08/02/2018

Pink & Burgundy

4


Vždy jsem si myslela, že vrhnout se do něčeho po hlavě, není až tak těžké, jak se zdá. No pletu se, samozřejmě. Chtěla bych, tak moc, opravdu moc do toho skočit, ale ještě stále ve mě je strach. Nápady jsou, ale za nápady nedokážu nakoupit materiál, který bych potřebovala a je to hlavní součást mé tvorby. Když se dívám každý den na ceny materiálů, tak mám opravdu strach z toho, jak se budou ceny pohybovat. 

Například metr na 3tis si opravdu nekoupím raz dva, když nemám ani na ten metr. Samozřejmě není jen jedna látka a ne každá stojí tolik, nicméně chci jít podle vlastního úsudku, podle toho se bude odvíjet nákup materiálů, který nebude po metru, ale po několika metrech, po rolích, které stejně jednou dojdou. A tady bych se ráda zastavila, protože vám chci z části říct, co plánuji do konce tohoto roka, pokud vše půjde, jak má. 
Jelikož látky nejsou nekonečné a já nejsem robot, tak bude vždy dost omezený výběr a též omezený počet. Když vezmu v potaz, co všechno si chci vzít na vlastní krk, tak jsem rozhodnutá pár věcí šít dopředu, nafotit a až budu mít aspoň 30%, tak do toho skočit. Sama sobě říkám, že jsem fakt blázen a opravdu se bojím svých rozhodnutí, ale stojím si za svým velkým snem, ať už má své díry kdekoliv. 
Není vůbec jednoduché si říct, tak teď, když nemám nic, tak začnu. Je to těžké se rozhoupat a upřímně k tomuto mě teď dokopává můj manžel. Vůbec bych to nečekala, ale on je neskutečná podpora a obrovský motor, který se snaží i přes to, že občas couvám. On ví, co miluji, on ví, jaký mám sen a ví, že se trápím a bojím. 

Když si vezmu, kolik času strávím v práci a jak málo za to jsem placená, když mi všechno strhnou. Proč, tam chodím? Já říkám, "A proč ne?". Mám ráda ty lidi, kteří tam se mnou tráví čas, ráda se s nimi zasměji, ráda se podělím o zážitky a hlavně jsem tam poznala opravdu skvělé lidi, kteří převládají nad špatnými. Je to krásně pozitivní a já jsem fakt šťastná. No při poslední výplatní pásce už můj manžel nevydržel v klidu, řekl mi, ať už do práce nechodím, že si zaplatím živnost a bude. Jenže já s tou "almužnou" nazývající se rodičovský příspěvek, neumím vyjít, když vše poplatím, tak nemám ani na jídlo. Můj manžel mi nekoupí sukni z výprodeje, která se mi líbí, nekoupí mi rtěnku, protože bych jí ráda měla, protože mám všeho dost. To je také důvod, proč jsem začala pracovat, chtěla jsem si něco koupit, chtěla jsem si občas udělat radost novým kouskem. Zní to sobecky, že jsem od něj občas něco chtěla, no vlastně si ani nestěžuji, živý mě i syna, mám díky němu kde bydlet a co jíst. Nechci na něm být za každou cenu závislá. Nemám ráda, když se ho ptám jako malá holka na 50 korun, protože už nemám. Kolikrát mi jí dá s fakt "příjemným" výrazem :D. A rozhodně by mi neplatil ani občasnou návštěvu kaváren. 
Občas mě to mrzí, ale vlastně jsem si na tento režim zvykla. Zvykla jsem si na to, že mu řeknu, co chci k Vánocům, tak mi to koupí, pokud ví, že to opravdu chci. K narozeninám mi loni přispěl na Slovensko a víc jsem po něm nechtěla, asi nejvíce mě mrzelo, že jsem mu narozeniny musela připomenout sama. To mi i vehnalo slzy do očí, ale později se mi omluvil a napsal mi nádhernou zprávu. 
Jsem ženská, jasně, že chápu jakou paměť mají muži, občas. Já mu to vlastně ani nemám za zlé, dělá hodně věcí, hlavně abych byla spokojená. Hlídá syna, abych mohla chodit cvičit, do práce a také se mohla věnovat svým koníčkům apod.. Je to neuvěřitelný chlap. Letos jedu k moři a on bude celý týden se synem sám. Jedu do Brna a on i přes pár námitek, není úplně proti. Podporuje mě v mém snu! A miluje nás ♥
I přes to nikomu nezávidím, podle mého, žijeme každý život, jaký žít chceme. Já chci být ta, která předčí i jeho a budu pak já ta, která bude v popředí. ♥
Nicméně i tak jsem ho letos překvapila natolik, že mě už nepředčí :D. Jaká hodná manželka jsem (také se občas pochválím).

Outfit
Vínová je pro mě spíše barva, kterou vynosím hlavně na podzim, ale ani v zimě jí rozhodně nenechám "zaprášenou" ve skříni. Tyto šaty jsou u mě novinka a to se slev, kde jinde než v Mohito. Bože, toto je za trest, tam pracovat, vidíte jak jsou věci levné, schováte a máte. Nicméně z těch úlovků mám pak větší radost, než za plnou cenu. Například plyšový kabátek, který je též z Mohita, mám jen s malinkou slevou, kterou jsem dostala od holek. Stále ho nosím a v kombinaci s vínovými šaty, které jsem ještě doplnila páskem s velkou zlatou sponou, je to zase něco jiného, než předchozí kombinace. 
Navíc i právě s milovanými kozačkami z Časnaboty, jak již víte. Někomu se nelíbí a někomu ano, proto je naštěstí takových druhů bot, že si každý vybereme ♥. Já jsem si je oblíbila i díky jejich pohodlí a také jsem blázen, který miluje prostě kozačky. Nekecám! Celkově jsou boty, možná, ale jen možná, trochu větší závislost, než jsem předpokládala. 
Abych nezapomněla na další milovaný kousek, tak tím je kabelka z Manga, když nevím totiž, kterou kabelku bych zvolila, tak právě tato většinou vyhraje na plné čáře. 

Jak se vám líbí dnešní outfit? Jak jste na tom s drahými polovičkami? Kupují vám něco? 

Foto: Veronika Marková - IG: @verunm


Kabát, šaty: Mohito / Kabelka: Mango / Pásek: eBay / Boty: Časnaboty

S láskou,
Vaše SAGI ♡

4 comments:

  1. Manžel dělá dobře, že tě kope do toho, aby sis sen splnila :)
    Jinak naprosto miluji tu kombinaci kabátku s šaty, to je bomba! ♥

    Little Dreamer

    ReplyDelete
    Replies
    1. Taky si myslím, více mě to nabudilo začít s tím už něco dělat ♥
      Děkuji mockrát, to jsem ráda ♥

      Delete
  2. Největší štěstí je najít chlapa, kterému na tobě záleží a je pro tebe oporou. ♥ Jinak outfit je krásný a moc ti to sluší.
    jsem Katrin

    ReplyDelete
    Replies
    1. Přesně tak, jsem za to strašně vděčná i když by mu občas neuškodilo koupit mi třebas kytičku :D.
      Děkuji mockrát ♥

      Delete

Děkuji za Vaše komentáře.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...