10/08/2017

MAKE WAVES

0


V první řadě bych ráda poděkovala za pozitivní odezvu, kterou jste mi vyjádřili v předchozím článku. Jsem milovník tylových sukní a rozhodně bych ráda svojí sbírku rozšířila časem nejen o kupované, ale i vlastní výrobu. Spoustu lidí v Plzni se ještě najde, jak kroutí hlavou či převrací oči v sloup, nuž myslím, že každý člověk je sám strůjcem svého života. I když to nejspíše je jinak, v podstatě je to stejné :D. 
Děkuji Vám všem, nejen u předchozího článku, ale u všech, kde komentujete a mě to neskutečně nabíjí energií, potěší a dodává mi to vždy sílu pokračovat dál.

Také bych ráda zmínila, že pro vás již chystám menší tutoriál na youtube, ale kdy přesně bude říkat nebudu, ráda bych totiž měla nejdříve aspoň polovinu videí hotovou. Zatím jsem natáčela pouze večer, takové menší úvodní video, tak doufám, že mě dostatečně pochopíte a také, že mi odpustíte tu šílenou kvalitu :D.

Určitě mi napište, kdyby vás zajímalo nějaké DIY nebo jak se, co šije. Ráda poradím a ráda udělám nějaké návody, které pomohou a poradí jak s čím pracovat. Já si například v úterý koupila nádhernou látku a už se těším, až si ušiji nějaký ze svých návrhů. No mám trochu problém vybrat, který bude z toho realizovaný a hlavně aby se to chodilo a nebylo to "až příliš" no znáte to určitě.

Tak, ale teď už chvilku dost o šití, kterému se věnuj cca 60% svého volného času, což je většinou po večerech a nebo, když jsem měla volný víkend. Ach ano volný víkend, o tom vám musím něco napsat, jelikož to byla dovolená, kterou bych potřebovala aspoň jednou za týden pravidelně.

Jak jen začneme? No není to těžké, jelikož já si naplánovala na dopoledne focení s kamarádkou a manžel se synem měli tou dobou odjíždět za druhou polovinou rodiny. Když odešli, tak byl doma bordel a nebyl malý, byl obrovský - z mého pohledu smetiště. Nebudu to řešit, řekla jsem si a šli jsme s kamarádkou fotit a užívat si takový menší klid, který venku stejně většinou mám. 
Kája bohužel musela brzy domů a tak jsem frčela domů. Přišla jsem domů a tam... klid... bordel... klid. Bože můj, já jsem v nebi! Až na ten bordel jsem měla podobný pocit.
Člověku proběhne hlavou, "Co asi tak může žena na mateřské dělat, když není doma dítě ani manžel?" odpověď je překvapivě jednoduchá, bude uklízet. Gruntovala jsem několik hodin místnost po místnosti. Začala jsem u synova pokoje, kde jsem půlku hraček dala do pytlů, našla ztracené ponožky nebo pastelky. Zjistila jsem, že mám počmárané zdi ještě více než normálně, ale našla jsem mu omalovánky (s domněním, že je zkusí využít). V pokojíčku jsem vyleštila podlahu do detailu, zaklepala u šuplíku hřebíky, které vylezli po tom, co do šuplíku vlezl (nevylezl hrot, ale jen hlavička, aby jste si nemysleli, že bych to tak nechala). No pokud to bude ještě jednou, tak vezmu šrouby a přidělám to napevno. 
Ach ano, synovo míčky se váleli dokonce i v ložnici, takže ty jsem stále nosila tam a zpátky, až jsem nakonec opravdu našla všechny. Po hodině až dvou byla místnost jako nová (věřte nebo ne, ale kdybych měla barvu, tak snad i vymaluji). 
Úplně stejně to probíhalo ve všech místností, všude do detailu, aby bylo čisto a krásně. Večer jsem si šla zaběhat a s klidným srdcem jsem si řekla, jak jsem dobrá. Ráno jsem měla zábavu, do večera jsem uklízela celý byt, vyprala dvě pračky, složila prádlo - spoustu prádla, umyla a uklidila nádobí, nakoupila si a nakonec jsem si ještě zaběhala. Ale tímto ještě nekončím, já jsem totiž konečně mohla pracovat na celé ploše (na zemi) aniž bych se bála, že se někomu něco stane, resp jsem mohla šít. Krása!
A nakonec jsem prohlásila, že je úplně jedno v kolik půjdu spát, že stejně se budu moct vyspat do kolika hodin chci. 
Váženě? Druhý den ráno, tedy v neděli jsem se probudila v 7:14hod, pamatuji si to dobře, protože jsem si nevypnula zvuky a automaticky mě zpráva probudila bleskurychle a jak jsem zvyklá, tak jsem samozřejmě během sekundy nebyla ani unavená. Jo, tak myslela jsem si, že budu spát do nějakých 10hod, ale já se musela probudit a být "akční" už takto brzy. Takže jsem se aspoň v té posteli válela ještě hodinu.

