30/12/2017

Ohlédnutí: rok 2017

3


Do nového diáře zapisuji první focení, schůzky, brigádu a nostalgicky se dívám zpětně. Loni v tento den jsem prohlásila, že nemohu uvěřit, že tu je další rok a ani letos to není jiné. Čas je krutý a dny krátké, nebo mě to tak přijde. Chtěla jsem toho stihnout o tolik více a najednou mám pocit, že jsem nic nestihla, ale to není až taková pravda. 
Proto dnes přináším takové menší "ohlédnutí" za dalším blogovacím rokem.

Změnit se není až tak těžké, jak jsem předpokládala, ale vlastně bylo tolik věcí, které jsem si nechtěla přiznat, až to trochu zamrzí. Tento rok pro mě byl opravdu hodně zajímaví, už je proto, že jsem za tento rok byla ve třech různých prací resp brigád.
Minulý prosinec jsem začala pracovat v Pietro Filipi a nejen kolektiv, ale i komunikace se zákazníky byla skvělá. Bohužel i když jsem si myslela, že v této práci zůstanu, tak prostě nastal zlom, nedorozumění a zlé nepohodnutí, což mě asi mrzelo ze všeho toho nejvíce. Měla jsem to tam fakt ráda a bohužel jsem se nechala prostě zlomit. Psala jsem o tom i docela dlouho na blogu.

Od brigády jsem se odmlčela, jelikož jsem nemohla najít místo, kde by přijali maminku na mateřské dovolené. Bylo hodně těžké najít místo, což na tom pro mě, které chtěla furt něco dělat, bylo nejhorší. 

Od léta jsem začala také pravidelně běhat a začalo mě to bavit natolik, že mi rodiče k narozeninám pořídili běžecké boty. Kolena se odmlčeli a já vesele hned první den uběhla přes 11km. Zjistila jsem, že když o mě druzí pochybují, tak mám větší touhu jim ukázat, co ve mě je.

Po návštěvě kadeřníka a našeho rozhovoru jsem zjistila, že bych mohla pracovat v Meatfly. Joooo tady to bylo trochu zajímavější. Zda jsem se někdy dokázala rozčílit, tak zrovna tady. Nechci na nikoho házet špínu a ani nebudu, protože nebudu dělat to, co oni dělali nám. A víte, co? Skutek utekl. Jak nečekané, hlavně, že stále vyhrožovali. Tady jsem byla fakt šťastná, že jsem tam nezůstala. 

Opět jsem měla krátkou (hodně krátkou) pauzu od brigády a odjela jsem na výlet s mojí maminkou na Slovensko, kde jsem oslavila i své 24té narozeniny. Tento výlet jsem si užila asi tak na 200% a utvrdila jsem se v tom, že cestování je něco, co chci aspoň jednou ročně minimálně zvládnout. Původně jsem měla na Slovensku být sama, ale víte já vůbec nelituji toho výletu. Je pravda, že já jsem trochu blázen a jsem schopná opravdu druhé uchodit, což moje maminka opravdu nezvládla, nicméně, když maminka odpočívala, tak já šla v klidu pěšky a na nákupy. 
Po příjezdu bylo těžké vrátit se do reality.

Je pravda, že i tento rok, pro mě bylo těžké přiznat, že jsem maminkou a některé věci nezvládnu tolik, jak bych chtěla. Nechci být zlá ani moc hodná, chci se snažit a chci si i plnit sny. Když se mi tenkrát zeptal manžel, co chci, zda rodinu a nebo sen, tak jsem se celkem odmlčela. Dnes nechápu. Proč jsem neřekla, že mi záleží na obojím a radši jsem řekla, že nevím? 
Mrzí mě to ještě dnes a o to víc jsem přilnula k synovi. Dnes nejen dělám pokroky, ale i chci šťastnou rodinu a můj sen pro mě nebude tak velký, kdyby u mě nebyla má rodina. Opravdu miluji svojí rodina a já nechci, aby si lidé mysleli, že všechno je perfektní, když není. Hádáme se celkem dost, stres se na mě dokáže navalit během mžiku, ale stále jsme spolu.
Nechci přijít ani o ně a ani o svůj sen, ale dnes bych na 100% řekla, že je to nejvíc rodina a ještě ta, která podporuje ten sen!

