28/10/2017

Naučené věty maminek

6


Taky vám přijde zvláštní, jak moc jsou některé věty maminek stejné, až vám přijdou, jako z knížky? Všímám si toho nejen já, ale právě i slečny, které děti nemají a ještě si nezažili celý ten proces. Budu upřímná, že mi některé věci lezou už i krkem, spíše vnucováním, než aby mi vadilo, že to říkají. Nicméně tento článek berte s humorem, jelikož i já jsem občas něco vyslovila a ráda bych vám sama k těm větám napsala i to své, tedy můj vlastní názor. 

Každý se na toto téma dívá jinak, pro někoho super zážitek, pro někoho ne, jde pouze o pochopení na obou stranách, což už je horší. Tento článek jsem se chystala udělat již dříve, pro mě je to i humorné, tak doufám, že se některých maminek tímto nedotknu. No i když... každý je jiný..
Mimochodem už dlouho nechodím do společnosti maminek právě kvůli tomu stejnému dokola a dokola, pleny a to kolik jich počůralo cizí dítě mě upřímně nezajímají, dokonce ani to kolik toho vycucne z prsa, apod.... 
Myslím, že je čas začít a tím myslím, že to vezmeme opravdu od začátku.

Těhotenství je nejkrásnější období ženy. 
Tak tato věta se mi moc nepotvrdila, většina žen z mého okolí jsou celé těhotenství protivné, nateklé a stěžují si na každé kilo na víc, nebyla jsem jiná. Byla jsem protivná, hladová, nemohla se vyspat a moje přibývající váha noční můra.

Až porodíš, tak ti bude chybět bříško.
Nevím, jak ostatní maminky, ale já jsem například své břicho nehledala, ale věřím, že některé to tak mají. Nicméně první, co jsem po porodu udělala bylo, že jsem se nasoukala do stahovacích kalhotek, abych byla o trochu hubenější, jelikož to panděro bylo fakt hrozný.

Po porodu budeš zase hubená jak proutek.
HÁHÁHÁHÁ! U mě to tak nebylo, moje břicho připomínalo trochu moře, vlna sem, vlna tam. Když jsem se zvedla, hledala bych ho možná i na zemi. Při ležení se to prázdné břicho rozlezlo do všech světových stran. 

Porod nebolí.
Tak u toho se zastavím, jelikož porod samotný, kdy tlačíte náklaďák garáží na jedno malé auto, není až tak hrozný, tam cítíte prostě jen tlak, tak to prostě je a bude.
Nicméně, když se řekne porod, tak se myslí i to, co je předtím. No kdyby mi někdo řekl, že to bude taková extrémní bolest, tak bych si nechala radši zlomit všechny kosti v těle, než abych si to znovu zopakovala. 

Porod je to nekrásnější na světě.
Nejkrásnější je podle mého to, že se narodí miminko, můžete ho vzít do náruče a zjistit, že ho milujete. Ale sakra, co je krásného na porodu? Bolí to a není to vůbec krásná vzpomínka (dobře pro mě to fakt není krásná vzpomínka), myslím, že toto je hodně individuální. 
Brní mě celá noha, když na to pomyslím - pro vysvětlení, jsem při porodu skoro necítila jednu nohu a nemohla jsem na ní skoro stát. 

Klystýr je nejvíc nepříjemný a nejde to vydržet.
Tato věta je celkem vtipná, protože já jsem necítila vůbec nic. Byla jsem tak extrémně mimo a unavená, že kdyby mi sestřička něco neřekla, tak snad u toho i spím. K té výdrži, já jsem to nějak nepociťovala, asi to bylo i únavou apod.. Jelikož mě hodně bolela ta noha, tak jsem si chtěla sednout a to je tak vše. (Mimochodem, maminky jsou zvyklé před porodem trochu strašit.)

Na porod zapomeneš ani se nenaděješ.
Omyl. Já si myslím, že na něco takového se nedá zapomenout. Opět říkám, že je to individuální, ale sakra jak bych si neměla něco takového pamatovat?! Stále je to pro mě, jako by to bylo včera. Takže za mě repete nikdy!

