13/02/2018

Outfit no. 206

2


Žijete, tak, jak jste si přáli? Máte ideální život? Myslím, že nic se nedá žít podle našich přání, protože, když se přání plní, přichází s tím i vyšší nároky. Žádný den není úplně ideální, ale, když dojdeme do bodu, kdy je ideální, chceme hned víc a víc. Chtíč je něco, co máme všichni. Samozřejmě, že všichni chceme dosáhnout svých snů a když dosáhneme toho hlavního, tak pro rozvoj se musíme dále vyvíjet a na snu pracovat, jako by to bylo naše dítě, které roste a roste.

Když se zamyslím nad svými sny, tak sama dobře vím, že nezůstanu jen sedět, nebude to jen jednorázové, chci z toho udělat něco velkého a i prosto si chci v životě dávat vysoké cíle. Cestovat po celém světě, poznávat kulturu a módu všech národů, to mě skutečně zajímá a inspiruje. Ale hlavní je pro mě navštívit "Zemi vycházejícího Slunce.", opravdu velký sen, který je pro mě stejně důležitý, jako prodej a nabídka mého oblečení. 
Ani jedno z toho není jednoduché, ale neztrácím naději! Přistihla jsem se, když jsem plakala, jako malá holka, že jsem opravdu nicka, přišla jsem si jako černá ovce rodiny, přijdu si tak i dnes. Můj život mě nenaplňuje, dovolím si říct, že mě občas skutečně nebaví ten stereotyp. Jsem vážně špatná!

Chvála na mateřství, asi to nikdy nebude v mé moci - být lepší. Štve mě, že se dokážu o jednoho malého človíčka bát, tak moc, že mám pocit, že mi vybouchne srdce. Štve mě, že mám špatné sny o špatných věcech a tím se dostávám ještě více do stresu. Co se bude dít, až bude ve školce, co se stane až bude ve škole, bude mě poslouchat, bude v pořádku? Prostě nechápu, jak se můžu bát tak moc. 
Nechci ho pustit z náručí! Vážně mám svého syna radši než svůj život. Mateřství je strašně divná věc, nechápu jí a sama jsem do toho šla po hlavě. 
Nechápala jsem, proč se o mě rodiče báli a teď už jim ve všem rozumím. Muselo to být hrozně těžké, když jsem se domů nevrátila na čas, když jsem chodila do klubů a neozvala jsem se, protože jsem si nenosila telefon. Kdo mě zná, tak ví, že jsem si nikdy sebou nebrala telefon, občas ho i teď nechávám doma. Rodiče to nesnášeli a doma jsem byla hrozně okřiknutá, že neberu telefon, že o mě měli strach a já se jim za to hrozně vysmála a nevěřila jim ani slovo. 
Byla jsem drzá, křičela na rodiče, málem jsem ublížila mojí mamince, když mě uhodila a já v tu chvilku nevěděla, co dělám, utekla jsem. Já občas sama sobě nerozumím, jak málo stačí k tomu, abych se dostala do stavu, který dokáže ublížit. Jak je možné, že dokážu jako dcera zklamat a slovy ublížit a nejen jako dcera, ale i jako manželka a matka, prostě si stále stojím za svými názory. Možná je to někdy fakt špatné, ale já jsem ráda, že se držím svých slov! Uznám pokud se mýlím, ale necouvám zpět, taková nejsem. 

Měla už bych přestat psát, nebo se do toho zamotám ještě více :D. 

Outfit
Tylová sukně opět na scéně. Myslím, že je to moje favoritka i když teď mi dorazil nový kousek a mám pocit, že budou "konkurentky". Pas mi opět zdobil krásný sametový pásek z Orsay a vršek zdobil krásný stříbrný chlupatý svetr z H&M. To, že už není před Vánoci, či  Silvestrem neznamená, že přestanu nosit věci, co se třpytí. 
Novinkou jsou u mě další boty (že to někoho ještě překvapí), tentokrát z mého oblíbeného Botovo.cz, měla jsem je vyhlídnuté cca měsíc a přemýšlím ještě o zelených. Navíc díky stabilnímu sloupkovému podpatku jsou i dost pohodlné. Kotníčkové kozačky jsou přesně to, co jsem letos potřebovala mít, navíc mají sametové provedení. K tylové sukni mi přišli opravdu zajímavé.
Jako kabelku jsem zvolila jednu z mých nejkrásnějších a tou je vyšívaná kabelka z Manga ♥, tu jsem si opravdu zamilovala. A jelikož je stále ještě zima, tak mi "zahřál" kabátek ze Zaful.
PS: Nemohu uvěřit, že tento outfit už je na blogu 206, přijde mi to až neuvěřitelné. ♥
Děkuji za vaši podporu ♥



Kabát: Zaful / Svetr: H&M / Pásek: Orsay / Sukně: Rosegal / Kabelka: Mango / Boty: Botovo

S láskou,
Vaše SAGI ♡

2 comments:

Děkuji za Vaše komentáře.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...