07/01/2017

NEBUDU TICHO! #2 - Stop potratům

9


V minulém článku, který byl též o potratech jste měli každý různou reakci, nikomu neberu vlastní názor, ale zároveň mě dokáže pár věcí stále zarazit. Neboť se sama nerada nechávám druhými ovlivnit, ba dokonce aby mi vláda řídila můj život. 

Bloger Pavel (Račí svět) mi vlastně vnukl námět a tím bylo Polsko a jejich návrh na úplné zakázání potratů. Já jsem se naštěstí dočetla už jen o tom, že byl návrh zamítnut, ale tak nějak jsem si představila, jak by situace vypadala asi tady v ČR. Upřímně, kdyby mi měl někdo řídit život, tak bych se ještě hrdě postavila do čela protestů! My rozhodujeme o vlastním životě, ne vláda. Opravdu mě rozčiluje už jen to, že vláda toto může vlastně udělat.

Podívejme se na to trochu jinak. Jelikož i v článku, který byl předtím se našla paní, která by to též zakázala a to úplně. Tak například, kdybych byla znásilněna a otěhotněla bych, tak by to byla moje chyba? A dítě, které jsem vlastně vůbec nechtěla a bylo mi například 14 let, tak si ho mám nechat a nenávidět ho? Vážně? Jako zatraceně vážně? Původně jsem si myslela, že udělám i video (a možná se ho i dočkáte), každý má na věc jiný názor, ale úplný zákaz? NE! Zatraceně ne! 
Beru HA (antikoncepce), což znamená, že dítě nechci, neplánuji a teď si představím situaci, že i přes to bych otěhotněla, mám si dítě nechat? Riskovat, že bude jakkoliv nemocné a já se budu celý život stresovat, protože nějaká ta "vláda" zakázala potraty. Já bych se o postižené dítě starat nedokázala a nemyslím to špatně, protože každá maminka, která toto zvládá stojí za obdiv, nikdy bych si nedovolila na takové ženy říci křivé slovo, pro mě jsou to hrdinky, které jsou silné a mají krásné statečné děti. Pokud tento článek čtou maminky s nemocnými dětmi, tak se omlouvám, ale já bych to, co vy nezvládla a proto jediné, co mohu dělat, je obdivovat vás.

V Polsku se nedalo čekat nic jiného, než že se ženy opravdu vzbouří, též nechtějí, aby jim vláda řídila životy a rozhodnutí. Co by se stalo, kdyby vláda tento návrh schválila? Každý si to nejspíše umíme představit, buď by se dělali potraty na "černo" a nebo by ženy jezdili na potraty do zahraničí. To samé by nastalo nejspíše všude ve světě. Když jsem si tak pročítala články, že by lékař dostal až pětiletý trest za provedení potratu, jo to si opravdu málo kdo pak "lajzne". Pozor, povolení potratu bylo pouze v případě, že by dítě ohrozilo život matky a teď vezměte v úvahu, že dítě nedej bože umře někdy v 7 měsíci, bude ho muset donosit, nebo by měla povolený potrat? V tom jsem trochu zmatená. 

Premiérka Beáta Szydlová podpořila návrh "Stop potratům", ale poté se od něj distancovala, jelikož by jí asi už moc lidí v politice nechtělo, neboť proč by od toho dala jinak ruce pryč? 

Upřímně nevěřím všemu, co se kde píše nebo řekne, na TV ve většině (vůbec) nekoukám, jelikož co mě zajímá mám ve svém drahocenném počítači, ano již zmiňované anime, ale občas se kouknu i na filmy, dokonce i české. To bylo menší odbočení od tématu. Zprávy jsou podle mého bez špetky pravdy, možná se tam i něco najde, ale zaobaleného.

Dále jsem se dočetla, což jsem byla zároveň ráda, že potrat v silně katolickém Polsku je od roku 1993 zakázán, tedy povolen pouze v případech, kdy je žena ohrožená na životě, jestliže se u plodu bude jednat o nevratné poškození, nebo pokud se jedná o incest nebo znásilnění. Musím uznat, že tyto "pravidla" se už dají celkem snést, ale když si vezmete, že jde o lidi věřící, tak pochopíte. 

