01/07/2017

Škola: vzpomínky a přítomnost

2


V první řadě bych chtěla pogratulovat všem školákům k úspěšnému ukončení školy, ať už končíte na základních školách nebo pouze jdete o stupeň výš. Právě teď vás čekají dlouhé letní prázdniny, na které nejeden z pracujících vzpomíná. Ať už se chystáte na brigády, které vás posunou určitě dál, tak si nezapomeňte také ty prázdniny náležitě užít. Dokud studujete a nepracujete na plný úvazek, tak si vytvářejte, co možná nejvíce vzpomínek, ať se dobře pamatují a i když uděláte hloupost, tak jí nelitujte. Časem se některé "trapné" věci změní v dobrou vzpomínku.
No věřte mi, já byla v trapných věcech vysloveně přeborník a stále se ráda zasměji. 

Věřte nebo ne, ale při vzpomínkách na školu si tak nějak říkám, jak už jsem stará. Jako vážně? Základní škola pro mě skončila před 9ti lety, což už je opravdu docela doba, stále na tu dobu ráda vzpomínám a nikdy nezapomenu na své spolužáky. 

Přijde mi, že v dnešní době někteří lidé, neříkám jen mladí, ale dokonce i starší se vůbec nevídají se svými spolužáky. Mě by strašně mrzelo, kdybych své spolužáky už nikdy neviděla. Prožili se mnou jistý kus mého života, viděli všechny moje špatné i dobré stránky a i když jsme nebyli ti nejlepší, tak byli taková moje "rodina". Některé z nich bych stále dokázala nazvat přáteli, některé jen známými a možná bych pár z nich ani nepoznala. 

Už je to nějaký ten pátek, nicméně to bylo tento rok. Spolu s pár spolužáky a naší třídní učitelkou jsme poseděli v restauraci, povídali si spolu, bavili se a měli se dobře, já měla hroznou radost, že je vidím takto po kopě, ač jsme opravdu nebyli všichni. Dozvěděli jsme se o sobě zase pár věcí, řekli si kam se náš život posouvá a už to nebyl rozhovor mezi dětmi ze základky, už jsme všichni dospělí, část z nás má rodinu, část jí v budoucnu chystá se svým protějškem a já bych jim nikdy nepřála nic špatného, jen aby vše šlo tak, jak oni chtějí.

Kdybych měla vypisovat, jak moje základka byla super v té době bych toho moc nenapsala. Byla jsem stále v ředitelně, což bylo dost otravné, ale pan ředitel mě prostě neměl moc v lásce :D. 
Na základní škole jsem si prošla i "emo" stylem a jeho to trochu pobouřilo, jelikož jsem začala chodit nalíčená (šílenost největší), všichni se mi smáli, ale já to nějak neřešila. Když "emařina" opadla, tak jsem zůstala u svého líčení, tedy linky, ke kterému mě vedlo anime, které jsem sledovala ještě před "emo" a tak jsem ve svém jiném stylu pokračovala. Časem jsem narážky na sebe přestala tak extrémně řešit, do té doby jsem byla dost zlá a stále se chtěla jen rvát. Zatraceně ostrá žena :D. 

Ty časy už nejsou, svůj styl jsem vyvíjela a stále vyvíjím, to se nikdy nezmění. Chci se stále posouvat dál. Stejně jako když jsem se rozhodovala, co chci dělat. Můj jasný cíl bylo šití, bohužel u nás ten rok obor krejčí zavřeli a tak jsem rok trčela na jiném oboru, kde jsem být nemohla, sama jsem to věděla, že to takhle nejde a tak jsem se rozhodla jít až do Liberce a můj sen přetrvává do dnes.

Dnes jsem dospělá žena, která jde silně za svým snem. Mám rodinu, kterou nade všechno miluji, našla jsem si spoustu přátel, kterých si neskutečně vážím. Ač jsem možná naivní, tak v lidech vidím nejprve to dobré a pak čekám, kdy mě bodnou nůž do zad, ale taková já jsem, prostě každý člověk má své pro a proti. 

Život jde dál! Pokud jste neměli dobré známky na základní škole, tak se to může na střední obrátit. Já jsem na základce byla hrozná, flákala jsem to, hrůza. Na střední škole jsem byla svým vlastním opakem, každý chtěl opisovat ode mě, chtěli ode mě pomáhat a já jsem se opravdu cítila dobře a motivovalo mě to k zlepšování se. 

Další věcí jsou známky, díky kterým se nejedno dítě skutečně pokusilo vzít si život, ba dokonce i vzalo. Pokud máte špatné známky a rodiče jsou k vám přísní, tak si hlavně nikdy nesahejte na život. Uvědomte si, že to není všechno, navíc se na konci léta dělají opravné zkoušky a tak se na ně učte ať rodiče vidí snahu.Pokud ve vás rodiče nevěří, tak se jim vzepřete a natřete jim zrak, vy jste jedineční lidé a zasloužíte si chválu. 

Dávejte si vysoké cíle a jděte si za tím i kdyby vás lidé shazovali, já totiž věřím v každého a v každý jeho sen ♡.

Jak jste ukončili školu? Do jakého ročníku postupujete? Máte plány na léto?

Ještě jednou všem školákům, přeji krásné prázdniny ♡.

S láskou,
Vaše SAGI ♡

2 comments:

  1. Já mám dobré vzpomínky hlavně na střední školu :) a ze školních let mi nejvíc chybí prázdniny....-.-"

    Little Dreamer

    ReplyDelete
    Replies
    1. Na střední mám tak půl na půl i z jedné i z druhé. Ale stále se přikláním k té základce, jelikož v Liberci jsem si budovala víc vztah s lidmi, co se mnou byli na intru. ♡
      Když jsem dělala v divadle, tak jsem prázdniny měla, teď mateřská, která není vůbec dovolená :D a do toho brigáda nu :D

      Děkuji za komentář ♡ ♡ ♡

      Delete

Děkuji za Vaše komentáře.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...