30/05/2017

Army green dress

0


Jenom začalo letní počasí, všichni se hned "vyvalili" k vodě. Asi bych dokázala být zlá jako spoustu lidí, ale taková nejsem, upřímně jim to závidím, že si jdou jen tak lehnout na pláž a zaplavat si ve vodě. Já sotva vydržím sedět na jednom místě a představa, že bych měla jen ležet, to mi moc nevyhovuje. Navíc, jak jsem již psala k vodě nechodím a myslím, že se můj "komplex" pouze zhoršuje, ale o tom až v jiném článku.

Už je to cca přes měsíc, co jsem aktivně začala běhat a upřímně bych nikdy nečekala, že mě to bude bavit. Ač jsem úplný pako, který jde přes své limity, tak mám stále nutkání se rychle zlepšovat. Po roce a půl cvičení jsem přestala už věřit i tomu, že bych se svojí postavou mohla být někdy spokojená, ale i přes to mě jakékoliv cvičení, posilování, běhání nepřestává bavit, ba naopak. 
Každý den běhám a během měsíce jsem se dostala z 2km na 6km, což je pro mě celkem zázrak, jelikož jsem to téměř nikdy nedokázala zaběhnout a najednou běhám, jako bych běhala dříve. Jsem na sebe v tomto směru neskutečně pyšná a jsem ráda, že mám kladný vztah ke sportu.

Když už jsem u toho sportu, tak bych vás chtěla trochu motivovat. Nikdy jsem nebyla zrovna atletický typ, ale vždy mi záleželo na tom, jakou mám postavu, nicméně jsem kdysi snědla úplně všechno a do toho ještě zhubla. Celý život se mi obrátil ve chvíli, kdy jsem otěhotněla a s každým přibývajícím kilem jsem chtěla víc a víc cvičit, do jisté míry jsem nemohla, ale každý den jsem šlapala nespočet schodů (když nemáte výtah je to super povinnost). Po porodu jsem si slíbila, že zhubnu, což se taky stalo a kvůli stěhování jsem nemohla už dále chodit do fitness, nešťastná jsem cvičila doma, jelikož jsem takhle trávila akorát více času doma, což mě naprosto demotivovalo. 
Najednou jsem si dala asi 3 měsíční odmlku a přišel zvrat, když jsem zjistila, že jsem nabrala. Ano opět uřvaná jako malé dítě s odřeným kolenem, jako kdyby mi celý svět ublížil. A dost! Už nikdy! Od té chvilky jsem začala posilovat, cvičit s vlastní vahou a nedávno jsem do toho zatáhla i běh. Sport se stal mojí osobní motivací k tomu být se sebou konečně spokojená. Nevím kdy to bude, ale rozhodně se už nehodlám vzdát! 
Dokonce jsem přestala jíst čokoládu a to opravdu úplně, nakonec jsem zjistila, že mi už nechutná tolik co dříve. Nahradila jsem klasickou mouku za žitnou, pohankovou, špaldovou a dokonce i cizrnovou a rýžovou. Budu zkoušet spoustu receptů, co se týče pečení a jelikož jsem už pár let nepozřela ani pečivo, tak bych chtěla vyzkoušet nějaké upéct. Pokud se povedou, hodím vám sem i recepty jednou za čas ♡.
Pokud nejste spokojení něco s tím dělejte! Začněte hned a ne až zítra! 

Outfit:
Pokud jste milovníci šatů jako já, tak jich musíte mít nespočet a stejně nikdy nebudete spokojení. No tedy já to tak mám. Začátkem "jara" jsem si pořídila šatičky v army zelené - já ji tak budu asi nazývat vždy, protože je to první, co se mi vybaví. Nejen, že jsou volné a mají kanýr přes prsa a díky tomu nepůsobím jako úplně plochá, jsou i z příjemného materiálu. Akorát pokud si v nich sednete do auta a budete si myslet, že budou krásně vyžehlené, tak se pletete, dost se mačkají -_-. 
Do kombinace se zelenou v jakýchkoliv odstínech, jsem si oblíbila právě oranžovou a tím pádem jsem zvolila kabelku, kterou také dlouho nemám, ale naprosto jsem díky ní propadla oranžové barvě ♡. Problém je, že mě málokterá věc zaujme právě v oranžové.
Jako poslední jsem zvolila jednoduché espadrilky v béžové barvě a udělala tak celý outfit příjemný na pohled, navíc neskutečně pohodlný a hlavně letní.

Foto: Klárka


Šaty: Pimkie / Kabelka: Promod / Boty: Časnaboty / Brýle: F&F

S láskou,
Vaše SAGI ♡

0 komentářů:

Post a Comment

Děkuji za Vaše komentáře.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...