27/02/2018

Mint tulle skirt

4


Jaro se očividně ještě nechystá na návštěvu i když se ho všemocně snažím přivolat tím, jak málo se dokážu obléknout. Žádná novinka. Nicméně dneska se budeme "bavit" hlavně o návštěvě Brna a příjemně stráveném víkendu právě tam. Také se dostanu k věcem, které jsem vlastně netušila a je to má vlastní chyba, že jsem si to pořádně nepřečetla. No i přes to, byl můj výlet opravdu nezapomenutelný. 

Začneme hezky cestou, balení zapojovat do tohoto nebudu, to by bylo dost na dlouho a nakonec by jste zjistili, že jsem balila tři dny, ale až teprve v den odjezdu jsem si opravdu zabalila :D. 

Na cestu z Plzně jsem se vydala ve tři hodiny, kdy jsem ještě se synem čekala na manžela na autobusáku. Tam si ho pak vyzvedl, rozloučili se se mnou a já mohla vyrazit. Vzala jsem si na cestu knihu u které jsem mimochodem vytuhla, doslova. Očekávala jsem, že usnu po cestě z Prahy do Brna, ale ne, já usnula na hodinové cestě z Plzně do Prahy :D. 
Nerada usínám v autobuse, protože si vždy představuji tu nejhorší možnou variantu ve které mohu být viděna (pomineme-li léto, období plavek), otevřená pusa dokořán, chrápajíc a natočená na spolucestující. No dobře, jediný fakt byl, že jsem se probudila a měla pusu dokořán - v té chvilce jsem doufala, že to nikdo neviděl a já spala jen minutu, prospala jsem se dobrých 20minut a netuším, zda jsem byla v této pozici celou dobu, no kontrola mandlí asi v pořádku -_-. 
Upřímně po celou cestu mě bolela kostrč a věděla jsem, že bude hůř. Nicméně do Brna mi to s knihou a hudbou, uteklo o dost rychleji a mohla jsem se sejít s Verunkou, blogerkou, kterou jsem poznala přes instagram a byla skutečně šťastná, jak skvělá je to holka.

Dorazili jsme k ní na byt a vyrazili jsme na drink nebo dva. Drinky byli poctivé, skutečně hodně poctivé, ale jak jsme tak seděli ve 4pokojích, tak jsme se mohli lépe poznat, více pokecat a bylo to celkově strašně super ♥. Hrozně jsme se hned tu noc nasmáli, vyslovila jsem za jednu chvilku největší blbost, ale za to jsme se aspoň nenudili. 

Vrátili jsme se na byt a šli do hajan.

Ráno jsme si nařídili budík, vylezli z postele a úžasná a šikovná Verunka mě nalíčila, nejen, že to bylo příjemný, ale také se mi to hrozně líbilo. Mě se moc líčení na mě nelíbí (bez linek), ale takto mě ještě nikdo nenalíčil, nepřišla jsem si nahá, ani stará, bylo to přesně to, jak si představuji. 
Tady rovnou přejdu k části outfitu, protože bez toho, by to celé nesedělo. Mělo být totiž 4 stupně nad nulou a tak proč se neobléknout, co možná nejméně. Tak to myslím vypadalo. 
Na sobě jsem měla tílko a triko s dlouhým rukávem, dvoje silonky - jedny tělové a druhé síťovky, tak aby mi bylo aspoň trochu tepleji. Na sebe jsem si oblékla novou sukni z Asosu, která mě zároveň i dost zklamala, byla dost zlevněná, ale vezmu-li v potaz, že její původní cena byla cca €68 a měla by mi za tu cenu takováto dorazit domů, tak bych jim tu sukni omlátila o hlavu. 
Za cenu, za kterou jí mám já, už mi přijde odpovídající. No i když... Nosit se dá, řekněme. Jsem nadšená z barvy, délky, ale nepochopila jsem jak špatně může být něco ušité, když se to původně nabízí na takové peníze. Měla jsem za to, že je Asos trochu jinde. Zdrhovadlo je na nic, nedošitý pasový límec a vlastně není ani zpevněný, ale je to obyčejná stuha, která má z druhý strany látku, kterou je sukně i podšitá. Ta mimochodem extrémně elektrizuje a v půlce cesty jí mám až u zadku. 
 Ale dost stěžování.  
Ne moc vhodné do zimy, ale přesto krásné. Další kousek nových bot z Časnaboty, do kterých jsem se zamilovala. Páskové "rocker" boty jsem upřímně chtěla už dost dlouho a vždy, když jsem mohla, tak je většinou ani už neměli, navíc jsem si také chtěla pořídit boty, které nejsou jen na podpatku. Krásně se mi hodili k mému oblíbenému křiváku, který mám už dlouho a je ze sekáče. Kdybych věděla, že bude ještě mrznout, tak bych si pořídila nejspíše takovéto. Tyto a i ty, které by se hodili více k tomuto počasí se nejen hodí ke křiváku - jak jsem již zmínila, ale také ke kabelce, kterou jsem si záměrně vzala právě k tomuto outfitu. 
Ale nebojte, rozhodně jsem nezůstala jen v tomto. Měla jsem na sobě ještě dlouhý šedý kabát, rukavice a maxi šálu, což byla taková pojistka proti prochladnutí. 