Momentálně od září pracuji v Mohito a musím uznat, že podle toho, co každý prohlásil, jsem se bála. Říkala jsem si, že podle slov druhých tam nejspíše nevydržím a já tam stále jsem. Holky a všichni jsou skvělý a pokud někomu nesedím, tak to nevím a je mi fajn :D. Poznala jsem tam i takové, které vídám i mimo práci a nebo chci vídat. Práce může být skvělá jen do doby, dokud nás baví a mě ještě stále baví.

Od září opět chodím i do fitness a věnuji se tomu na 150%, dokonce chodím občas i s trenérem, který je mi i kamarádem a věřím v to, že konečně na sobě pocítím změny.

Také jsem toho stihla spoustu, co se týče šití a to nejen pro mě, ale i pro druhé. Jako první za mnou přišla kamarádka kvůli šatům na soutěž. Měla jsem trochu problém všechno skloubit s prací a synem, ale nakonec se mi to povedlo na poslední chvilku dokončit. Zjistila jsem, že to, co tvořím hodně miluji a k tomu než to dokončím se rozhodně pojí i stres, pot a i slzy. 
Nejvíce na tom zbožňuji předávání. Když někdo na sebe obleče kousek, který prošel od začátku až do konce mými prsty a uvidíte tu radost, kterou má ta dotyčná osoba! Toto pro mě opravdu hodně znamená a já dlouho nepocítila takový hřejivý pocit na srdci. 

Druhé šaty, které jsem letos šila, byli pro mojí dokonalou maminku. Člověk, kterého si vážím a který mě hodně povzbudil. Tyto šaty pocítili hodně mých slz a hodně mého strachu, tak moc jsem chtěla aby byli perfektní, tak jsem sama nedokázala fungovat. Bála jsem se, že to pokazím, že se mi nepovede to, co moc chci, aby se povedlo. 
Zkouška po zkoušce a já měla pocit, že to dopadne špatně, až najednou přišel zlom. "Holka ty to musíš dát! Chceš si jít za svým snem a musíš to zvládnout i kdyby z tebe krev tekla!" Namotivovala jsem se a během 14ti dnů šaty dokončila. 
Během těch 14ti dnů, kdy jsem na šatech pracovala jsem také chodila na focení, jela do Německa na nákupy a stresovala se z nadcházejících Vánoc. A samozřejmě do toho patřilo ještě fitness.
Důležité je, že šaty má již maminka u sebe a už je i vynesla na večírek ♥. Pro mě to bylo asi to nejkrásnější, co jsem mohla pro svojí maminku udělat a ona pro mě, protože měla velkou radost a tak se jí ty šaty líbili, že ještě teď mi to vžene slzy. 

Každý kousek, který ušiji v sobě nese kousek mě, část mé duše do které vkládám vše a hlavně lásku. Dělat něco, tak, aby to bylo ve finále perfektní, to jsem já, je mi jedno kolikrát u toho budu plakat a nebo prohodím milion sprostých slov, protože si milionkrát píchnu jehlu do prstu, prostě dokud to nebude takové, jaké chci, tak to nikdy nepošlu dál!

Bojím se jako každý jiný, chci sama sobě dokázat, že i z mála to půjde. Chci být vzorem pro mého syna, chci aby i on šel za svými sny a je mi jedno jaký sen to bude. Budu jeho podpora ve všem! Člověk se nikdy nesmí vzdávat a i kdyby měl pocit, že je na dně, tak by měli kolem nás být ti, kteří řeknou "Zvedni tu svojí prdel a jdi!" 
Nejen manžel/partner, přátelé a rodina vám pomohou zvednout, ale ten kdo se musí zvednou jste jen a jen vy, nikdo jiný. Zda pomoc přijmete je zcela na vás!

Nový rok se přiblížil a i když jsem toho nestihla tolik, co bych chtěla, tak jsem toho zároveň stihla víc, než jsem si myslela. Navázala jsem nové spolupráce, začala některé odmítat a dokázala jsem se do jedné spolupráce sama "přimluvit" a dokonce to i vyšlo. Dokonce jsem po několika letech změnila svůj účes, což je pro mě opravdu velký krok a nelituji toho!