Nicméně vše beru z mého vlastního pohledu na tuto "událost, věc". Vlastního názoru se nebojím, věřím, že každý má svůj vlastní názor a jsem ráda, že jste se zapojili do diskutování, protože od toho tu jsem. Ráda si vyslechnu Vaše názory, které mohou měnit ty mé a tím mě vlastně poučit pro příště. Moc si toho VÁŽÍM.

Pokud někomu přijdou ženy, jako jsem já - zlé, tak budiž, ale já mám syna, kterého nadevše miluji a nikdy bych ho nevyměnila a jsem moc šťastná a hrdá maminka. Věřím, že z mého syna nebude rozmazlený kluk, jelikož s mojí vojenskou výchovou, to bude příští generál :D.
Též nejsem pro potraty, jako na běžícím pásu, žena i muž by se měli hlídat, aby k tomu vůbec nemuselo dojít. Teď jsem především mluvila o potratu v rámci zdraví, znásilnění apod. Pokud bych nemusela, tak bych potrat nepodstoupila. Ale lidem by se neměla upírat svoboda rozhodování o životě.

Nenechme se nikým ovlivnit! Vaše SAGI

9 comments:

  1. Ja byla vzdy hrozne proti potratum a vim, ze jednu dobu jsem i vlastni mamu nenavidela, ze sla na potrat, dokonce i babicka se mi proznala, ze byla. Nemely k tomu duvod, ze by je nekdo znasilnil nebo ze by ona ci dite bylo nemocne, jednodusse vedely, ze dite nechteji a nebudou se o nej moc starat a podobne, nebo byli s muzem, ktery by se o ne nedokazal postarat a ze dalsi dite stoji spoustu penez. Ja osobne se chovam tak, abych nechovala a na potrat bych asi nesla, pokud by k tomu nebyly fakt vazny duvody, ale pokud ostatni zeny maji srdce a psychiku na to unest, ze zabily svoje nenarozene dite, je to jejich zivot a jejich volba.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Já mám stejný důvod jako tvoje maminka a babička, ale dělám vše proto, abych to nemusela podstoupit. Moje babička byla na třech potratech, dříve to prostě jinak nešlo, pilulky neexistovali a s kondomy si nejsem úplně jistá. Nicméně, pokud je rodina ve špatné finanční situaci, tak si ani ve svém životě nedokáži představit ještě jednoho člena rodiny navíc. Upřímně stojí to už tak dost peněz a co pak další?! Ale jak si napsala, chovám se tak, abych nechovala, což je prostě zodpovědnost.
      Některé ženy to neberou do nějaké doby, tak že by to bylo dítě, nevím jaké to je podstoupit potrat, ale od pár děvčat vím, že poté co to mají za sebou, jsou smutné.

      Delete
  2. Já bych chtěla v první řadě podotknout, že si vážím i lidí, jako je například moje kamarádka, kteří by sice na potrat sami nešli, ale nikdy by potraty nezakazovali za žádných okolností, protože trvají na tom, že mají všichni lidé právo rozhodnout o své volbě.

    V tomto jsem každopádně velice liberální. Zdá se mi totiž neskutečně nechutné potraty zakazovat s tím, že lidé buď nemají vůbec provozovat sex (víme, že jakákoliv antikoncepce může selhat) nebo "to mají dát k adopci". První argument je hloupost, protože nevím o nikom, kdo by chtěl žít v celibátu, a druhý degraduje ženu na devět měsíců na chodící inkubátor a to dítě na produkt, který si "prostě někdo vezme", pokud vyhovuje. Tím spíš, že si ta žena musí projít těhotenstvím a porodem a riskovat všechny komplikace a následky s tím spojené (vím od matky, jak je to náročný proces a co vše hrozí).
    Navíc je v dětských domovech mnoho dětí, které si zaslouží lásku, ale k jejich adopci mnohdy vůbec nedojde, protože lidé radši utratí velké peníze za to, aby měli vlastní dítě (já to chápu a nesoudím - jen podotýkám, že je mi těch dětí líto) nebo chtějí mimino, jenž ještě "nebylo použité" (taky se proto může stát, že to roztomilé malé mimino vyroste a jeho adoptivní rodiče zjistí, že má i vlastnosti nebo vady, s nimiž nepočítali, a jež se jim nelíbí). Ostatně mě ani nepřekvapuje, že známý, který byl adoptovaný, je pro potraty...