Tak a teď se konečně dostávám k celému dni. Šli jsme na snídani do podniku, který si vůbec nepamatuji - tedy jeho název a dělali tam bezlepkové palačinky a to víte, to já si dám. Dala jsem si rovnou dvě a i když těsto tedy umím opravdu lepší, tak jsem si pochutnala, nasnídala se a byla spokojená. Nesmím také zapomenout, že jsem konečně mohla ochutnat veganské donuty a na rovinu vám povím, kam se hrabou klasické (které mi nechutnají), nejlepší donuty, co jsem kdy měla. Plzeň by měla zapracovat na nějakých vegan pochoutkách. 
Chtěla jsem předtím, než se dostanu na výstaviště, prohlédnou město, obchodní domy apod.. Prostě strávit dopoledne v klidu a dát si pak někde oběd. Upřímně nevím, zda jsme měli oběd, ale vím, že jsme byli ve Vaňkovce, já koukala, kde co ulovit, ale nic jsem neulovila, vlastně jednu sukni a zakoupila jí až v Plzni :D. 
Cestou na výstaviště a k registraci jsme zjistili, že jsem vlastně zapomněla na jednu podstatnou věc a to na registraci a nejen to, na střední škole jsem netušila, že se jedná o něco, kam běžný návštěvník normálně nechodí (poplatek 500,- byl pro mě fakt extrémní). Nemám totiž stále ještě živnost a vlastně jsem bez toho nemohla nic, než si buď zaplatit hroznou částku a nebo si říct, tak příště. Já se rozhodla, že příště budu já blbka číst! :D A jelikož si budu už v březnu dělat živnost, tak v létě už tam budu na 100%. 
Nemění to nic na tom, že jsem si Brno užila. Než jsme šli na byt, tak jsme udělali krásné fotografie o které se také postarala Verunka. Na bytě jsme si dali právě ty vegan donuty a chvilku si odpočali, pak jsme jeli opět do města, kde jsme vyrazili ještě do Olympie, tak jsem se těšila, protože jsem zase hledala úlovky a nic. Vlastně jsem chtěla i "šetřit", ale nakonec místo oblečení jsem odcházela s maskou a krémem ze Sephory ♥. 
A večer jsme šli opět chlastat, jak jinak, že?! Já byla fakt ráda za ten odpočinek, relax a normální pokec s naprosto skvělou osobou. Stále cítím chuť na Piňa Coladu a už teď přemýšlím, že si domů pořídím všechno a budu si dávat - velice často. No to by bylo fakt zlé. 

