04/09/2018

Všechno je jednou poprvé

4


Září nezačalo, co se počasí týče, moc dobře. Nicméně věřím, že všichni školáci i studenti měli ten svůj první den klidný a užili si ho. Já s manželem jsme první den doprovázeli syna společně do školky a bylo to opravdu dojemné a stresující zároveň.
Upřímně nemohla jsem pořádně z neděle na pondělí spát, protože jsem stále měla v hlavě jen ty špatné scénáře a do toho jsem měla pocit, že zaspím. Vlastně i manžel byl na půl vzhůru, takže předpokládám, že špetka nepřiznaného stresu vlezla i na něj. 

Nebudu říkat kde mám syna apod.. Přeci jen ho chci chránit, když ho nemohu mít u sebe nebo u mé rodiny. Proto také nemám ráda, když začne školka/škola a rodiče své děti dávají všude. NEDĚLEJTE TO! Nikdy nevíme, kdo to může vidět. 

Nicméně, náš první den.
Ráno jsem byla na nohou brzy, protože jsem dávala věci do batůžku, popisovala nepopsané a kontrolovala, zda jsem vzala všechno. Připravovala jsem pro něj snídani a mezitím se sama oblékla nebo postupně chystala. 
Šla jsem Míšu vzbudit a na větu "Michálku vstáváme, jdeme do školky" mi odpověděl "ne já nejdu" to se chvilku opakovalo. Pak nakonec vstal, nasnídal se, koukl na svojí oblíbenou pohádku a mohli jsme vyrazit. Udělali jsme si fotky do alba a vesele jsme kráčeli do školky. 
Ve školce se vybírají značky, kam, pak přidáte jméno. Mimochodem, chtěl auto, ale auto bylo zabrané (překvapivě) a tak začala další situace. Nejdříve jsem se ptala já a vždy to bylo auto a pak to vyzkoušel tatínek, to už bylo pestřejší "Michálku, chceš lodičku nebo želvičku?" na to se ozvalo "nebo auto?" to se zase opakovalo, až jsme připíchli jméno k lodičce a utekli od tabule. Neboť si myslím, že stát tam o chvilku déle, tak to jméno strhne a bude to prostě jeho.
S dětičkami jsme tam chvilku byli, spousta z nich plakala byla smutná a pak se přidávaly slzy maminek. Jo taky mi nějaká ta slza ukápla, ale snažila jsem se to dost zadržovat. Bylo to dojemné, když si uvědomíte, že už dítě není ten malý řvoucí uzlíček, který chce jen jíst a nadělávat do plenek... :D
Z počátku to vypadalo nadějně, hrál si a pak jsme se dali na odchod, no chtěl samozřejmě s námi. Naznačovali jsme, že jdeme nakoupit a pak pro něj přijdeme, ale to nějak nefungovalo, přilepil se na mě jako klíště a vychovatelka taky nefungovala. Tak tatínek vzal Míšu a šel ho zabavit, no a pak jsme řekli na shledanou a utekli jsme. BOŽE TO JE ZVLÁŠTNÍ POCIT! Doma byl klid, tak jsme se vrhli na uklízení. 
Šla jsem si pro syna po obědě a věřte tomu nebo ne, ale už s námi nechtěl ani domů. Přemlouvali jsme ho, aby šel s námi domů, že se taky vyspinká a nakonec jsem mu musela slíbit, že zítra ve školce zůstane déle. Tak to už povolil. Tak uvidíme. 
A ještě bych dodala, že když jsem pro něj šla do třídy, tak si s chlapečkem hrál, že nakupují. No Michálek mi říká smutně "maminko, já nemám korunky na zaplacení" a chlapeček za kasou nastavuje na penízky ruku :D. Perfektní!


Outfit
Ještě přinesu pár letních outfitu, než se zazimuji do kabátků, bund a teď nejlépe do pláštěnek. Jelikož ještě minulý týden člověk hoří, tak dnes mrzne. 
Bílé tílko už vám jistě není cizí, no řekla bych, že mezi nejnovější a ještě neznalé kousky, patří tato světloučká modrá sukně, kterou jsem si šila opravdu hodně moc na rychlo na svatbu. V pase je na gumu, takže jsem se s ní fakt moc nenadřela (je to vidět). K ní jsem si zvolila fialkové sandálky z Časnaboty, na nich jsem den před tím vydržela tancovat několik hodin a běhat za dítětem na svatbě a musím uznat, že mě překvapilo, že jsem si nejen nezlomila nohu, ale že mě vůbec neboleli nohy ani jsem neměla puchýře, nic. 
K sandálkům jsem zvolila stuhu, čtete dobře, opravdu myslím stuhu. Zakomponovala jsem jí totiž do růžové kabelky, protože barev není nikdy dost, hlavně když jde o takové světlé odstíny. Kabelka je dokonce původně dlouhá a tak jsem její popruh do stuhy svázala, posuďte sami, zda se vám to líbí. Já si myslím, že je to super trik na neobvyklí doplněk a ke všemu levný ♥.
Mimochodem, už bych měla postupně botník doplňovat o podzimní kousky a tím myslím i boty.. ♥ Například takovéto světloučce modré?
Že já na ty boty koukám -_-.

Foto: Veronika Marková - IG: @verunm


Top: Pimkie / Kabelka: Mohito / Sukně: SAGI Style / Boty: Časnaboty

S láskou,
Vaše SAGI ♡

4 comments:

  1. Vyjádřím se ti k outfitu - máš úžasný top, sukni, ale i boty..no, vlastně úplně všechno :) Tento jemný styl se mi moc líbí a k tobě jde perfektně.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Děkuji strašně moc ♥ to se tak krásně čte ♥

      Delete
  2. Tak tenhle outfit mě naprosto dostal! :D

    Ježiš, neumím si představit, jaké to je vést své dítě poprvé do školky, ale poslední dobou od více lidí zjišťuji, že to není taková sranda, jak by se to mohlo zdát. Každopádně jsem ráda, že se tam Michálkovi nakonec líbilo :)

    Little Dreamer

    ReplyDelete
    Replies
    1. Děkuji moc moc ♥

      První den tam rodič s nimi je a pak už musí odejít za deset osm, no jsem ráda, že to zvládl, ale mrzí mě, že zrovna teď tam být nemůže :(...
      Některé děti pláčou ještě dnes :D.

      Delete

Děkuji za Vaše komentáře.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...