28/01/2017

Zaful accessories

2


Mezitím, co se mi honí myšlenky celý den v hlavě, stihla jsem uklidit, vyprat, zacvičit si a hrát si s dítětem a co navíc měla jsem ohromnou chuť péct a tak jsem si zapekla veky s pomazánkou a sýrem, bože jak já to zbožňuji, ale tak jednou za půl roku to stačí :D.
A málem bych zapomněla, pekla jsem sušenky. Vážně? Ano! Já jsem opravdu pekla sušenky, já která není schopná ani upéct cukroví na Vánoce na stejný způsob, tak jsem udělala sušenky. Myslím, že momentálně to chápou jen rodiče a manžel. Také jsem ve většině nových věcí úplně neschopná a tak se divím, že neskončili na popel a že jsem vůbec dokázala udělat těsto.
Pokud jste si zaklepali na čelo, co jsem za ženskou, že neumím ani pořádně vařit, tak je to prostě pravda. Nebudu přeci lhát, že jsem úžasná kuchařka. Vaření totiž fakt nemám ráda, jako malá jsem musela pomáhat v kuchyni mamince a učit se postupně vaření, které moje maminka prostě zvládá naprosto dokonale, ale mě to nebavilo víc a víc, čím více se to po mě chtělo. Fakt divná ženská co? Pravdou je, že jsem se o vaření zajímala, až když jsem musela vařit a to bylo na intru, kde jsem mimochodem dost zhubla :D.
Myslím, že po valné většině neúspěchu v kuchyni, jsem si to vaření ještě víc neužívala. První jsem se učila guláše, které skončili naštěstí chuťově dobře. Měla jsem vždy ráda maminčino pečení a tak jsem se vrhla do své první bábovky. HA! Chyba za chybou, rodiče mě vždy uklidnili, že na poprvé se to občas nepovede, ale pořádnou bábovku jsem udělala asi po 150tém pokusu, kdy už jsem zoufale doufala, že se aspoň ta jedna povede. A povedla, do večera po ní nebylo ani vidu. Díky tomu jsem začala péct dorty, které jsem dělala zdravější formou a tak to pokračovalo.
Jsem ráda, že si už v kuchyni umím poradit, nebojím se experimentovat a snažím se ze všech sil, aby to všem chutnalo. Umím celkem dost jídel, které jsou i poživatelné :D, ale faktem je to, že mě to strašně NEBAVÍ. Jsem ráda za to jakého mám manžela, který mi pomáhá a snaží se mi poradit a nebo uvaří on, jelikož jím pět a půl jídel a jeho jídla neumím, neboť jsem nikdy neměla zájem se je učit.

Žena, která měla zůstat sama, to si říkám pořád, ale díky tomu všemu už mi nevybuchují vajíčka a dokonce nehoří kuchyň :D. To první je realita a to druhé se naštěstí nestalo.
Celkem vtipná příhoda mého dětství, byla jsem doma sama a měla chuť na vajíčka na tvrdo. Bylo mi asi 12? Myslím, ale jistá si nejsem a bratr mi řekl, že nejsem tak neschopná, abych si neudělala vajíčka. Jo, hmm, asi netušil, že na ty vajíčka zapomenu. Ano, já jsem na ty vajíčka zapomněla! Tou dobou jsem se nejspíše dívala na nějaký animák a nebo dělala "grafiku pro svůj blogísek". Najednou za mnou přiběhl vyděšený Charlie (náš pejsek) a já jsem furt nechápala, co se stalo. A pak se mi konečně rozsvítilo. Šla jsem naprosto v klidu do kuchyně, kde mi šlehla kouřová facka. Voda nikde, vajíčka nikde a všude kouř. Vyplašená jsem pootevírala veškerá okna v kuchyni, vypnula samozřejmě sporák a nacházela vajíčka po kuchyni. Našla jsem všechny poloviny a když dorazil zbytek rodiny, tak se mi hrozně smáli, že se vajíčka dělají chvilku a ne tak dlouho, že zmizí i voda.

Tak toto je můj příběh z úplně prvního "vaření". A jaký máte příběh vy? Určitě budu ráda, když mi napíšete do komentářů.

Když jsem se vypovídala o tom, jaký jsem antitalent - byla jsem, už jsem na tom lépe, tak se vrhnu také k outfitu. Zima je zima, ale já opravdu nemám ráda, když zrovna mrzne. Letošní zimu jsem si pořídila nějak moc šál, ale zase je výhodou, že je v nich teplo. Například v TÉTO je opravdu příjemné teplo, jen trochu moc pelichá a překvapivě opět elektrizuje, což mě vlastně už nepřekvapí. Ze Zaful jsem si tentokrát objednala i sadu s chokery, které jsou tentokrát se zlatou aplikací a také ještě černé hodinky, které mám i s manželem stejné jen jeho mají větší ciferník. Co bych řekla u těchto hodinek? No nečekejte žádnou kvalitu, ale na nějaký čas poslouží dobře. My jsme si je s manželem vybrali díky jejich vzhledu, já jsem večer pak trávila zkracováním, jelikož máme oba hubenější ruce a to naštěstí šlo velmi dobře. Jedině co bych vytkla, je zapínání u kterého mi vadí, že je zbytečně dlouhé, nevím přesně jak nazvat tyto díly a vadí to jen mě na mé ruce.
Mám opravdu ráda pohodlí a díky kouskům které na sobě mám jsem to pohodlí měla. Také šaty, které jsem tentokrát využila jako top, vlastně díky rozparkům nebudu dosti odvážná, abych je nosila v létě úplně bez dalších šatů pod nimi.
Někdo (potkala jsem sousedku), když vidí kozačky s podpatkem, tak si klepe opravdu na čelo.

A co je na mě jiného? Ano udělala jsem si účes, který se mi ve finále vůbec nepovedl. Stále jsem nebyla schopná si zakoupit vetší vycpávku do vlasů na "donutové" drdoly a díky délce mých vlasů se z toho stalo "cosi" zvláštní. ALE aspoň mi neelektrizovali vlasy ♡.

Foto: Veronika Marková - IG: @verunm


Kabát: Textile House / Šála: Zaful / Čelenka: Pimkie / Top, kalhoty: F&F / Kabelka: Primark / Boty: Botovo / Rukavice: tržnice / Hodinky: Zaful / Chokery: Zaful / Náramek: Bugiamasa

S láskou,
Vaše SAGI ♡

2 comments:

Děkuji za Vaše komentáře.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...