Musíš kojit! Čím déle, tím lépe.
Jojo.. to už tady bylo, přeci jen ta imunita a peníze do toho vložené se vyplatí. Hlavně ty správné věci na to, kojit a kojit, pro dítě to nejlepší. Hlavně žádné kloboučky, popraskané bradavky jsou sexy a kloboučky prostě narušují kojení. A dudlík? To prostě nesmí být, však ti to naruší kojení. A tohle a tamto ti naruší kojení. Od kojících maminek je těch vět hned milion, jsou občas lepší jak encyklopedie a dokonce vám poví i spoustu o jiné kultuře, jak to tam chodí a tak. Jsou velice informované a umělé mléko je prostě jedovaté a škodí zdraví navíc ho v některých kulturách ani prostě nemáte, tak proč nebýt jako domorodci.
Mimochodem kojit by jste měli třebas do 20ti let, není to vůbec divné, ukazujete svojí lásku k dítěti, když nekojíte, tak prostě nemilujete.

A kdy budeš mít druhé?
Tato věta není pouze od maminek, ale většinou vlastně je. Dnešní doba a dnešní generace bych řekla, že dokáže prostě si udělat vše po svém. Jedno dítě se už dá považovat za dost velké bohatství a mě to takto i vyhovuje. Pokud chci, tak si dokážu vychovat dítě přesně podle sebe, mám na něj spoustu času a chci mu dát spoustu zážitků. Takže za mě ať si rodí všichni ostatní, ale mě do toho nenuťte. 

Nejde mi zhubnout. 
Tato věta je celkem častá, ale když se pokusíte o otázku, zda něco pro to dělají, tak vám buď odpoví, že ano a druhý den se ládují hambáčem a nebo že na to nemají čas. Věřte tomu nebo ne, ale spoustu maminek se hodně vymlouvá na čas, ale ono to není jen o tom, je to i o stravě a cvičit se dá opravdu i s dítětem. 
Nikdo neřekl, že musí chodit do fitka, já jsem jako závaží používala a používám stále malého. Děti to berou jako formu zábavy a vy se u toho pěkně zapotíte. Já sice nejsem moc společenský typ, který by šel s kočárky cvičit, ale je spoustu měst, kde právě chodí maminky si zacvičit, aby shodili poporodní kila. 
Kdo říká, že to nejde, tak to ani nezkusil! Je nespočet lidí, kteří byli mnohem větší než my a to třebas od puberty, či dokonce byli nemocní a dokázali zhubnout a vymakat se. Takže na to by se nemělo zapomínat. 
Já jsem taky měla své začátky, makala jsem na sobě jak čert ve fitku a měla obrovskou výhodu v manželovi, který mě podpořil, protože chtěl, abych byla spokojená. Takže určitě je důležitá i podpora, nicméně jak jsem již napsala, není důležité chodit do fitness. 

Je mi to jedno, důležité, že je dítě zdravé. + Nikdo mi dítě nepohlídá.
Tyto dvě věty se pojí s bodem nahoře, ale je pravda, že je důležité zdraví, ale nesmíme zapomínat i na to svoje, pokud tu pro naše děti chceme být opravdu dlouho.


Myslím, že těch vět se najde mnohem více, než jsem napsala, ale už mě momentálně žádná jiná nenapadá. Na všechny tyto věty se dívám ze svého pohledu a píšu upřímně, co si myslím. 
Už dlouho nejen mě, ale právě mým blízkým přišlo, že jsou maminky všechny jako z knížek, všechny věty stejné. To by mě až tak neštvalo, kdyby ty věty říkali, ale nejsou vůbec tolerantní vůči ostatním o to mi jde. 
Každý máme jiný pohled na svět i na mateřství a o tom to je, nejsme všichni stejní. 

