10/12/2017

Day in Dresden

0


V první řadě bych se ráda omluvila, že jsem nedala ani vědět, že v sobotu nic nebude. Upřímně, jsem na to úplně, ale úplně zapomněla. Už dlouhou dobu mám pravidelný články a nemám s tím problém, ale při večerní přípravě vlasů, kdy jsem je dělala dobrý dvě hodiny, abych ráno spala déle, se mi všechno, co se týče blogu, vykouřilo z hlavy.
Nicméně mi to ani tak moc nevadí, protože vám napíšu aspoň něco málo o tom, jak moc jsem byla na nervy v Německu a jaké to tam je teď před Vánoci.

Kdo mě zná, ví, že jsem nervák. Občas to není tolik poznat a občas až moc. Hned několika lidem jsem v Německu ukázala slovně, jak moc je mám "ráda", protože do mě strčil už asi 350tísící člověk a ano vážně nemám ráda davy lidí. Ale začneme pěkně od začátku, ať vy, kteří jedete a nebo ještě plánujete jet před Vánoci do Primarku, jste připravení. Ale začátek vezmeme trochu ve zkratce.

Po cestě jsme se párkrát zastavili na benzínce a zrovna, když mě se chtělo na záchod, tak netekla voda. Jo super, být žena je fakt na nic, takže jsem to hezky pěkně držela až na místo. Když jsme dorazili do Drážďan, tak jsme asi půl hodiny čekali, než jsme mohli do garáží, kde jsme hledali jedno jediné místo, které tam bylo, tedy spíše chlapi hledali, my jsme rychle vyskočili a běželi na toaletu. 
Poté, co jsme vylezli z garáží do rovnou davu lidí, jelikož celý obchodní centrum bylo plné a to doslova lidmi, jsme se dostali k toaletám, kde jsme si vystáli důlek. Sakra, co těm lidem trvá na té toaletě tak dlouho. Fájn, takže mezitím, co naše kalhoty byli čím dál menší a my čím dál větší, jsme se konečně dostali na finále. Když jsme vyšli, řekli jsme si, že se ničeho nenapijeme, protože tam prostě už nejdeme :D. 
Mezitím chlapi zaparkovali, objednali nám jídlo, snědli to svoje a my přišli, párkrát kousli do bagety a šli dál. Tedy přesněji, šli jsme šílet do Primarku. A tady začne ta super věc.

HLAVA NA HLAVĚ. Šli jsme do pánského, aby mohli rychle od nás utéct a nechat nás v klidu nakupovat. Rychle jsme se snažili, ale byli jsme tam asi tak dvě hodiny určitě. Neskutečný davy lidí, byla jsem tam už asi po páté a nikdy tam tolik lidí nebylo, jako před Vánoci. Navíc pokud se tam chystáte, tak počítejte s tím, že tam skoro nic nenajdete. Tedy já jsem i dost náročná a taky jsem se rozhodla, že nechci moc utrácet. 
Hlavní důvod, proč jsme tam jeli byly i trhy. Docela se nám chtělo už domů a tak jsme vzali takovou menší procházku jen po těch menších, kde jsme si dali i něco dobrého a spokojeně pak trajdili domů. 
Nicméně v trzích jsem se vytočila, občas do někoho něžně strčila, protože nechtěl uhnout, když já neměla kam a ten člověk měl ještě metr vedle sebe. Projít to a neztratit se byla taková hra, aby jsme se nenudili.
Byla jsem trochu zklamaná z toho, že jsem nenašla, co jsem chtěla. Vlastně jsem nenašla ani polovinu věcí, které jsem chtěla. Nicméně pokud by vás zajímal HAUL na blogu, tedy focený, tak mi napište do komentářů. Ale nemohu ani říct, že jsem zklamaná z toho, co jsem nakoupila, to vůbec ne. Spíše jsem zjistila, že už tolik aspoň neutrácím, což je velké plus... ne? :D 

Napsala jsem to hodně ve zkratce, protože si myslím, že toho není moc o co se tak extra podělit. I když je fakt, že jsem po extrémně dlouhé době, byla s manželem a bez syna. Byl to pro nás jednodenní odpočinek a byla jsem fakt šťastná a navíc jsme byli s přáteli a to je pro mě moc důležité. Dobrá parta je vždy nejlepší. 

Myslím, že blázni, co se chystají do Drážďan se mají sakra na, co těšit a připravte si pevné nervy a doufám, že se vám toho bude líbit více (mě teď mrzí, že jsem se přes dav nedostala na šály).

(Omlouvám se za hodně nekvalitní fotku, ale nerada používám někde stažené.)

S láskou,
Vaše SAGI ♡

0 komentářů:

Post a Comment

Děkuji za Vaše komentáře.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...