Změnila jsem se a budu se měnit i dál. Půjdu si tvrdě za svým a stále budu milovat to, co dělám. 

Tento rok mě čeká spoustu změn a ta hlavní bude práce a syn. Syn snad nastoupí do školky, já snad do trvalé práce při které budu moci všechno stíhat a budu moci pokračovat v tom, co mě baví. Dost se stresuji, ale nejvíce bych si přála, abych už mohla dělat jen to, co mě baví, ale na to bohužel nejsou finance.
A co ještě mě čeká? Chci si udělat řidičský průkaz. Jet na dovolenou s kamarádkami. Opět na Slovensko a tentokrát s rodinou a hlavně být šťastná a spokojená ve své práci. 

Možná jsem na něco zapomněla, ale to nejdůležitější, co chci vlastně napsat je, že pokud se vám tento rok nelíbil, tak ho hoďte prostě za hlavu a jděte jen dopředu ♥. Užívejte si každý den, jako by byl poslední. Jděte za tím, co vás baví a nestůjte jen na místě ♥.

Neskutečně si vás všech, kteří navštěvujete mé sociální sítě a blog vážím! Jste opravdu skvělí a nejlepší pro mě a tento blog. Blog díky čtenářům kvete!

PŘEJI VÁM KRÁSNÝ SILVESTR A TEN NEJLEPŠÍ NOVÝ ROK!


S láskou,
Vaše SAGI ♡

27/12/2017

The last outfit this year

4


Časy obžerství jsou u konce a já se nechci dívat ani do zrcadla. Upřímně tyto šílené tři dny byly i krásné a s rodinou, což je na tom to nejdůležitější, ale já nevím zda se vejdu do svých kalhot, sukní i šatů. Budu chodit nějaký čas asi v pytli. 
Nicméně doufám, že jste to všichni ve zdraví přežili a nikomu nezaskočila kostička z kapra a nebo, že nedej bože nevyhořel byt, kvůli nekvalitnímu vánočnímu osvětlení. Já vám dnes shrnu trochu naše první společné Vánoce a také celkově svátky, které jsou již za námi.

Štědrý den
První na, co jsem ráno myslela, bylo fitness a jít si okamžitě naposledy v tomto roce zacvičit (stálo to za to, je středa a já stále nemohu chodit). Po kvalitním a namáhavém cvičení v téměř prázdném fitness, jsem se vydala nenalíčená do Plazy, ach způsobit lidem infarkt na Vánoce, to já umím. Šla jsem totiž pozdravit holky a popřát jim krásné Vánoce a teď ta vtipná část, při příchodu do práce bych se nepoznala ani já sama, zabalená do šály a čepice. Ano holky mě na první pohled nepoznali, ale nejvtipnější reakce byla mojí spřízněné duše Týnky, která na mě koukala a vůbec nevěděla o co jde :D. Když jí došlo, že jsem to já, tak se začala smát xD. Tato reakce mě "straší" do teď a ještě dlouho jí to budu připomínat. 
Dokonce jsem se zastavila ve staré práci a to v PF, kde jsem to měla opravdu ráda a pozdravila bývalou kolegyni, chvilku si povídala a opět popřála a konečně vyrazila domů. Opozdilci ještě nakupovali.