V neděli jsme se rozhodli jít na snídani do mekáče, tedy já se tak rozhodla, protože mám ráda vajíčka a měla jsem fakt chuť na jejich snídani. Nakonec jsem si dala snídani nejdříve v Bageterii u který jsem jejich "burger" s vajíčkem nedojedla, protože z něj tekl olej a byla v něm šunka, kterou jsem vyndala. Ale hlavně z toho tekl olej, fakt jsme se tomu smáli, ale mě to trochu znechutilo, tak jsem si šla napravit chuť jedním "burgrem" s vajíčkem v mekáči a bylo mi hej :D. A jen tak mimochodem večer mi bylo fakt dost zle. 

Cesta byla dlouhá, ale odjížděla jsem z Brna fakt spokojená. Poznala jsem skvělého člověka, kterého chci určitě ještě vidět. Zjistila, že je Brno malé, ale zároveň velké, také má zajímavé sochy a ve 4pokojích dělají sice drahé, ale poctivé drinky a co víc, odpočinula jsem si. 
Verunka mě nalíčila i v neděli a opět krásně, takže pokud jste z Brna a hledáte si někoho, kdo vás nalíčí na svatbu, ples apod.. Tak se koukejte ozvat Verunce na Instagram

Jak se vám líbí líčení? A jak se vám líbí tento outfit?


Kabát, šál: Zaful / Bunda: Textile House / Top, rukavice: Pimkie / Kabelka: Reserved / Sukně: Asos / Boty: Časnaboty / Punčochy: F&F

S láskou,
Vaše SAGI ♡

24/02/2018

Brown coat & Gray sweater

4


V hlavě mi běhají různé myšlenky, týkající se toho, co všechno nastane, až to přijde. Touha po tom dělat všechno sama, živit se tím, co mě nejvíce naplňuje a postupně mít strach z toho, zda to všechno zvládnu. Beru si na svá bedra příliš mnoho, ale takto to chci. Tuším, že budu zažívat měsíce, kdy budu trpět, kdy nebudu moci pokračovat, ale věřím a budu věřit vždy v lepší časy. 

Život je krátký na to, abychom někomu jen sloužili, pokud tedy, tak, je někdo spokojený, tak to je v pořádku. Aspoň myslím. Mě nevadí pracovat v obchodě s oblečením, stejně tak mi nevadí se pokusit postavit na vlastní nohy, navíc vím, že budu ještě dlouho pracovat než budu schopná se postavit na vlastní nohy. Práce se nebojím, pracovala jsem dokonce i ve fabrice, kde jsem dělat nechtěla a tak jsem skončila a šla pracovat do divadla, kde jsem to milovala více než peníze. Věřte mi, že moje výplata byla opravdu nízká, nižší než můj rodičovský příspěvek a světe div se, ale přežila jsem to. Dělala jsem práci, kterou jsem měla ráda, kde jsem měla lidi, které jsem měla ráda a ani jsem nepřemýšlela o tom, že bych chtěla skončit. Naopak bych se tam chtěla vrátit. STÁLE A POŘÁD!

Když něco děláte rádi, tak je to super.

Teď se trochu otočím k jinému tématu, které se týká mého zdraví.
 
