24/02/2018

Brown coat & Gray sweater

4


V hlavě mi běhají různé myšlenky, týkající se toho, co všechno nastane, až to přijde. Touha po tom dělat všechno sama, živit se tím, co mě nejvíce naplňuje a postupně mít strach z toho, zda to všechno zvládnu. Beru si na svá bedra příliš mnoho, ale takto to chci. Tuším, že budu zažívat měsíce, kdy budu trpět, kdy nebudu moci pokračovat, ale věřím a budu věřit vždy v lepší časy. 

Život je krátký na to, abychom někomu jen sloužili, pokud tedy, tak, je někdo spokojený, tak to je v pořádku. Aspoň myslím. Mě nevadí pracovat v obchodě s oblečením, stejně tak mi nevadí se pokusit postavit na vlastní nohy, navíc vím, že budu ještě dlouho pracovat než budu schopná se postavit na vlastní nohy. Práce se nebojím, pracovala jsem dokonce i ve fabrice, kde jsem dělat nechtěla a tak jsem skončila a šla pracovat do divadla, kde jsem to milovala více než peníze. Věřte mi, že moje výplata byla opravdu nízká, nižší než můj rodičovský příspěvek a světe div se, ale přežila jsem to. Dělala jsem práci, kterou jsem měla ráda, kde jsem měla lidi, které jsem měla ráda a ani jsem nepřemýšlela o tom, že bych chtěla skončit. Naopak bych se tam chtěla vrátit. STÁLE A POŘÁD!

Když něco děláte rádi, tak je to super.

Teď se trochu otočím k jinému tématu, které se týká mého zdraví.
 
Od dětství už pár let uteklo a i když jsem si myslela, že některé věci postupně zmizí, tak tu stále jsou.
A to se týká toho, o čem jsem se zmínila na instagramu. Mám alergii na oříšky, ale neprojevila se mi už pěkných pár let. Vždy za tím byli buď vlašské ořechy a nebo lískové, řekněme, že oříšky jsou moje denní rutina a miluji je. Samozřejmě natural, nemám ráda pražené, ale občas si pochutnám na těch s čokoládou. Myslím, že je to moje vlastní hloupost, že jsem si nevšimla signálů mého těla, že lískové oříšky nejsou můj dobrý kamarád a i tak jsem je jedla celkem často, ale v celkem malých dávkách. 
Samozřejmě moje chuť byla větší a tak jsem si koupila 200g pytlík v Albertu a první den si dala pár oříšků, to že jsem už ve středu měla slabé bolesti, tak tomu jsem nevěnovala ani tu nejmenší pozornost. Prostě jsem si myslela, že to vůbec nic není. Druhý den ráno jsem pro jistotu snědla zbytek oříšků a po cestě do práce chytala už malinké křeče. Ale, co, včera jsem je měla taky a bylo to ok. 
V práci jsem se o tom bavila s kolegyní a myslela jsem si, že to přejde. Roznášení oblečení bylo dost obtížné a občas jsem si prostě kvůli bolesti klekla. Nechtěla jsem odcházet z práce, chtěla jsem to vydržet. Pak přišlo motání hlavy, oslabení a pocit, že pokud budu déle stát, tak hodím držku. No zatím jsem se držela a chodila hodně pít vodu, protože jsem byla vyschlá. Ale nejednou se mi začal zvedat "kufr" a už v téhle chvilce jsem tušila, že je něco zle a přemýšlela jsem, co jsem jedla. Vlastně jsem toho snědla tak málo, že mě napadli jen oříšky a vajíčka s kuskusem, ale syn jedl také vajíčka a vůbec nic mu nebylo, dokonce jedl i oříšky a nic mu nebylo, jedl všechno stejné, jako já. 
Uvědomila jsem si, že jsem byla hlavně kvůli oříškům jako malá stále v nemocnici. A hlavně kvůli lískovým, který se nacházeli v oblíbené čokoládě. Překvapivě jí už několik let nejím :D. Nicméně já mám problém s ořechy celkově, velké množství prostě nemohu. 
Takže jsem se držela, co nejdéle to šlo, ale zjistila jsem, že mi dělá problém stát nebo chodit, furt jsem chodila taková pokrčená. A když jsem se odhodlala jít na krám, tak se mi zvedl kufr, byla jsem na sebe dost naštvaná. Prostě jsem si připadala úplně příšerně. 
Pak jsem už bolestí brečela a měla pocit, že zažívám další kontrakce. Ale dýchání fakt nepomáhalo :D. 
Psala jsem si s tátou a ten se rozhodl, že pro mě přijede. No stihla jsem mu pozvracet auto z venku a upřímně to nepíšu ráda (slovo zvracet nebo blejt), bylo to skutečně za pět dvanáct. Nakonec mi byla potvrzená alergie na oříšky (překvapivě), do sedmi hodin večer jsem trpěla s kýblem u hlavy. A ještě včera (v pátek) mě bylo špatně, ale zvládla jsem focení, ale fitness jsem ještě odložila na sobotu.
Celý včerejší den jsem měla pouze čaj, piškoty, suchary a rýžové chlebíčky. Pestrá strava, že? Ještě, že to bylo všechno bez lepku, jinak by moje tělo bylo ještě jednou na bouchnutí :D. 