Některé z nás si bez dítěte neutřou ani zadek, já mám ráda svůj klid. Jsem dost pracovitá, takže chodím na brigádu, šiju a chodím do fitness, jelikož bych se zbláznila, kdybych měla dělat dokola to samé. Všechny by se měli věnovat svým koníčkům a nepoužívat výmluvy, prostě když to řeknete na plnou hubu, tak to je nejlepší, co uděláte. 

Já doufám, že se vám tento článek líbil a ještě jednou - nikoho jsem nechtěla urazit, vyjádřila jsem se tak, jak jsem chtěla a potřebovala. Nicméně pokud máte ještě nějakou "Naučenou větu maminek" tak mi ji napište do komentáře, protože pokud znáte i jiné a nebo mi nějaké připomenete, tak budu moc ráda.

S láskou,
Vaše SAGI ♡

6 comments:

  1. Budete chtít druhé? Na to se mě lidi ptají a přitom ještě není venku ani to první. �� Nebo jejich: A určitě bylo plánované?
    Pak taky: Užívej si spánek dokud můžeš. Jakoby se s tím obr břichem, oteklýma nohama, obličejem a nočním čůráním, po dvou hodinách dalo spát. Je to takovej preworkout a ne krásný těhotenství. :D Super článek. :) :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Na větu "A určitě bylo plánované?" jsem úplně zapomněla, na to se mě ptali všichni a ptají do dnes :D. Takže tato věta lidem zůstává :D.
      Ta další je naprosto přesná, také jsem se nevyspala s tím gigantickým břichem, na záchodě jsem byla víc jak v posteli a spánek byl mnohem víc přerušovaný než poté :D.
      Já mockrát děkuji a přeji moc moc štěstí a zdraví, hlavně rychlý porod. ♥

      Delete
  2. S niečím súhlasím s niečím nie, ale stále je to individuálne. Čo sa týka pôrodu posúdiť neviem, keďže som rodila cisárskym ale ako cisárovná som sa necítila. Všetko je vec každej ženy, niektorá nevie že rodila, iná sa trápi dní. Hovoriť za všetky sa nedá. Kedy bude druhé mi trochu lezie na nervy, hlavne preto že som potratila a táto téma mi je nepríjemná. Každopádne má oducila dávať takéto otázky iným ženám.
    Avšak čo sa týka chudnutia s tým mám skúsenosti fakt že zlé. Zumba, beh, taebo jóga, stále keď malý spal. Aj hodinu.
    Vegetarián, bez cukru a bielej múky skoro rok. Ručička váhy na rovnakom čísle, mi konfekčna veľkosť tiež. Začala som pracovať, na šport čas už vôbec nie je, konfekčna veľkosť ostáva. Nehovoriac o nadrozmerných prsiach, ktoré ani za tri roky nepadli na svoju pôvodnú veľkosť. Nuž, ale stále si idem zabehať a zajogovat keď je čas. Keď už nie pre chudnutie tak aspoň pre zdravie.
    Čo sa týka dojčenia, vidím že má zmysel. Čo sa týka imunity, čo oceňujem hlavne keď nastúpil do škôlky. Taktiez pri zvykani na škôlku bolo neoceniteľné. Samoodstavenie u nás fungovalo super, akurát pred spanim sa primojka, rýchlejšie zaspí a trochu si užijeme blízkosť na ktorú sme cez deň nemali čas. A nemyslím si že do 20tky bude chcieť byť na dide. Každé zdravé dieťa sa skôr či neskôr chce osamostatniť a potrebuje súkromie. Ak niekto tvrdí opak, to nie je zdravé.
    Ale podobných viet z okolia som počúvala do 35tky:
    Už si stará na dieťa,
    budeš mať problémy s otehotnením, cisarak nebolí,
    vyspí sa,
    neskôr že dojčenie je choré,
    nosenie je choré, nosit ho budeš do 18tky,
    Nebude chcieť ísť do škôlky,
    Nepustí ťa do práce,
    Bude veľmi tebe závislý...
    A nič pravda. Ale od toho je okolie aby dávalo nezabudnuteľné rady do života.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Napsala jsem, že je to na každé jedné osobě, každý se na toto díváme jinak. A jsem ráda za tvůj názor.
      S tím potratem mě to mrzí, už jenom z tohoto důvodu si myslím, že by se lidé neměli vůbec ptát, protože neví proč to tak je. Je úplně jedno zda ho některá nechce, ale pak jsou ty které nemohou a nebo o něj přišli, přijde mi sobecké se ptát na tuto otázku.
      S tím hubnutím to bylo myšlené na maminky, které opravdu nic nedělají a jen si na to "hrají", vůbec ne na ty které se snaží už dlouhou dobu, já sama obdivuji jakýkoliv pokus o to, aby žena se sebou něco dělala. Takže v tomto se omlouvám, že jsem se dostatečně nevyjádřila. Já držím i nadále štěstí v tomto, aby se jednou zdařilo.
      Jinak já vegetarián nejsem, ale maso jím jednou za dva měsíce (nepotřebuji ho vyhledávat), nicméně nejím vůbec pečivo a minimum sacharidů celkově. I když mým stravováním by se nikdo řídit neměl, já sama potřebuji dát tomu rovnováhu, nebo to skončí špatně.
      Já jsem kojila 4 měsíce a dítě jsem měla nemocné jednou (když vezmu v potaz horečky, kašel a rýmu dohromady), teď má pouze rýmu a hodně málo. Jinak až bude chodit do školky, tak budu ráda, když bude více nemocný, tím bude mít v dospělosti lepší imunitu, já jsem trávila půlku dětství v nemocnici a teď už jsem cca 8 let nebyla nemocná.
      Svým kamarádkám kojení doporučuji, ale nepřijde mi jako úplná podstata života. Je dobré, že se samoodstavil protože v mém okolí jsem našla i maminku, která kojila do 6 let a už mi to normální nepřišlo. Řekla mi, že když bude třeba bude ho kojit klidně do 20ti. Takže to byla jen taková narážka. Některé kojící maminky mi totiž po porodu neskutečně pili krev, takže jsem si takové "rýpnutí" neodpustila.
      Například mě ještě říkali, že malý nebude vůbec samostatný, když spí u nás v ložnici, ale já mu nebudu brát to, že chce u nás být, navíc je to dobrovolné a já jsem takto spokojená, až u mě nebude chtít spát, tak nebude (mě se, ale bude pak stýskat, což se mi občas děje, protože beze mě spí moc dobře -_-).