Od dětství už pár let uteklo a i když jsem si myslela, že některé věci postupně zmizí, tak tu stále jsou.
A to se týká toho, o čem jsem se zmínila na instagramu. Mám alergii na oříšky, ale neprojevila se mi už pěkných pár let. Vždy za tím byli buď vlašské ořechy a nebo lískové, řekněme, že oříšky jsou moje denní rutina a miluji je. Samozřejmě natural, nemám ráda pražené, ale občas si pochutnám na těch s čokoládou. Myslím, že je to moje vlastní hloupost, že jsem si nevšimla signálů mého těla, že lískové oříšky nejsou můj dobrý kamarád a i tak jsem je jedla celkem často, ale v celkem malých dávkách. 
Samozřejmě moje chuť byla větší a tak jsem si koupila 200g pytlík v Albertu a první den si dala pár oříšků, to že jsem už ve středu měla slabé bolesti, tak tomu jsem nevěnovala ani tu nejmenší pozornost. Prostě jsem si myslela, že to vůbec nic není. Druhý den ráno jsem pro jistotu snědla zbytek oříšků a po cestě do práce chytala už malinké křeče. Ale, co, včera jsem je měla taky a bylo to ok. 
V práci jsem se o tom bavila s kolegyní a myslela jsem si, že to přejde. Roznášení oblečení bylo dost obtížné a občas jsem si prostě kvůli bolesti klekla. Nechtěla jsem odcházet z práce, chtěla jsem to vydržet. Pak přišlo motání hlavy, oslabení a pocit, že pokud budu déle stát, tak hodím držku. No zatím jsem se držela a chodila hodně pít vodu, protože jsem byla vyschlá. Ale nejednou se mi začal zvedat "kufr" a už v téhle chvilce jsem tušila, že je něco zle a přemýšlela jsem, co jsem jedla. Vlastně jsem toho snědla tak málo, že mě napadli jen oříšky a vajíčka s kuskusem, ale syn jedl také vajíčka a vůbec nic mu nebylo, dokonce jedl i oříšky a nic mu nebylo, jedl všechno stejné, jako já. 
Uvědomila jsem si, že jsem byla hlavně kvůli oříškům jako malá stále v nemocnici. A hlavně kvůli lískovým, který se nacházeli v oblíbené čokoládě. Překvapivě jí už několik let nejím :D. Nicméně já mám problém s ořechy celkově, velké množství prostě nemohu. 
Takže jsem se držela, co nejdéle to šlo, ale zjistila jsem, že mi dělá problém stát nebo chodit, furt jsem chodila taková pokrčená. A když jsem se odhodlala jít na krám, tak se mi zvedl kufr, byla jsem na sebe dost naštvaná. Prostě jsem si připadala úplně příšerně. 
Pak jsem už bolestí brečela a měla pocit, že zažívám další kontrakce. Ale dýchání fakt nepomáhalo :D. 
Psala jsem si s tátou a ten se rozhodl, že pro mě přijede. No stihla jsem mu pozvracet auto z venku a upřímně to nepíšu ráda (slovo zvracet nebo blejt), bylo to skutečně za pět dvanáct. Nakonec mi byla potvrzená alergie na oříšky (překvapivě), do sedmi hodin večer jsem trpěla s kýblem u hlavy. A ještě včera (v pátek) mě bylo špatně, ale zvládla jsem focení, ale fitness jsem ještě odložila na sobotu.
Celý včerejší den jsem měla pouze čaj, piškoty, suchary a rýžové chlebíčky. Pestrá strava, že? Ještě, že to bylo všechno bez lepku, jinak by moje tělo bylo ještě jednou na bouchnutí :D. 

Než se vrhnu k outfitu samotnému, tak bych vám ráda představila portál Lookio.cz, který je úspěšným módním vyhledávačem, propojeným s PlnouPeněženkou. Inspirován módními ikonami a módními blogerkami, přes které vybírají i podobné či totožné kousky, které si můžete rovnou zakoupit i s cashbackem, což si myslím, že je strašně super. Dokonce u nich můžete najít jimi vytvořenou kolekci právě podle blogerek a mezi nimi najdete i mě
Jsem ráda, že i já na tomto módním vyhledávači, který nabízí i cashback, jsem. Protože najedete podobné kousky, který vás například na outfitech inspirují a nemusíte je zbytečně a zdlouhavě vyhledávat, pokud vás zaujmou.