Oběd jsme trávili s mojí rodinou a od té chvilky to všechno začalo. Spousta jídla na tři dny (víc jídla jak za celý rok). U nás jsou to klasické Vánoce, takže i klasický oběd, čočka s párky a vajíčkem, po jídle jsme se všichni hodili na gauč a nechtěli se ani hnout. Moje porce byla tak miniaturní a já stejně měla pocit, že jsem snědla toho kilo.
Doma jsem donutila kluky, aby si spolu lehli a nechali mi prostor, abych pomohla Ježíškovi. Ježíška jsem poté nechala v pokoji samotného a na dveře nalepila ceduli "NEVSTUPOVAT! nebo vyplašíte Ježíška". Když mi oba spali, tak jsem se mohla v klidu nachystat a začít připravovat večeři, mezitím mi tatínek donesl cukroví a bramborový salát od maminky - ten nejlepší, za což moc děkuji, jelikož bych absolutně letošní Vánoce nedala. 
Čas zde hraje velkou roli, jelikož po večeři a dárcích jsme odcházeli ještě k našim, šla jsem vzbudit manžela, aby mi šel pomoct a nebo se začal chystat, tak udělal obojí a moc mi pomohl. Polévka se mi povedla a tu tedy nemáme tradiční, vlastně ano, ale naší domácí tradiční, místo kapra se chystal vydatný losos a vše už bylo připravené. 
Malý se vzbudil dost protivný, protože už byl hladový (záměrně dostal málo jídla, jinak by vůbec nejedl - krkavčí matka jsem), takže oblékat ho do košile a motýlka byl trochu nadlidský výkon. Všichni načesaní, oblečení, vše vyndané a můžeme usedat ke stolu poprvé spolu. Při této chvilce bych možná i plakala, protože to bylo krásné s nimi být pohromadě. 
To nejlepší přišlo až po večeři. Zvonek se rozezněl a Michálek měl skutečnou jiskru v očích, honem se sápal k tatínkovi. Ještě čekali, až uklidím ze stolu a letěli jsme, co nejrychleji ke dveřím. Když jsme přišli do pokojíčku, tak první, co Michálek udělal, bylo, že hledal Ježíška a ptal se "Ježíšek?", museli jsme mu říct, že už odešel oknem a nechal mu tady nějaké dárečky. Tady už začalo to správné rozbalování a trhání všeho. Měkké dárky mi rovnou dal, abych je složila a uklidila :D - což se dalo čekat. Občas s dárky zaklepal, aby v nich něco bylo a musím říct, že to byli ty nejkrásnější Vánoce v mém životě. Milovala jsem každé Vánoce, jeden čas si jich dokonce vůbec nevážila, ale teď je miluji ještě více.
A abych nevypisovala, co vše dostal, tak byl asi až moc hodný, že nevím, kde se ty moje nervy berou a kdo mi to všechno způsobuje :D. Jo a uspat dítě na Vánoce je také zázrak sám o sobě, protože pokud má milion nových hraček od strejdy s tetou a babičky s dědou, tak prostě, proč by šel spát. 23hod a tatínek šel syna uspat do ložnice. 

Boží hod vánoční
Rozhodla jsem se vůbec nic nedělat, což se tento den vlastně ani nemá a má se odpočívat. Náš styl odpočívání vypadal asi takto: ráno se připravit u mě nahození omítky, obléknout se a hlavně vždy zdrhající dítě, donutit ho vzít si pouze jednu hračku, pobrat dárky a frčet za babičkami a prababičkami. Papír opět všude a hlavně bylo všude jídlo, takže další žranice a hlavně cukroví. Jo a pokud vám vaše vlastní babička řekne, že málo solí a vy téměř vůbec nesolíte, tak věřte, že po ochutnání vám do pusy nasypala asi slaměnku, ale "málo solí". :D 
Všichni zase nacpaný, pistácie nalezený a snědený, cukroví ochutnáno a vyžráno, břicha na prasknutí a přesouváme se k další babičce. 
Zde už se to opravdu neslo trochu klidněji. Seděli jsme a zase jsme samozřejmě dlabali, dali si čaj a povídali si. Řešili jsme stále něco s telefony, jelikož děda má už asi triliontý telefon :D. Ale upřímně já svojí celou rodinu nade všechno miluji a ten čas je mi neskutečně vzácný. 