      K větám
      Ta první zatím ke mě není, ale slyšela jsem od jiných maminek, že jim to říkají.
      Řekla bych hodně, že je to na zdraví maminky, podle toho se může soudit, jak moc je plodná a ne podle věku a císařský neznám, tak neposoudím.
      Spánek mizivý byl před porodem a po porodu také :D.
      Já malého nosila, ale je hodně těžký na mě, tak jsem musela přestat, nicméně chtěl stále chodit sám, tak mi to bylo nakonec i tak k ničemu.
      atd...atd...
      Zatím nevím zda bude chtít do školky, jelikož jde příští rok, ale jelikož už mi málem s jednou školkou odešel, tak si myslím, že nebude žádný problém. Do práce už taky chodím a miluji to, jak se se mnou loučí (to pak nechci odcházet já, ale on mě vyhání).

      Jsem moc ráda za tvůj obsáhlí názor, ráda jsem si to přečetla a ráda i odpověděla. Doufám, že už se tě nikdo nebude ptát na hloupé otázky a budete všichni zdraví a hlavně, aby bylo vše v nejlepším pořádku.

      Delete
  3. Ty tvé historky ze samotného porodu mne děsí! :D Jinak moc povedený článek, ale ještě se v něm nemohu najít :)

    Little Dreamer

    ReplyDelete
    Replies
    1. Nebooooj :D, taková dobrá věta je "Dovnitř to jde jednoduše, ale ven to prostě musí", takto mě uklidňoval můj tatínek.
      Ještě máš času dost a pak sama posoudíš, jak se cítíš ty sama ♥
      Děkuji mockrát ♥

      Delete

Děkuji za Vaše komentáře.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...