Outfit
Něco jednoduchého, něco co zahřeje. To byla hlavní myšlenka tohoto outfitu. Dlouhý a hřejivý svetr z Mohita už jistě znáte, nosím ho celkem často. Nosím pod něj ještě jedny šaty, protože i když jsem dost velký blázen, tak nechci mít chlad na zádech. Tentokrát ke svetru krásně kontrastuje hnědý kabát ze Zaful, který upřímně vydrží jednu sezónu. Nebudu vám lhát, nosím ho celkem často a ty vady na něm prostě jsou. Oproti šedému kabátu z loňska, má horší kvalitu, ale to neznamená, že se nedá vynosit. Určitě nevydrží dlouho, ale pro jednu sezónu, proč ne. Nicméně za ty peníze to nestojí. Stojím si za tím, že pokud na to člověk má, tak si má základní barvy (kabátů) kupovat kvalitní. Já jsem si letos nemohla dovolit koupit žádný nový kabát, ale věřím, že za rok už to bude opravdu lepší a ušiji si konečně své vlastní. 
Dalším kouskem, který u mě v doplňcích je už dlouho a i když to nevidíte na blogu, tak je stále hodně nošená. Ano je to má kabelka Noire se svým speciálním kódem a do dnes jsem ráda, když v Plzni někoho potkám a má jí také. Konec konců jsem díky Noire poznala nejen skvělé blogerky, ale také pár holek z Plzně, které jí mají. 
A jako poslední tu mám, někým milované, někým nenáviděné - možná moc silné slovo, ale budiž ponecháno, jsem to moje krásky z Časnaboty. Vždyť víte, jak moc na ně dám poslední dobou. Skutečné favoritky. 

Co říkáte na outfit? Jak jste na tom s alergiemi? A jak jste na tom s doktory? (Já nesnáším doktory a nemocnice.)

Foto: Kristýna Marková | INSTAGRAM |


Kabát: Zaful / Svetr: Mohito / Kabelka: Noire / Boty: Časnaboty / Punčochy: Penti

S láskou,
Vaše SAGI ♡

22/02/2018

Spolupráce s postovnezdarma | Co bylo špatně?

8


Myslela jsem si, že to půjde i jinak. Ale, když to nešlo, rozhodla jsem se o tom něco napsat. Tentokrát to bude něco, co se mi fakt nelíbí na jednání a mnohem více věcí. Také vám napíšu, jak jsem se k tomu dostala a proč jsem to chtěla zkusit. Spolupráce jsou různé, někdy vyjdou a někdy zase ne, ale občas mě dokáže pár věcí hodně rozčílit.

K spolupráci s postovnezdarma.cz jsem se dostala docela náhodou. Prostě jsem chtěla něco zkusit, prostě sama napsat v jejich sekci pro blogery. Proč to nezkusit, vždyť to není nic, co by mi utrhlo hlavu. Přišel mi mail o schválení mého blogu a spolupráce s nimi.
Na první objednávku dostane na výběr pár věcí, doslova pár. Některé si ani nemůžete vybrat a tak mi nezbylo nic jiného, než vybrat náušnice. Tušila jsem, že jejich kvalita bude na nic, jelikož to objednávají z Číny. Ale, že mi to nepřijde vůbec?!

Zde to všechno totiž začíná. Pokoušela jsem se s nimi nějak spojit, což mi dokonce ani nešlo, takže jsem napsala, že zboží nemám. Napsali mi, že se mám obrátit tam a tam, tak jsem to zase zkusila a zase to nešlo. Už trochu namíchnutá, po 5ti upozornění, že stále nemám zhotovený článek. Opět jsem jim napsala mail, jejich komunikace byla stále stejná a mě stále chodí upozornění. TAKŽE! Prosím, tady mají ten článek. 
Nebudu plýtvat tarif za volání na zákaznickou linku a pokud neumí nikoho pověřit tím, aby to nějak s blogery zkusili vyřešit, aby došlo vše v pořádku. Nešlo mi až tak o tu věc, chtěla jsem jen zkusit něco nového. 
Ani mi nevadí, že mi to nedorazilo, spíše mi jde o to, že nedokážou normálně komunikovat. Co, kdybych byla zákaznice a nedostala danou věc? Co kdybych měla stejný problém a nemohla bych se s nimi spojit? V tomto směru mě to vadí, než nějaký náušnice za 20Kč, které ani nevynosím :D. Ani vlastně vynosit nemohu, když je nemám doma. 

Do dnes mi skáče upozornění, že neplním své povinnosti. Myslím, že by nejdříve měli dávat pozor na to, aby balíčky chodili a pak až posílali milion mailů o neplnění povinností. 