Druhý svátek vánoční 
Ani v úterý se u nás moc neodpočívalo, přišla na řadu návštěva druhé poloviny rodiny a tedy rodina mého manžela. Těšila jsem se a zároveň chtěla, aby toho žraní bylo už dost. Naobědvala jsem se doma, jelikož já a kapustnica, kterou mají na Slovensku ve zvyku, nejsme zrovna kamarádky. Můj manžel si samozřejmě pochutnal, toho se nebojím. Já opět objevila cukroví, proč to cukroví nedají radši pryč. Hlavně za chvilku na stole byl i sýr který jsem ještě neměla, no a to byl průs*r. Jako milovník sýrů jsem to do sebe dala rychleji, než cukroví, ale nebojte o těchto svátcích mi prasení není vůbec cizí a tak jsem to ještě pěkně prokládala cukrovím - mňam. A já se divila, že jsem byla večer jak balón a bylo mi děsně zle :D. 
Michálek opět odešel s další výbavou a já musím uznat, že se letošní Vánoce i se svátky opravdu vydařili. Viděla jsem nevlastní synovce a neteřinku, švagry a švagrové, tchyni a tchána, prostě jsem si to opravdu užila. 
Ujistila jsem se, že u mě opravdu nehrozí další dítě a mohla jít spokojeně domů :D. Syn začínal usínat v půlce cesty, ale domů jsme to naštěstí zvládli. 

A TEĎ NOHY NAHORU A NIKAM UŽ NEJDEME! 

Jdu zítra do práce, takže chci mít aspoň jeden den klid. A jelikož si pro vás chystám ještě jeden článek, kde si krásně shrneme celý rok, tak toto je poslední outfit v tomto roce o který se postaral můj manžel. Po tom, co jsem se vypsala z Vánoc, vám nechci cpát věci z outfitu, však pod fotografiemi máte vždy napsáno odkud všechno je ♥. 
PS: Aby se vám to nepletlo, tak ještě bude i po novém roce pár outfitů s dlouhými vlasy, ale pak už budou jen nové vlásky.

 Jaké jste měli Vánoce? Užili jste si čas strávený s rodinou? Jaké vám nadělil Ježíšek dárky? 
Budu ráda za vše "povánoční" vyzpovídání a komentáře, na které mám konečně i více času ♥.


Kabát: Zaful / Svetr: Primark / Košile: New Yorker / Kabelka: Pimkie / Sukně: Shein / Boty: CCC

S láskou,
Vaše SAGI ♡

23/12/2017

První Vánoce ve třech

2


Není žádná novinka, že každý máme v rodině své zvyky. Když jsme se rozhodli slavit Vánoce, jen ve třech, tak jsem byla opravdu nadšená a ke všemu trochu vyděšená. Sehnat stromek, nakoupit ozdoby, upéct cukroví, které jsem mimochodem nestihla a musím ukrást své šikovné mamince, uklidit celý byt od základů a připravit své dva nejdražší, aby ladili nejen ke mě, ale i k sobě. 

Upřímně Vánoce jsou jediný svátek, který si opravdu užívám, ale ještě to není ono. Nestihla jsem nakoupit všechny možné dekorace a nakonec na to nezbyly ani finance, to nejdůležitější už bylo naštěstí doma. 
Co se týče cukroví, tak jsem sama dost nešťastná. Docela jsem se na to těšila, že udělám své první, ale kvůli práci na šatech a všeho okolo jsem polevila a rozhodla se, že to za rok napravíme všichni. Od listopadu jsem nakupovala všechno možný jak smyslů zbavená a dnes se těším z krásného velkého stromku, který nám donesl manžel domů. Ještě ten den jsme jej ozdobili a já zjistila, že prostě s dítětem není vůbec nic jednoduché.

Michálku, jestli bude v pokojíčku bordel, nebude tam stromeček.
Jestli ten bordel bude pod stromečkem, tak ti Ježíšek nic nepřinese.
Nezlob, nebo všechno vrátíme Ježíškovi. - Načapaná při balení. 
Tyto věty u nás zaručeně fungují. Teď stromek "odnášíme" a jak rychle se uklízí. :D
Michálek je hyperaktivní a v některých chvilkách bych opravdu vybouchla, zešedivěla a zbláznila se. Při zdobení stromečku mi pod barvou vyrašilo si milion šedých vlasů. Zdobení s ním bude sranda, říkal mi každý, ale zapomněli, jak moc jsem na některé věci háklivá. 

Štve mě má vlastní povaha, protože se stresuji zbytečně, křičím zbytečně a opravdu si sama sobě lezu na nervy. Kde se vzala má výbušnost, že bych už byla tak moc ve stresu, že jsem prostě za 5 vteřin jak smyslů zbavená? Ach jo!
Nakonec jsme stromeček ozdobili všichni společně, Michálek podával ozdoby a občas se trochu rozčílil, že si tu jednu nemohl nechat. 


