29/05/2018

Tři odstíny růžové

2


Život je sám o sobě dost zvláštní. Jak se říká, jednou jste nahoře a pak zase dole. Sama vidím občas všechno černě a nebo možná někdy moc růžově. Ale vidět vše jen jedním pohledem, to není správné, nebo si to aspoň myslím. 
Minulý týden jsem byla celý v práci a jak skvěle týden začal, tak špatně skončil. Moje psychika je fakt na nic, když přijde stres. Takže vám to trochu přiblížím situaci minulého týdne.

Momentálně se šijí svatební šaty a že jich je fakt hodně. První i druhý den to bylo vlastně super, došily se dvoje šaty a cítila jsem dobře odvedenou práci, třetí den vlastně taky začal skvěle, ale při jedněch šatech jsem si prostě už nevěděla rady. Bylo to šílený. Někdy to, co vypadá jednoduše je ve skutečnosti dost složité. 
Už ve čtvrtek jsem z šatů neměla dobrý pocit, protože mi to trvalo dlouho a já jsem chtěla vše mít ve správný čas a nešlo to. Cítila jsem se neschopná. Nemám ráda, když mi něco nejde, chci vše vědět téměř hned a pak je to dost na sesypání, když to nejde. Řekněme, že ve čtvrtek jsem se ještě držela.
No pátek si vybral svojí daň. Nejen, že jsem se absolutně nevyspala, ještě se mi zdál sen o prošitých prstech a čekaly na mě šaty, které mi absolutně nešly dát dohromady. Ráno vypluly na povrch první slzy, které jsem se snažila pečlivě skrýt, ale znáte to, jakmile se někdo zeptá a máte promluvit, tak to vyjde vše samo. Jo fakt nesnáším tuhle slabost! Fajn, nějak jsme to vyřešili a pak to šlo dál. 
Tlačil mě čas a to fakt hodně, stále to nešlo, tak, jak bych si přála a to nebylo dobré. Takže jsem se sesypala ještě jednou, vlastně bych to v sobě i udržela, ale už jsem ztrácela nervy, které přešli v slzy a když mi bylo řečeno, že mě tlačí čas, tak to byl můj konec :D. 
Teď se tomu směji, no nic příjemného to není. Doufám, že po tomto mi už všechno půjde lépe. 

Tak a teď ještě k sobotě.
Byla jsem pozvána na workshop do Prahy, do školy Intermezzo, která se specializuje na Interiérový design. Pozvána jsem byla přes Českomoravskou stavební spořitelnu a za tuto událost jsem neskutečně vděčná. Poznala jsem skvělé blogerky a přiučila se nové věci.
Jsem chodící nervozita a tak moje představení nebylo úplně takové, jaké bych chtěla, aby bylo. Nicméně tréma pak ustoupila a mohla jsem se spolu s děvčaty pořádně pobavit. 
Dostali jsme desky ve kterých jsme se popsali, vybrali, co se nám líbí (bydlení) apod.. No a nečekaně jsme nedělali design do vlastního bytu/domu, ale desky jsme si poslali dál. Trochu podpásovka :D. Ale o to větší zábava.
Poznala jsem Ivanku z CatandCook, Lucku z ACOS, Marťu z Marblog a další. Omlouvám se, ale na jména jsem pako. 
Účast pro mě na workshopu byla rozhodně užitečná, protože jsem se opět něco přiučila a jelikož se budeme v následujících letech stěhovat do vlastního, tak nás také čeká hodně zařizování. Zjišťovat, co vše je dobré používat za materiály, jak udělat byt prostornější a mnohem mnohem více, to se vždy hodí. Já jsem za to hrozně moc ráda ♥. 
No je přede mnou spoustu práce a já se na to strašně moc těším.



Foto: Veronika Marková - IG: @verunm


Šaty, kabelka: Mohito / Boty: Botovo

S láskou,
Vaše SAGI ♡

2 comments:

  1. Jo, přesně jak píšeš.. člověk v sobě ty slzy tak nějak drží, ale nesmí na něj nikdo promluvit.. pro mě je to taky vždy konečná a úplně to nedávám.. -.-"
    Koukala jsem na workshop na tvých instastories a docela jsem ti i záviděla, vypadalo to jako skvělá akce :)
    Úplně miluji tento tvůj outfit, to jsou přesně moje barvy! ♥

    Little Dreamer

    ReplyDelete
    Replies
    1. Jsem ráda, že v tom nejsem jediná, dokonce i pár přátel se se mnou v tomto shodlo. Já jsem ráda, že už je to za mnou a snad to už nepřijde znova ♥.
      Byla to skvělá akce a skvělí lidé ♥, byla jsem opravdu ráda, že jsem mohla být součástí ♥

      Děkuji moc moc moc ♥

      Delete

Děkuji za Vaše komentáře.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...