26/10/2017

Embroidered handbag & make-up by Tatiana

0


Ač by to někteří neřekli, tak právě make-up není má silná stránka. Moji blízcí ví, že neřeším jakou značku si koupím, důležité je, že byla levná. Na některé věci si potrpím a některé věci prostě neřeším. Od puberty si líčím linky, které na sobě mám opravdu ráda a jen v nich se cítím jako člověk. Skutečně, dokonce jsem vyzkoušela milion způsobů líčení linek, no a když píšu milion, tak to samozřejmě není doslova, ale bylo jich skutečně hodně. 
Při mém pobláznění do Japonska jsem se líčila i podle anime postaviček, podle oblíbených členů kapely apod.. Takže pokud mě někdo viděl s jedním okem jako hvězda a druhým s normální linkou, tak ano i to jsem byla já. Na tyto maličkosti se dívám s úsměvem na tváří a říkám si, že jsem byla o dost odvážnější, jelikož tylové sukně jsem nosila každý den a nebylo to nic zvláštního, v kombinaci s ujetými vršky a ještě mini kloboučky. Když dnes někoho takto potkám, tak mi občas to moje blbnutí chybí, ale co není, může být.... ale trochu jinak.

Abych to vzala hezky pěkně od počátků, tak jsem skutečně líčení moc pozornost nevěnovala. No a moje černá stránka v pubertě? Odličování. Absolutní nezájem, protože jediné, co můj obličej viděl byli opravdu husté černé stíny přes celé oko - ať žijí "emo" :D. 
Co je make-up? To jsem nevěděla tak do svých 17ti let, občas jsem to zkusila a pak jsem byla nadále dost líná. Používat ho mě naučili kamarádky a můj první byl nějaký pěnový od essence a jaksi ten světlý byl na zombie jako já, stále dost tmavý. 
Ale posuneme se dál. Neboť začíná éra linek. Moje první linky byli snad od Rimmel a byli celkem drahé (na to, že mi vydrželi měsíc, jelikož jsem je používala na celé pohyblivé víčko). Dobře tentokrát opravdu. Když u mě skončila tato "éra", tak jsem začala různě zkoušet linky. Jak jsem již napsala, tak jsem vyzkoušela spoustu druhů a nejen to, dokonce i spoustu barev. Zelené linky, modré linky, dokonce jsem měla myslím i růžové a srdce mi to netrhalo. 
Pak jsem zůstala u linek od essence a na linky poslouchala pouze a jen chválu.

Právě v té době, když mě ostatní chválili jsem zjistila, že je to ono. Konečně jsem si našla něco, co mi sluší. Každý po mě chtěl, abych mu linky nalíčila - já byla fakt šťastná, tou dobou linky nebyli tak provařené. A i když to i dnes patří k mému stylu k mé "imidž", tak mi ty pohledy druhých ani nepřijdou zvláštní. Když mám den "všímání si druhých" tak zjišťuji, že opravdu moc lidí linky nenosí. Ale já je miluji.
Mimochodem, jsem se nezmínila ani o svém neviditelném obočí :D. To je totiž super story, když jsem u toho líčení. Při mé posedlosti anime a cosplay jsem si téměř kompletně vytrhala obočí, občas jsem ho oholila a ne, nedokreslovala jsem ho. Když najdu staré fotky, kde to je vidět, tak se celkem bavím :D. Naštěstí mi to má zrzavá ofina překrývala. Chce se mi plakat od smíchu xD. 
Obočí u mě též přišlo na střední škole, kdy to opět nebyl vůbec trend, spíše to bylo hodně out si líčit obočí, ale mě to od té doby dost chytlo a pocit, že mám v obličeji výraz, byl k nezaplacení. Nechala jsem si obočí postupně dorůst, pak jsem si ho jednou trochu upálila, ale dnes mám obočí v rámci možností dobré. Někde mi chybí kvůli nechtěnému podpálení a je hodně světlé, nicméně nechci si ho nechat barvit nebo tak, jelikož ho mám i dost řídké, ráda si ho líčím i když je to občas otravné :D. 

K tomu jak vypadám dnes jsem se dopracovala opravdu až loni. Když mluvím tedy o obočí, rtech a celkovému vzhledu make-upu. Už si na tom dám více záležet, ale stále si nehledám drahé značky nebo tak, pokud mi sedne levné, tak jdu prostě s tím, dokud to existuje.

Tak a konečně k make-upu, který mám k tomuto outfitu. 