Tímto "článkem" bych ráda popřála ty nejkrásnější Vánoce. Buďte šťastní a hlavně zdraví, užívejte pohodu a čas s rodinou a nezapomínejte, že Vánoce nejsou pouze o dárcích ♥.

S láskou,
Vaše SAGI ♡

21/12/2017

Vánoční inspirace: Co na sebe?

2


Vánoce jsou za rohem a jako každý rok se na ně chystám nejen psychicky, ale všechno musí být perfektní. Nevím, zda to takto má každý, ale u nás vždy byla tradice se obléknout do slavnostního. Letos to pro mě byl trochu oříšek, jelikož miluji červenou a hledala jsem i červené šaty, které si letos obléknu a budu je moci nosit i běžně a ano i takové jsem našla.
Tímto článkem vás chci pouze inspirovat, barvy, styl a další jsou přeci jen na vás. Zda si koupíte stejný kousek je také zcela na vás a já budu ráda, když ho díky tomuto článku i najdete. 


Jako prvními začnu šaty z Lindexu, které naštěstí seženete na prodejnách. Jediná maličkost, která na nich je, je taková, že jsou z dětského oddělení, ale věřte, že i kdyby jste měli velikost M, tak by jste je určitě oblékli. Nicméně v Lindexu najdete nespočet krásných a kvalitních kousků, takže určitě se neváhejte podívat. Červené náušnice jsou z Primarku.
Černé jsem na sobě měla na přehlídce Noire v Praze a červené jsem si kupovala nedávno. Navíc měli výhodnou akci na dětské oblečení a ušetřila jsem. Obojí je velikost 170, snesla bych i menší, ale ty jsou kratší, takže zůstanu u těch větších :D. 
Ceny jsou uvedené podle e-shopu, mohou se od kamenných prodejen lišit. Proto jsem zde napsala i původní cenu.
Červené: 499,- 349,-
Černé: 699,- 350,-
Pokud ve vašem okolí nemáte Lindex, tak bych zkusila ještě Zoot a nebo Answear. A i zde jsem našla pár krásných šatů. Kiss my dress má zajímavé a originální šaty a to tyto krajkové, pouzdrové se třpytkami a ještě jedny krajkové.


Jako další zde mám kombinaci tylových sukní a chlupatých svetříků. Tylové sukně se totiž dají nosit i běžně a hodí se i na takovéto příležitosti. A navíc mohou být v různých kombinací vhodné i do jiné společnosti, než jen ke stromečku.
Na první fotografii mám krásný svetr z H&M, který tam stále je k dostání (tedy u nás v Plzni jich je až až), navíc je tam více barev. Sukně je pro změnu z Orsay kupovaná v listopadu, kterou si nejsem jistá, zda ještě mají. 
U druhého outfitu je to trochu složitější, jelikož svetřík je z Primarku a sukně z Aliexpressu, nicméně na tylové sukně se právě můžete kouknout na Zoot nebo Answear, které jsem zmínila. Já jsem vybrala dvě tylové zajímavé sukně, které bych si oblékla i já do podobné kombinace. Například tato černá by byla krásný doplněk a trochu rebelie k červenému svetru. A pak romantická tylovka šedá by krásně ladila s růžovým svetříkem, který podobný najdete například v Mangu a nebo zde.
Pokud nakupujete rádi přes Zoot, tak zde mě zaujali například modré šaty s průstřihem na zádech a tmavě modré s tylovou sukní.
Ceny:
Svetr červený: 399,-
Tylová sukně: 649,-  na eshopu už mají pouze velikost L

Od doporučování, inspirace se ještě vrhneme na kamenné prodejny. Jelikož pracuji v Mohitu, tak určitě stojí za to zavítat právě tam. Máme tam spoustu krásných šatů, které se hodí nejen na Vánoce, ale například i na Silvestra a oslavu Nového roka. Další kamenná prodejna/prodejny mě napadají Bershka, Zara a Mango. Doporučit vám v těchto chvilkách zahraniční eshopy není úplně ideální.