Abych tady jen nekritizovala, tak manžel u nich kupoval medvídka, kterého do dnes máme a dával ho Michálkovi k prvním narozeninám. Dorazil sice měsíc po nich, ale i tak z medvěda měl radost a stále s ním chrní.

Nejde mi o spolupráci, ale o princip, co se týče komunikace. 

Doufám, že měli jiné blogerky více štěstí, pokud to zkusili, já už pokračovat nechci ani nebudu. 
Radši budu rovnou nakupovat na Aliexpressu než přes někoho, kdo to ani nevyřeší. 

S láskou,
Vaše SAGI ♡

20/02/2018

Velká Giveaway ♥

12


Tak už to tady pro vás mám všechno připravené a doufám, že se vám všechno bude líbit ♥. Původně jsem chtěla udělat soutěže před Vánoci, dokonce i před Valentýnem, ale bohužel se mi vůbec nedařilo, jak časově, tak finančně. Když jsem se chopila tedy objednávky, tak jsem vybrala, to, co jsem chtěla.
Navíc budu ráda, když pár z vás bude mít i radost z něčeho, co vyhraje a proto se tedy na to rovnou vrhneme.


Soutěžit budete o tři produkty a 4tý produkt bude tajný dárek. Tedy vyhrají až čtyři osoby a z toho jednu si vyberu, kterou obdařím tajným dárkem.

Jako první a hlavní cenu, zde máme kabelku od Esoria, která mi byla darována, ale já jí nevyužila ani nevyužiji, je zcela nová. Kabelka je VEGANSKÁ a proto se nemusíte bát koženého produktu. Dostala jsem od nich krásný dopis, kde stálo, že kabelku mám buď darovat a nebo si ji ponechat a já si řekla, že by mohla někomu z mých čtenářů udělat velkou radost ♥.


Jako další tady máme slibovanou bělící zubní pastu Ecodenta a pak také sprchový gel a tělový krém od SpiriTime.


↓↓↓ PRAVIDLA ↓↓↓
1. Sledujte blog přes GFC a sledujte mě na IG
2. Napište do komentáře pod jakým jménem sledujete na GFC i IG (pokud nevlastníte google účet, tak pouze IG - či naopak)
3. Napište, co z toho by vám udělalo největší radost
4. Proč zrovna vy by jste měli vyhrát?
5. Váš mail, kde vás kontaktuji v případě výhry

Dodatečně můžete napsat, jak často navštěvujete blog - toto je nepovinné, ale budu ráda, když napíšete, zda se vám u mě líbí ♥.

Losování bude náhodné, pouze čtvrtý výherce bude vybraný mnou přímo. Hodně štěstí!

Soutěž bude ukončena 20.3.2018 tedy přesně za měsíc.
 VÝHERCI:
 Markéta Králová - KABELKA
Klára Odehnalová - PRODUKTY SPIRITIME
Lenka Koubová - BĚLÍCÍ PASTA

Tajný dárek je též vybraný, ale jelikož je tajný, tak se to dozví pouze člověk, který ho dostane. ♥

DO KONCE TÝDNE SE VÁM OZVU NA MAIL.

Výsledky se dozvíte v tomto článku!
Děkuji za vaši účast.

S láskou,
Vaše SAGI ♡

15/02/2018

Royal blue faux fur

4


Včerejší Valentýn je za námi a já doufám, že jste si ho užili. My s manželem ho nijak neslavíme, oba jsme v tomto dost podobní. Neříkám, že by mě nepotěšilo kino, nebo večeře, ale radši nějaké peníze ušetřím, než se rvát mezi zamilovanými páry o lístky do kina. Myslím si, že je to občas opravdu přehnané, ženy bývají občas dost uražené, když nedostanou něco velkého, ale mě udělá radost i chvilka klidu nebo čas s ním. 
Například v Japonsku se na Valentýna ženy vyznají mužům nebo již partnerům a dělají jim domácí čokolády či sušenky, muži naopak v Bílý den oplácí ženám a nebo se vyznají. Takže Valentýn patří mužům a Bílý den ženám, což mi přijde zajímavé. Každá kultura je prostě zajímavá. 
PS: Bílý den je měsíc po Valentýnu.

