22/07/2017

Focení s Músai photo

2


Od focení s Míšou (Músai photo) už uplynula dlouhá doba. Resp je to přibližně už měsíc od našeho prvního focení. Jelikož znám spoustu lidí, kteří kupříkladu nedůvěřují fotografům, nebo se stále bojí toho, kdo stojí na druhé straně chatu. Upřímně to chápu, sama jsem se dost často ujišťovala s kým se člověk zná a poté jsem si byla jistá, že se nemám čeho bát. No i já mám negativní zkušenosti s focením, ale o tom to tentokrát nebude. Chci se podělit o zážitek, který mám právě díky Míše a které děkuji za nádherné fotografie.

Když jsme se s Míšou setkali, tak jsme spolu začali hned mluvit, pro mě naprosto příjemný, optimistický člověk a to mi dělá pokaždé radost. Myslím si, že jsme si za celou dobu dobře rozuměli a to mi dodávalo opravdu klid. 
Došli jsme na místo činu. No napíšu to na rovinu. Jakožto člověk, který se štítí i berušky, což znamená v mém případě veškerého hmyzu, to bylo moc zajímavé. Fotit do vysoké, nádherně vypadající trávy, kde na 100% budou nestvůry, které mě budou chtít za každou cenu "sežrat". Nebyla jsem daleko od pravdy, jelikož si mě vychutnalo tolik komárů a kdo ví čeho ještě, že to snad nešlo ani spočítat. Dnes se tomu opravdu musím smát. Pro mě to byl skvělý zážitek plný smíchu, stresu, ale zároveň jistého uvolnění právě díky Míše. 
Míša je neskutečně skromná a tvrdí o sobě, že je amatér, ale po pravdě, když se podívám na výsledné fotografie, tak z toho ten pocit vůbec, ale vůbec nemám. Naopak jsem z toho nadšená a jsem ráda, že jsme spolu fotit vyrazili. To jen taková malá vsuvka. 

Jak probíhalo focení? 
Asi to neumím úplně popsat, jelikož fotím (jako amatérka samozřejmě, nejsem modelka) už cca od 17cti let. Pózování se stalo jakousi součástí běžného dne, ještě aby ne, když skoro nedělám nic jiného (když pominu domácí práce, nakupování a volný čas). Nicméně musím uznat, že nejvíce v celém focení mě udržovala dobrá nálada a skvělý přístup právě od Míši.
No představte si člověka, který se vyhýbá vysoké trávě, jelikož mu vadí ta havěť. Představili? Možná nebudete představou daleko od pravdy, protože já měla, co dělat, abych vydržela na jednom místě. Všude mě ožíral hmyz a nedej bože, aby se objevil pavouk. Z počátku nebyl nikde, ufffff. 
Focení mě bavilo celé, ale ještě víc jsem si užila focení s krásným rámem, který se nám trochu rozpadal, ale byl nádherný. Ano mě se líbil.
Jak se člověk jako já, stydlivý, dokáže veřejně převlékat? No to není tak těžké, měla jsem obří tylovou sukni pod kterou jsem vecpala spodničku od šatů :D. To že mi byla vidět podprsenka mi už tolik nevadilo, já se stydím pouze za spodní část těla (tedy i za vrchní nebýt podprsenky) :D. 

A teď začalo to pravé ořechové. V bílých šatech si pro mě Míša připravila něco ještě lepšího. Sednout si do trávy. Protestovala jsem chvilku, pak jsem si nakonec sedla, rozhodně jsem nebyla klidná. No Míša by mohla vyprávět :D. Nebojte se mám pro vás i jednu "speciální" fotografii, která vystihuje situaci "je tam brouk" naprosto perfektně. 
Přesun k jiné části, měla jsem si tam lehnout, ale kdy jsem se odhodlala k tomu, že bych si lehla, tak se vedle mě vynořil pavouk. Upřímně nebyl velký, ale byl odporný a v tu chvilku jsem měla pocit, že je větší než já a sežere mě. Najednou tam těch zmetků bylo víc a má odvaha se absolutně vytratila. Řekla bych, že jsem měla docela i problém udržet svůj výraz "v klidu". 

Myslím, že i přes mě hysterické výkony, kdy jsem naprosto šílela z veškerého hmyzu a z toho, jak si na mě udělalo skupinovou party několik komárů. Z brouků, kteří se blížili k mé ruce, nebo se na mě snažili utočit (ach ano, byla jsem pod útokem). Nebo pavouci, kteří se pokusili, zda mi konečně klepne a dám jim pokoj :D. 
Tohle focení pro mě byla skvělá zkušenost, jelikož jsem část svého strachu překonala. Ale stále tam je. Na rovinu píšu, že radši budu v -10 stupních běhat naboso ve sněhu, než v létě ležet mezi brouky :D.

Pokud jste ještě s Míšou nefotili, tak rozhodně mohu doporučit. Je šikovná, moc milá a příjemně komunikativní. Co nechcete s vámi fotit nebude, nebude do ničeho nikoho nutit. Já jsem domů dorazila s naprosto skvělou náladou a energie jsem měla na rozdávání. Jen jsem se několik týdnů drbala od štípanců, které byli obří a několik na jednom místě. Naštěstí jsem vylezla bez klíštěte a to je pro mě ta nejlepší zpráva.

Doufám, že se vám fotografie od Míši neboli Músai photo budou líbit, také můžete navštívit její facebook stránku.

PS: Jako poslední fotku máte momentku, která vypovídala o mém "šoku", neboť já se setkání s brouky, nejde dohromady. ♡


Nejlepší na konec, že? :D

Líbí se vám fotografie? Máte podobné zkušenosti s focením, nebo jen s vysokou trávou? Určitě mi napište do komentářů, já si to moc ráda přečtu ♡.

S láskou,
Vaše SAGI ♡

2 comments:

  1. Ježiš, ani nemám slov, jak to jsou krásné fotky!!
    hele a neboj, v tom štítění se veškerého hmyzu nejsi sama, já jsem úplně to samý :DD takže tě naprosto chápu :D

    Little Dreamer

    ReplyDelete
    Replies
    1. Mám velkou radost, že se ti líbí ♡ a věřím, že tato odezva potěší i Míšu.
      Tak za to jsem ráda, přijdu si občas jako tele, kterému vadí úplně všechno :D

      Děkuji ti za komentář ♡♡♡

      Delete

Děkuji za Vaše komentáře.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...