    Nicméně já vím, že děti určitě nechci, protože bych nezvládla být dobrou matkou a trpěli by tím všichni (a to není názor, který by se "časem změnil", jak mi někteří tvrdí - vím, že děti nechci). Pokud bych tedy přes všechna opatření otěhotněla, říkám rovnou, že bych šla na potrat a ukončila to ještě v době, kdy plod nemá ani mozkovou činnost (natož vědomí). Není nic, co by mě donutilo "jen tak" vytvořit "šidítko" pro lidi, kteří nemůžou mít vlastní děti, ale nechtějí adoptovat perfektně normální větší dítě, jen proto, že chtějí roztomilé miminko, jenž se jim může klidně taky po čase omrzet nebo zprotivit. O to víc si ale vážím těch, kteří adoptovali větší děti a dali jim šanci :-)

    PS.: Díky za článek a omlouvám se za dlouhý komentář! :-)

    ReplyDelete
  3. Jsem studentka vysoké školy, nemám děti.. Mám přítele, máme spolu zdraví sexuální život. Beru HA a ještě nutím přítele do používání kondomu, mám hrůzu z toho, že bych otěhotněla. Ne, že bych neměla ráda děti, ale ve své situaci by mi rozum říkal "jdi na potrat, musíš si dodělat školu", ale tak nějak v zakoutí svýho srdce vím, že bych asi na ten potrat jít nedokázala a radši skončila se školou... Co tím chci říct, zakázat potraty je kravina, každý má právo se rozhodnout jak on chce. Ale přesně jak říkáš - nemělo by to být jako na běžícím páse, pár si musí dávat pozor, aby se to nestalo, když zrovna netouží po miminku. A ohledně starání se o postižené dítě - taky bych nechtěla. Neumím si to představit, tolik energie vložené do té péče a stejně vědět, že mé dítě by nemohlo být šťastné jako všechny ostatní, že by třeba nemohlo běhat venku s ostatníma. Jeho by to třeba netrápilo, ale mne určitě jo. A vychovávat dítě, který bych si "odnesla" ze znásilnění? Tak to je noční můra.

    Takže potraty jo, ale jen když je to fakt nutné.

    eLblog

    ReplyDelete
    Replies
    1. Tak ještě je varianta dostudovat s dítětem ;) Já takto dostudovala, v době státnic byly dceři tři roky a další dítě bylo na cestě - a světe div se, obě ta těhotenství byla plánovaná. Připadá mi, že řada mladých žen se stresuje úplně zbytečně, jako by snad mít dítě bylo takové neštěstí... a vytrácí se vědomí, že děti jsou opravdu darem. To dotyčným dojde, až když otěhotnět chtějí a ejhle, ono to třeba nejde...

      Delete
    2. Jenže jsou školy, které s dítětem studovat jdou a školy, které ne. Třeba má stavárna by s dítětem nešla... sedím třeba celý víkend a rýsuju a nemám absolutně čas na nic jiného.

      Delete
  4. Je to rozhodnutí každého, ale hlavně je tu pořád ta možnost volby. Rádi si nalháváme, že žijeme ve svobodném světě, ale kdyby to tak opravdu bylo, tak by nám nebylo zakazováno tolik věcí. A kdyby se k tomu měli přidat ještě potraty, které jsou zrovna tak důležitou věcí - jak jsi zmiňovala, znásilněné ženy, které otěhotní, postižené děti,... Důvodů může být spoustu, ale hlavně ostatním lidem by mělo být úplně jedno, jaký má konkrétní žena důvod, že jde na potrat. Ať má každý možnost volby.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Naprostá většina potratů u nás je podle statistik nikoliv kvůli znásilnění, dokonce ani kvůli postižení dítěte, ale protože už je dítě např. třetí a rodiče mají obavy, že by už ho neuživili, resp. přišli by o svůj dosavadní životní standard.

      Delete
    2. Julie K. bohužel svobodný stát s tím vším nejsme, ale lidé si to rádi nalhávají -_-. Potraty jsou "věcí" osobní a proto v tom nevidím důvod.

      mezi řečí S tím musím souhlasit, že je většina potratů z jiných důvodů, ale ač nejsou finance vše, tak zároveň bez nich člověk moc už nezmůže. Lidé s více dětmi se na to dívají jinak, než já s jedním.

      Delete

Děkuji za Vaše komentáře.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...