Ale je pravda, že letos jsem byla opravdu překvapená. Dostala jsem sluchátka a myš k počítači - tichou :D. Aby měl můj manžel klid, když upravuji fotky, nebo furt někam cvakám :D. ♥

Myslím si, že toto na úvod stačí. O víkendu budu mít velký odpočinek v Brně, kam se opravdu moc těším. Po hrozně dlouhý době zamířím na Veletrh STYL-KABO, kam jsem na střední jezdívala. Určitě si nezapomínám foťák doma a můžete očekávat nějaký články, které se budou týkat veletrhu. 
Další věc je ta, že pokud se podaří, tak by v sobotu už mohla být soutěž o některé věci, ale nechci nic slibovat, jelikož nevím, jak na tom budu s balením - víkend nebo týden, u mě to nehraje roli. Ale nebojte, pokud jí nestihnu na sobotu, tak bude hned v úterý ♥. 

Červené kozačky opět v akci.
Nejen kozačky jsem si zamilovala za tak krátkou chvilku, ale také tento kožíšek ze Zaful, letos jsem kožíškům tak moc prostoru nedala i když jsem hledala a hledala, ale já jsem dost vybíravá. Navíc musím přiznat, že v takových plyšácích je nejtepleji. Když se zamyslím nad kvalitou, tak cena odpovídá kvalitě. Většinou se tyto kožíšky (umělé) pohybují na o dost vyšší ceně a tak si myslím, že takový by zaujal nejednoho člověka, kdyby byl v obchodě. A to i cenou.
Kostkovanou košili jsem neměla ani nepamatuji, kdy naposledy. Nosila jsem jí jeden čas hrozně často, ale přišla mi chvilkami ohraná, bylo na čase ji zase vytáhnout. Kousek který mě nezklame ani neurazí. 
Kousek, který nelichotí mojí postavě, ale i tak ho na sobě mám... ano jsou to kalhoty. Mám pocit, že mám opravdu silná stehna a jakýkoliv druh kalhot na to ještě poukáže. Nicméně se mi v kombinaci s kožíškem, košilí i kozačkami líbili nejvíce černé kalhoty. Naštěstí je ten kožíšek pod zadek, takže velké plus pro mě :D. 
Nesmím také zapomenout na kabelku, kterou mám opětovně k těm samým kozačkám. Upřímně jsem si neuvědomila, jak půjdou za sebou outfity, většinou je dávám podle toho, jak mi je děvčata pošlou a tak je může od sebe dělit týden i den. 

Jak se vám dnešní outfit líbí? 

PS: Můj manžel nesnáší ty kozačky.

Foto: Veronika Marková - IG: @verunm


Kabát: Zaful / Košile: Shein / Kalhoty: F&F / Kabelka: Mango / Boty: Botovo 

S láskou,
Vaše SAGI ♡

13/02/2018

Outfit no. 206

2


Žijete, tak, jak jste si přáli? Máte ideální život? Myslím, že nic se nedá žít podle našich přání, protože, když se přání plní, přichází s tím i vyšší nároky. Žádný den není úplně ideální, ale, když dojdeme do bodu, kdy je ideální, chceme hned víc a víc. Chtíč je něco, co máme všichni. Samozřejmě, že všichni chceme dosáhnout svých snů a když dosáhneme toho hlavního, tak pro rozvoj se musíme dále vyvíjet a na snu pracovat, jako by to bylo naše dítě, které roste a roste.

