17/10/2017

Burgundy "over knee" boots

4


Při některých chvilkách bych si přála zastavit čas. Proč čas plyne mnohem rychleji, když nás něco baví, když jsme v dobré společnosti a nebo, když nám postě práce odsýpá jak má? Vlastně v práci to má obrovskou výhodu, to musím uznat. Nicméně čas, který strávím s lidmi, které vidím skutečně málo, tak mi plyne mnohem rychleji než běžně. Všechen čas, který s nimi strávím je pro mě důležitý a chci si pamatovat každou chvilku.

To mi připomíná, že jako děti, puberťáci či i když jsme starší, tak svůj čas občas nedokážeme vůbec zužitkovat. Jako děti jsme trávili čas venku, večer u pohádek (v mém případě u anime - překvapivě). V pubertě jsme se příliš zaobírali tím, jak moc se budeme tomu klukovi líbit, v mém případě jsem doufala, že další den nedám nikomu další facku, nebo zda budou radši chybět, než aby mě naštvali. Bože takový agresor jsem byla -_-, no každý má nějakou minulost, to že jsem byla malinko výbušná se přeci nemůže počítat, to byly prostě hormony. 
A když už jsem v tom čase, tak to vezmu i trochu jinak, jako například minulost. Upřímně jsem ještě tak tři roky zpátky, nechtěla slyšet ani slovo o mé minulosti, nemohla jsem se vyrovnat s tím, kdo jsem sakra byla a proč jsem byla taková mrcha. Navíc mi to někteří předhazovali, jako nejhorší věc na světě. Čím starší jsem byla, tím více jsem to brala s klidem, říkala jsem si, že minulost nevrátím a musím se smířit s tím, kdo jsem byla, to že jsem se rvala, pila, kolabovala to se může stávat komukoliv. 
"Byla jsi taková a taková to byla hrůza." Když jsem tuto větu posledně uslyšela, tak jsem na ní odpověděla, pouze "no a co" a usmála jsem se. Nikdo není dokonalý a já jsem asi nejvíce sebekritický člověk, ale snažím se stále něco zlepšovat, pracovat na sobě a být spokojená. Nějaké ohlížení za minulostí? Bych asi nikam nepokročila v životě, prostě jsem se smířila s tím, že jsem byla taková, jaká už dneska být nikdy nechci a za to jsem vlastně i ráda.

Víc si stojím za svými názory a svůj čas trávím o dost efektivněji. Věnuji se svým koníčkům a dokážu říct, že jdu směrem ke svému snu až se mi občas chce plakat. Vidím vše mnohem pozitivnější a jsem šťastná za přítomnost a i za to, že jsem byla takový idiot, když jsem byla mladší. Vše zlé je k něčemu dobré.

A teď to vezmeme ještě z jiné strany a to se bude týkat módy. Tak se nad tím trochu pousměji, když si vzpomenu na mlaskáčové kapsáče a oblíbené červené tričko :D. Já si do dnes pamatuji, jak jsem nosila bokovky a tvrdila, že jsou bokové kalhoty pro staré (no jasně, jsem stará). Odhalený pupík, naštěstí žádný špek, tou dobou jsem byla spíše jen tak ověšená kůží. 
Nebo když jsem se vrátila z koncertu mojí oblíbené japonské kapely An Cafe a nosila jsem stále jejich mikinu, zda bylo 25 stupňů nebo ne mi bylo jedno, já jsem se v ní radši potila, než abych jí sundala. Navíc jsem chodila některé dny v jedné barvě od hlavy až k patě, bože já se tomu do dnes směji, jak jsem chodila celá fialová. 
Když mi ještě kupovali věci rodiče, tak jsem měla vždy naprosto šílené bundy ze kterých mi lezli záda v zimě, vždy jsem chtěla aspoň jeden kabát, který mám vlastně i do dnes, jen už není tak dobře nositelný, jako na začátku. Nooooo... a myslím, že radši o tomto přestanu psát a posunu se o 10let dopředu (zatraceně já jsem fakt stará), kdy už jsem si našla svoje, ale tentokrát si jednu barvu v outfitech užívám.

Vínová na podzim vede!

Já jsem velký milovník podzimu, vlastně mi ani nevadí, když je sychravo, sluníčko nebo dokonce prší, k podzimu to prostě patří. Nicméně nemohu si vynachválit poslední nádherné dny, kdy paprsky slunce nádherně osvítí barevnou krajinu a z lesů se stává hotová pohádka. 
Podzim mě táhne spíše k tmavším odstínům barev, ale není to mé pravidlo, spíše mám jen tendenci tahat například vínovou barvu. 
Krásné vínové šaty, tedy spíše tunika, kterou bych i nosila jako šaty, jen díky těm rozparkům nemám takovou odvahu, abych šla bez šortek či čehokoliv jiného pod tím. Od loňského roku si je stále nemohu vynachválit a vlastně je to už několikátý outfit, kde se právě tato tunika vyskytuje, dobrý kauf. 
No na co nesmím skutečně zapomenout, jsou momentálně mé nejvíce nošené kozačky, které rozhodně nevidíte naposledy. Pochází z mého nejoblíbenějšího eshopu s botkami, tedy Botovo na které už několik let nedám dopustit. Bohužel jsou již vyprodané, nicméně nezoufejte, jelikož u nich najdete širokou nabídku bot, barev a nejen toho. Já jsem vždy spokojená a věřím, že budete i vy.
Další kousek, který už nemohl mít stejnou barvu, jelikož bych to už nedovolila, je kabelka. Kabelku již také znáte z pár outfitů, pravdou je, že jí nosím o dost více a to dokonce v kombinaci s těmito kozačkami. 
Hádejte proč?.... Dobře, všimli jste si těch třásní? No mě to hned lákalo nosit pospolu a jelikož odstíny zelené a červené jsou pro mě top podzimní kombinace, tak jsem si nemohla pomoci.
A co mi nemohlo chybět za celý den, jelikož jsem vyrážela v chladném počasí? Samozřejmě, že kabátek, který tentokrát hrál nejmenší roli. Bylo na něj později už opravdu horko, takže jsem ho pak nosila pouze v ruce.

Jak se vám dnešní outfit líbí? Jaké jsou vaše nejoblíbenější podzimní kombinace?

Foto: Klárka


Tunika: F&F / Boty: Botovo / Kabát: Primark / Kabelka: Promod

S láskou,
Vaše SAGI ♡

4 comments:

  1. Moc pěkně píšete. To je jedno, jaká jste byla, hlavní je, jaká jste teď , a že jste si to včas uvědomila! Minulost nezměníte, ale co už.. Jinak outfit je parádní, fotky super!

    ReplyDelete
    Replies
    1. Děkuji Vám mockrát ♡. I já sama jsem ráda, že jsem si to včas uvědomila a mohu se minulosti zasmát a brát to s nadhledem.
      Děkuji mockrát ♡♡♡

      Delete
  2. Super post
    https://kraljicadrameblog.wordpress.com/2017/10/22/5-trikova-kako-vizuelno-povecati-oci/

    ReplyDelete

Děkuji za Vaše komentáře.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...