Já se omlouvám, ale nemohla jsem si pomoct, když už bylo toto téma, tak jsem chtěla napsat trochu o tom, jaký jsem pako. Ale teď už opravdu k líčení, které udělala opět moje šikovná Tánička (Instagram). 
Toto ví všichni mí blízcí, moje "nenávist" ke stínům, tedy mě se to líbí na druhých, ale ne na mě. Na mé svatbě jsem vypadala kvůli stínům na 30let, chtěla jsem si dolíčit linku, ale tři roky zpátky mě to prostě přišlo zbytečné. Řekla jsem, že to vydržím, ale je fakt, že jsem se necítila moc dobře. 
Táničce jsem se svěřila s tím, jak moc nemám ráda světlé a nevýrazné líčení. Ukázala jsem jí, co budu mít na sobě a tomu se přizpůsobila. A teď vám o tom moc ráda "povím". 
Základ, tedy make-up jsem si dala svůj i jsem si ho nanesla, ale to vlastně není podstatné, protože o zbytek se postarala moje šikulka. Můj největší problém byl obočí. Netvrdím, že ho neumí nalíčit, to naopak, ale když je člověk na něco zvyklý, tak se toho chce i držet. Takže když mi srovnala obočí, aby bylo stejně, tak jsem v jednu chvilku vypadala jako Brežněv :D. Já se tomu opravdu směji a chudák se se mnou v tomto potrápila, takže jsem jí do toho furt kecala, až to musela předělávat. A ne pouze jednou. 
O to větší zábava byla při stínech, ale v tom dobrém, protože jsem zjistila po chvilce, že mi práší pod oko a dělají "monokly", pobavili jsme se, to se musí uznat, ale samozřejmě si s tím raz dva poradila a poté co mi stíny dolíčila, mi celý make-up upravila. 
Málem bych vynechala konturování, které pro mě byla také novinka, já si dělám vše pudrovými produkty. 
Ale už to shrnu, aby to nebylo ještě delší.
Líčení se mi skutečně líbilo, předčilo má očekávání a věřte tomu, že já a oční stíny nebudeme nikdy přátelé, tak zde mi udělala opravdu radost malou změnou. Na mě osobně jsem toho měla až příliš, jelikož ač to tak nevypadá, tak používám celkem málo produktů. 
Takže líčení za mě fakt super, ale pokud se rádi takto líčíte, tak bych to upřednostnila na večer. Já osobně přemýšlím, že bych takto klidně vyrazila na nějak večírek nebo nějakou oslavu. Ale na denní líčení zůstanu u svých milovaných linek.

Jak se vám líčení od Táničky líbí? 

Růžový kožíšek v akci

Práce v Mohito je někdy trochu problém, hlavně když vidíte některé oblečení a vidíte ho tak často, že si ho chcete koupit. Takže první kousek od chvilky, co tam pracuji je právě tento růžový kožíšek, do kterého se mohu zachumlat a je mi v něm opravdu teplo. Navíc pokud bych měla dceru, tak bych měla kožich i pro ní. Naštěstí mám syna, díky kterému zároveň trochu ušetřím. 
Kožíšek jsem si vzala s mojí oblíbenou květinovou halenkou ze sekáče, bílými kalhoty do pasu, které mi absolutně nesedí, ale to mě nijak nepřekvapuje, stejně se občas nosit budu. No jelikož jsou mi kalhoty velké, tak jsem je doplnila o černý pásek. 
Můj problém byly boty, původně jsem si totiž chtěla vzít kozačky na podpatku, ale jelikož jsme vyrazili i se synem, tak pro mě bylo důležité pohodlí, navíc u kočárku bych byla extrémně sehnutá (to už jsem i teď). 
A nakonec moje naprosto nejkrásnější kabelka ze všech kabelek, kterou jsem prostě musela mít a nikdy se jí nevzdám. Jelikož jsem si řekla, že už nechci kabelky z asijských e-shopů (neříkám, že si nějaké do budoucna neobjednám), tak jsem si začala pořizovat lépe dostupné a řekla bych i kvalitnější. No mám z ní radost ♡, no posuďte sami.

Foto, Make-up: Tatiana.Weiss


Kožíšek: Mohito / Halenka: Textile House / Kalhoty: Pimkie / Pásek: F&F / Boty: Botovo / Kabelka: Mango

S láskou,
Vaše SAGI ♡

0 komentářů:

Post a Comment

Děkuji za Vaše komentáře.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...