Když se zamyslím nad svými sny, tak sama dobře vím, že nezůstanu jen sedět, nebude to jen jednorázové, chci z toho udělat něco velkého a i prosto si chci v životě dávat vysoké cíle. Cestovat po celém světě, poznávat kulturu a módu všech národů, to mě skutečně zajímá a inspiruje. Ale hlavní je pro mě navštívit "Zemi vycházejícího Slunce.", opravdu velký sen, který je pro mě stejně důležitý, jako prodej a nabídka mého oblečení. 
Ani jedno z toho není jednoduché, ale neztrácím naději! Přistihla jsem se, když jsem plakala, jako malá holka, že jsem opravdu nicka, přišla jsem si jako černá ovce rodiny, přijdu si tak i dnes. Můj život mě nenaplňuje, dovolím si říct, že mě občas skutečně nebaví ten stereotyp. Jsem vážně špatná!

Chvála na mateřství, asi to nikdy nebude v mé moci - být lepší. Štve mě, že se dokážu o jednoho malého človíčka bát, tak moc, že mám pocit, že mi vybouchne srdce. Štve mě, že mám špatné sny o špatných věcech a tím se dostávám ještě více do stresu. Co se bude dít, až bude ve školce, co se stane až bude ve škole, bude mě poslouchat, bude v pořádku? Prostě nechápu, jak se můžu bát tak moc. 
Nechci ho pustit z náručí! Vážně mám svého syna radši než svůj život. Mateřství je strašně divná věc, nechápu jí a sama jsem do toho šla po hlavě. 
Nechápala jsem, proč se o mě rodiče báli a teď už jim ve všem rozumím. Muselo to být hrozně těžké, když jsem se domů nevrátila na čas, když jsem chodila do klubů a neozvala jsem se, protože jsem si nenosila telefon. Kdo mě zná, tak ví, že jsem si nikdy sebou nebrala telefon, občas ho i teď nechávám doma. Rodiče to nesnášeli a doma jsem byla hrozně okřiknutá, že neberu telefon, že o mě měli strach a já se jim za to hrozně vysmála a nevěřila jim ani slovo. 
Byla jsem drzá, křičela na rodiče, málem jsem ublížila mojí mamince, když mě uhodila a já v tu chvilku nevěděla, co dělám, utekla jsem. Já občas sama sobě nerozumím, jak málo stačí k tomu, abych se dostala do stavu, který dokáže ublížit. Jak je možné, že dokážu jako dcera zklamat a slovy ublížit a nejen jako dcera, ale i jako manželka a matka, prostě si stále stojím za svými názory. Možná je to někdy fakt špatné, ale já jsem ráda, že se držím svých slov! Uznám pokud se mýlím, ale necouvám zpět, taková nejsem. 

Měla už bych přestat psát, nebo se do toho zamotám ještě více :D. 

Outfit
Tylová sukně opět na scéně. Myslím, že je to moje favoritka i když teď mi dorazil nový kousek a mám pocit, že budou "konkurentky". Pas mi opět zdobil krásný sametový pásek z Orsay a vršek zdobil krásný stříbrný chlupatý svetr z H&M. To, že už není před Vánoci, či  Silvestrem neznamená, že přestanu nosit věci, co se třpytí. 
Novinkou jsou u mě další boty (že to někoho ještě překvapí), tentokrát z mého oblíbeného Botovo.cz, měla jsem je vyhlídnuté cca měsíc a přemýšlím ještě o zelených. Navíc díky stabilnímu sloupkovému podpatku jsou i dost pohodlné. Kotníčkové kozačky jsou přesně to, co jsem letos potřebovala mít, navíc mají sametové provedení. K tylové sukni mi přišli opravdu zajímavé.
Jako kabelku jsem zvolila jednu z mých nejkrásnějších a tou je vyšívaná kabelka z Manga ♥, tu jsem si opravdu zamilovala. A jelikož je stále ještě zima, tak mi "zahřál" kabátek ze Zaful.
PS: Nemohu uvěřit, že tento outfit už je na blogu 206, přijde mi to až neuvěřitelné. ♥
Děkuji za vaši podporu ♥



Kabát: Zaful / Svetr: H&M / Pásek: Orsay / Sukně: Rosegal / Kabelka: Mango / Boty: Botovo

S láskou,
Vaše SAGI ♡
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...