Upřímně a na rovinu povím, že to bylo naprosto skvělé, byl to neskutečný odpočinek a hned od rána se nerozčilovat, to bylo nejlepší. V přítomnosti mých dvou chlapů bývám hned od rána totiž dost vzteklá. Ani jeden neposlouchá a nakonec mě bolí ještě hlava a jsem unavená. Moje nervové buňky si krásně odpočinuli a moje hlasivky také. 
Nikdy bych své milované neměnila, ale bylo tak krásné mít doma uklizeno. Vstát z postele podle svého a nebo prostě jen odpočívat, jít běhat, jít nakoupit - najednou to bylo všechno strašně jednoduché. Říkala jsem si stále, co asi ti moji dělají, že je trochu nefér, jak moc já si užívám a manžel tiše trpí :D. 

A teď ten návrat do reality. Manžel mi řekl, že byl vyřízený, že ho měl stále na očích. A co jsem na to odpověděla já? "Víš zlato, já to mám takové každý den, vždy když s ním někam jedu, stále jsem v pozoru, stále ho hlídám a nakonec to odnesou jen moje záda a nervy." Měla jsem trochu pocit, že pochopil, jak je pro mě občas náročné se o takto hyperaktivního kluka starat, pochopil proč na něj občas musím prostě zařvat a proč jsem tak unavená. 
Původně měl syn být bez nás obou, ale nakonec manžel říkal, že prarodiče malého nestíhali, no upřímně i moji rodiče jsou z malého po chvíli vyřízení. Akční dítě.
Doma mám byt vzhůru nohama a stres a nervy se vrátili do klasického módu. Nemám ráda bordel, ale musím se smířit s tím, že dokud nebude ve věku, kdy si nebude hračky a všechno tahat úplně všude, tak prostě doma uklizeno nebude. Uklízím po večerech, abych měla pocit krásného bytu, ale už to není tak perfektní.

Nikdy, opravdu nikdy bych je nevyměnila, ale občas bych si přála tento klid prožít ještě párkrát do roka. Pro mě to bylo jako dovolená u moře :D. I přes to, že jsem trávila svůj čas uklízením nebo jinou aktivitou, tak jsem byla tak odpočinutá, jako nikdy před tím.

Outfit:
Ve zkratce si povíme, jak dokáží letní outfity být opravdu pohodlné. Ach ano stále si pamatuji, jak jsem pantofle nechtěla nosit, přišli mi zbytečné a maximálně tak přeběhnout a zpátky, hlavně aby to vidělo nejméně lidí. Teď si pantofle nemohu vynachválit, no vážně. Klidně si je vezmu do města, klidně si je vezmu do práce, bohužel jsou naprosto neprodyšné, což mi na nich dost vadí. Ale jelikož se dají tak snadno vyzout, tak to umím i přežít. :D
K pantoflím jsem se oblékla letně a pohodlně, což znamená, že vyhráli šaty. Každé léto, každý rok pro mě budou vždy šaty nejlépe nositelný kousek hlavně v létě. No ještě aby ne. 
Nakonec jsem jednoduchý outfit doplnila barvenou a nejzajímavější kabelkou. Tento kousek mám ve svém šatníku opravdu ráda a věřím, že jí vynosím o dost více.
Na mé paži můžete vidět tetování, které tentokrát není pravé, ale pouze lepené. Musím uznat, že se poslední dobou ty tetování hrozně "vylepšili", no kdo pamatuje, když jsme byli mladší na ty tetování, které byli jen ve žvýkačkách? Ono je to i dnes, není to myšleno tak, že by to nebylo, ale spíše, že toto se nedalo naleznout. Naleznete ho na stránkách Bugiamasa, které doporučuji i co se týče náramků. Na ty se brzy také můžete postupně těšit ♡. Navíc na FB stránkách teď můžete o náramek i soutěžit, tak se neváhejte přihlásit ♡.

Všimli jste si nového loga? Jak se vám líbí? A jak se vám líbí dnešní jednoduchý outfit? 

Foto: Karolína Caltová - IG: @cxltxvx


 Šaty: Pimkie / Kabelka, pantofle: Primark / Tetování: Bugiamasa / Brýle: Zaful

S láskou,
Vaše SAGI ♡

0 komentářů:

Post a Comment

Děkuji za Vaše komentáře.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...