Než se vrhnu k outfitu samotnému, tak bych vám ráda představila portál Lookio.cz, který je úspěšným módním vyhledávačem, propojeným s PlnouPeněženkou. Inspirován módními ikonami a módními blogerkami, přes které vybírají i podobné či totožné kousky, které si můžete rovnou zakoupit i s cashbackem, což si myslím, že je strašně super. Dokonce u nich můžete najít jimi vytvořenou kolekci právě podle blogerek a mezi nimi najdete i mě
Jsem ráda, že i já na tomto módním vyhledávači, který nabízí i cashback, jsem. Protože najedete podobné kousky, který vás například na outfitech inspirují a nemusíte je zbytečně a zdlouhavě vyhledávat, pokud vás zaujmou.

Outfit
Něco jednoduchého, něco co zahřeje. To byla hlavní myšlenka tohoto outfitu. Dlouhý a hřejivý svetr z Mohita už jistě znáte, nosím ho celkem často. Nosím pod něj ještě jedny šaty, protože i když jsem dost velký blázen, tak nechci mít chlad na zádech. Tentokrát ke svetru krásně kontrastuje hnědý kabát ze Zaful, který upřímně vydrží jednu sezónu. Nebudu vám lhát, nosím ho celkem často a ty vady na něm prostě jsou. Oproti šedému kabátu z loňska, má horší kvalitu, ale to neznamená, že se nedá vynosit. Určitě nevydrží dlouho, ale pro jednu sezónu, proč ne. Nicméně za ty peníze to nestojí. Stojím si za tím, že pokud na to člověk má, tak si má základní barvy (kabátů) kupovat kvalitní. Já jsem si letos nemohla dovolit koupit žádný nový kabát, ale věřím, že za rok už to bude opravdu lepší a ušiji si konečně své vlastní. 
Dalším kouskem, který u mě v doplňcích je už dlouho a i když to nevidíte na blogu, tak je stále hodně nošená. Ano je to má kabelka Noire se svým speciálním kódem a do dnes jsem ráda, když v Plzni někoho potkám a má jí také. Konec konců jsem díky Noire poznala nejen skvělé blogerky, ale také pár holek z Plzně, které jí mají. 
A jako poslední tu mám, někým milované, někým nenáviděné - možná moc silné slovo, ale budiž ponecháno, jsem to moje krásky z Časnaboty. Vždyť víte, jak moc na ně dám poslední dobou. Skutečné favoritky. 

Co říkáte na outfit? Jak jste na tom s alergiemi? A jak jste na tom s doktory? (Já nesnáším doktory a nemocnice.)

Foto: Kristýna Marková | INSTAGRAM |


Kabát: Zaful / Svetr: Mohito / Kabelka: Noire / Boty: Časnaboty / Punčochy: Penti

S láskou,
Vaše SAGI ♡

4 comments:

  1. Jej, ty oříšky už nejez i když ti tak chutnají :)
    sluší ti to, líbí se mi hlavně kombinace šatů s kabátem :)

    Little Dreamer

    ReplyDelete
    Replies
    1. Mám pocit, že lískový už jsou na mém seznamu "nikdy si už nedám" :D.

      Děkuji mockrát ♥

      Delete
  2. Je fakt nádherný a neskutočne ti pristane ♥

    ORLLING

    ReplyDelete

Děkuji za Vaše komentáře.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...