pořádně vybavili do budoucna, aby měli pro příští učení všechno. 
Nikča už měla svoje rozpracované džínové šaty, kde jsem pouze pomáhala, co a jak udělat, jak si to trochu zjednodušit, to samé, aby holky nemuseli zbytečně stehovat a dělat to několik hodin, prostě jsem jim předala spoustu z mých zkušeností. 
Lucce jsem ukazovala střih kimonového vršku na který půjde půl-kolová sukně (nakonec kolová)... Pro mě, jako zkušeného člověka, je toto snadné a jsem ráda, že se mě holky měli možnost ptát na cokoliv, co jim nebylo jasné, až věřím, že to mohlo docela i mást. 

Nestihli jsme všechno, ale jsem tu pro holky stále a ony to ví. Já mám neskutečnou radost, že jsem jim mohla předat spoustu mých zkušeností a stále bych jim toho mohla ještě předávat více a více. Dokonce zjistili, že je to opravdu časově náročné, tedy hlavně pokud zrovna začínají a neznají úplně všechno, ale od toho jsem přijela, abych je něco přiučila. 
Děkuji holkám za skvěle strávený den, kdy jsem jim mohla to všechno, co jsem stihla předat. A to, že byste holky neznali o to se bát nemusím, ale pokud je náhodou nesledujete, tak věřte, že ony si to všechno zaslouží ♥. Jsou skvělé a inspirující, na co jsem je zeptala, na to odpověděli a celkově jsou to naprosto normální holky, jako jsem například já. Jen má jejich slovo větší váhu. Nicméně pro mě jsou to skvělé kamarádky a nebojím se jim tak říct!

Foto: Veronika Marková - IG: @verunm


Baret: Anytra / Svetr: H&M / Sukně: SAGI Style / Kabát: Sammydress / Kabelka: Noire / Boty: H&M

S láskou,
Vaše SAGI ♥

0 komentářů:

Post a Comment

Děkuji za Vaše komentáře.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...