23/02/2017

Silver sneakers

4


Po tom, co večer uspím dítě, uklidím bordel, rozčílím se nad hloupou ostrou kostičkou od lega, která si mě vybrala jako nepřítele a dám si do těla (- tedy zacvičím si), si mohu pokojně s bolestí v nohách sednou na zadek. Přeberu vše, co se za ten den událo a spokojeně a v klidu píšu články. Když jdu psát jakýkoliv článek, tak po pravdě sama nevím, jak dokáži celkem často psát a dokázala bych to i častěji, ale raději si to rozložím a některé suverénně vyhodím.

Jako všechny, tedy většinou všechny módní blogerky, jsme závislé na fotografech, kteří nám pomáhají tvořit blog samotný a díky nim můžeme prezentovat inspirace pro naše čtenáře, nebo i pro ty, kteří se jen dívají. Krize, kdy není nikdo po ruce u mě není zas tak neobvyklá, manžel má třísměnný pracovní úvazek a když má zrovna odpolední, tak je to celkem náročné. Ne vždy je ideální počasí pro syna, nebo zrovna usne v době, kdy máme vyrazit pryč. 
S malým jezdím do města a kamkoliv jinam strašně ráda, ale hrozně nerada ho oblékám. Proč? Protože ten můj uličník, tak "miluje" oblékání, že radši by chodil i v zimě nahý. Ano snaha obléknout mu kalhoty, když předstírá, že je neviditelný v rohu místnosti, nebo si lehne na zem a to jen proto, že mu chci obléknout bundu :D. No nenudím se s ním. 
Všimla jsem si, jak moc mě má mé dítě na háku. No vážně, tohle mi dělá všechno schválně. Člověk ho okřikne a on nasadí takový pohled, že mi nezbude nic jiného, než se smát. Manžel na něj dělá ze srandy takové hubování a malý se to naučil, takže nám celý dny hubuje, asi zlobíme. Když ho chci přebalit, tak si zaleze k mému "pracovnímu" místečku, otočí se zády a má pocit, že ho vůbec nevidíme, neuvědomuje si, že nemá kam utéct. ♡

Zase jsem trochu odbočila, ale musela jsem se o tyto maličkosti podělit, protože mi dělají radost, i když občas by mě mohl brát i vážně :D.
Zpátky k focení o kterém jsem se zmínila. Někdy fotím každý den a někdy ob den, většinou to tak bývá. Někdy jdu i před prací apod. No když se pak něco stane na straně fotografa nebo na mé, musí se to rušit a pak najednou je prázdno. Zažila jsem to včera, kdy jsem měla jít fotit a nakonec jsem i šla díky skvělé Nikče ♡. 
Poslední dobou holduji teniskám a celkovému pohodlí, jelikož často dobíhám autobusy :D. Ne upřímně to tak není, jen občas. Džíny jsem kdysi nemohla ani vystát a teď je miluji, takže celkový outfit je spíše všednější. 

Foto: Nikča (Elwethiel)



Křivák: Primark / Vesta, košile: Shein / Šála: Rosewholesale / Kalhoty: H&M / Boty: Časnaboty / Kabelka: Botovo 

S láskou,
Vaše SAGI ♡

4 comments:

  1. Sekne ti to :) My máme problém s focením, natož ještě s dítětem, to musí být síla!
    Ejnets in Lisboa
    Zajímá tě cestování, přidej se k naší skupině na fb TADY

    ReplyDelete
    Replies
    1. Děkuji mockrát ♡, je to občas náročnější, než by člověk chtěl.
      PS: Máš skvělý blog. ♡

      Delete
  2. Hezký outfit. To oblékání nemají děti asi obecně rády, mám stejnou zkušenost a to mám holky!

    ReplyDelete
    Replies
    1. Děkuji mockrát ♡. Snad z toho vyrostou :D, pro člověka jako já, tedy s malou trpělivostí, je to těžké :D.

      Delete

Děkuji za Vaše komentáře.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...