12/10/2017

Petrol blue shirt & MY skirt

0


Došla jsem do bodu, kdy bych si přála mít chvilku klidu. Přestat řešit, co všechno bude a hlavně to, co se zrovna děje, jenže to není tak snadné. Když jsem se konečně zbavila stresu, tak se vrací znovu a ve velkém. Zjišťuji, že některé věci jsou o dost složitější a já bych nejradši od všeho utekla.
Utíkat umíme všichni, ovšem čelit problémům dokáže málokdo, ráda bych utekla, daleko a nejradši se nikdy nevrátila, ale mám zde milující rodinu a já jí opustit nechci, takže musím čelit všem problémům a i když to je pro něco dobré, tak vím, že tento měsíc bude pro mojí psychiku náročný.

Ještě před tím, než se nám stala tato nepříjemnost o které veřejně opravdu psát nebudu, jsem přemýšlela o návštěvě psychologa, mám své vlastní důvody, kvůli kterým si myslím, že by to nebylo na škodu. Nejde o pitomosti, ale o věci, které ve mě přetrvávají neskutečnou dobu, o kterých nedokážu mluvit s druhými. Všechno se na mě nahrnulo hrozně rychle, mám opět pocit, že bych začala se sebe-poškozováním, ale píšu to právě proto, že se opravdu snažím to držet na uzdě. Hlavou mi projíždí starý "dobrý" pocit, který mi pomáhal uvolnit stres. (Abych nevyzněla, jako bych si chtěla ublížit, tak ne nechci, ani bych to nepsala - kdybych chtěla, ale mám s tím své zkušenosti. Jsou věci, které jsem řešila prostě tak, jak dnes už nechci, jen mi stále hlavou probíhá, jak moc mi to tenkrát ve zvládání situace pomáhalo.)
Dokážu to sama? 
Vlastně jsem si vždy říkala, že nepotřebuji nikoho, aby mi pomohl, však stačí svojí hlavu přesvědčit o tom, co není správné. Jenže má hlava to už prostě nevydržela a pod velkým náporem stresu se chce vrátit do minulosti. Velice tenká hranice, kterou už nechci překročit a to nikdy, jen chci žít v klidu a nechci přežívat.

Už jsem to zajisté psala i v jiných článcích, že jsem si zažila sebe-poškozování a rozhodně se tomuto tématu budu do budoucna věnovat, jelikož to není vidět, ale je celkem dost lidí, kteří si stále dokážou ublížit. 
Působíme sebevědomě, ale uvnitř se hodně trápíme každou maličkostí. Prezentuji se jako sebevědomá, ale někdy bych si přála uvolnit to, jak moc slabá jsem, nicméně chci tak moc všechny okolo chránit, až zapomínám na to, že bych měla chránit sebe před sebou samotnou. Jsem vděčná všem, co mi pomáhají už jen tím, že jsou a věnují mi pozornost, pomohou ve chvilkách nouze a také dělají něco proto, aby se mi vrátilo sebevědomí. DĚKUJI!

OUTFIT

K ne moc pozitivnímu článku, hodně pozitivní outfit. Tou dobou jsem netušila vůbec, co ještě přijde. Tak se zase vrátíme do trochu lepšího módu a jdeme na to.
Kdysi by mě nenapadlo, že vytáhnu takto staré kousky a do toho v této kombinaci. Šla jsem totiž jednou takhle do práce a růžová s petrolejovou byla ve výloze obchodu. WÁU, podobnou kombinaci jsem měla týden před tím a nejednou jí má figurína v obchodě. Nejsem zrovna člověk, co se drží trendů a jedu si stále to své, co mám ráda a co mě zaujme. Také netvrdím, že se mi některé trendy nelíbí, naopak výšivky, volánky, apod se mi stále zamlouvají.
Petrolejovou košili mám doma ještě od střední školy a nosila jsem jí opravdu často, mám tuto barvu ráda, ale hrozně málo věcí jsem tenkrát nacházela. Navíc je mi opravdu dost velká, ale to mě i tak neodradilo od nákupu :D. Tou dobou mě přišla na nějakých 50,- takže musela být moje. 
Po dostudování školy jsem si chtěla něco ušít a jakožto sukňový typ, no co myslíte, že jsem mohla asi tak ušít?! No jasný, že sukni. Světlá "petrolejová", tyrkysová a nebo dalších milion odstínů, které by někteří dokázali vyjmenovat. Barvička je naprosto perfektní k tmavému odstínu, navíc je to má tvorba a o to víc tu sukni miluji. Když mi někdo pochválí mojí tvorbu, dokážu být rázem o dost šťastnější, no bohužel najdu na ní stále dost chyb.
Růžovou bundičku již znáte, ale co minulý měsíc přibylo v šatníku, v doplňcích spíše, je právě kabelka. No upřímně jsem si myslela, že jí už nikdy neuvidím, měla jsem jí vyhlídnutou celkem dlouho, no pak zmizela a furt nic. Smířila jsem se s tím, že budu hledat dál a jinde. Nikde nic. Najednou jsem šla kolem obchodu a ona tam byla, jako poslední, tak rychle jsem zahučela do obchodu a vzala jí, trochu rychlost světla, aby jí nemohl mít nikdo jiný :D. A to by jste nevěřili, co se mi k tomu přihodilo. Kabelka stále původně 399,- nikde nebyla napsaná sleva nebo tak a na kase mi slečna oznámila, že mě bude stát pouhých 250,-. OK! Takže má radost se o dost zvýšila.
Celý tento outfit jsem podtrhla kozačkami nad koleno v černé barvě. 

Mimochodem kozaček nad koleno mi nějak moc přibylo, takže se máte na co těšit ♡.

Co si myslíte o sebe-poškozování?
A jak se vám líbí tento barevný outfit?

Foto: Veronika Marková - IG: @verunm


Bunda: Bershka / Košile: New Yorker / Sukně: SAGI Style / Kabelka: Pimkie / Brýle: F&F / Boty: CCC 

S láskou,
Vaše SAGI ♡

0 komentářů:

Post a Comment

Děkuji za Vaše komentáře.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...