Zajímalo by mě, jaké zvyky máte vy, když usedáte k večeři, také se oblékáte elegantně? Líbí se vám inspirace? Máte už naplánováno a nebo ještě budete hledat na poslední chvíli? 

A teď otázka trochu jinam. 
Jak se vám na mě líbí kratší vlasy? ♥

S láskou,
Vaše SAGI ♡

19/12/2017

Red beret

0


Bát se změn je přirozené, jsme jen lidé a občas nevíme, zda změny jsou dobré nebo špatné. Je tolik věcí, co vám dokážou změnit život, že se tomu možná kolikrát nedá ani věřit. Osmnácté narozeniny, první láska, nevěra, těhotenství, manželství, násilí a další - to vše dokáže nejednoho člověka změnit. Toto jsou ty, které si mnohdy ani nevybereme, ale prostě se stanou, pak jsou tu změny, které nás ovlivní v životě, ale rozhodneme o nich my. 
Samozřejmě těhotenství, manželství i partnery si v životě zvolíme my, ale upřímně, kolikrát se v životě poštěstí.

Nebylo to vždy, tak krásné, jaké to je dnes. Před manželem jsem měla hodně špatné vztahy plné nevěry ze strany muže a díky tomu dokáži být ve vztahu dost otevřená a pokud by se tak stalo v manželství, tak se prostě stane, nicméně budu doufat, že se to nestane. Co oči nevidí, to srdce nebolí. A když tu mám vztahovou chvilku, tak na rovinu napíšu, že dívat se do zpráv nebo různé kontrolování mi přijde dětinské. Je pravda, že jsem kdysi byla žárlivá a tak vím, jak se dnes některé ženy cítí, ale myslím si - vím, že to škodí vztahům strašně moc. Důvěřovat si je mnohem více, než ničit vztah nejistotou a navíc, starosti akorát přináší vrásky.

Další věc, která mě hodně ovlivnila bylo i těhotenství, ale o tom jsem psala opravdu mockrát. Můj syn mi totiž obrátil život na ruby, ale o to víc si ten život užívám. Toužím, sním a miluji. Jsem více upřímná a více si stojím za svým názorem, jsem průbojnější, ale jen v některých věcech a hlavně jsem opravdu šťastná.

To, že jsem se rozhodla jít za svým snem a změnit svůj přístup, postavit se strachu apod.. To bylo pro mě hrozně těžké. Strach je v mém případě dost silný, protože se opravdu bojím chyb a chci tak moc vše perfektní, až se dostávám do velkého stresu až strachu z toho, to dokončit. Nicméně a na rovinu, bez podpory bych asi toto nedokázala. Dokončit jakékoliv započaté věci. Tak moc si toho všeho vážím, tak moc miluji šití a tvoření, až se mi chce vždy plakat při předávání, nikoliv ze smutku, ale právě z radosti, kterou ti druzí mají. Jsem otevřená budoucnosti více, než kdy dříve!

A to je právě ono, jsem rozhodnutá udělat pro mě velkou změnu. Kdo čtete mé články, tak víte, jak moc mám na sobě ráda své vlasy. Jsou podle mého to nejhezčí na mě a jediné, co dokážu skutečně a na rovinu pochválit. Miluji slyšet komplimenty na jejich délku na jejich kvalitu, ale právě kvůli kvalitě je tato změna potřeba. 
Mé vlasy budou cca o 20cm kratší a to z délky 85cm bude už poznat. Vždy jsem je nechala o necelých 5-10cm, což nebylo skoro vůbec poznat, ale rozhodla jsem se, že je čas na menší změnu. Když budu chtít vlasy nechám dorůst. Bojím se, protože jsem kdysi řvala jak hysterka na intru, že jsem si ustřihla 10cm z kratších vlasů a teď z dlouhých budou polodlouhé vlasy. 

Fotky uvidíte určitě na instagramu, na blogu si nejspíše ještě počkáte. 

Outfit
Barety jsou nádherný doplněk, který se dá nosit na opravdu hodně způsobů. Já jsem si zvolila krásný červený baret, který krásně ladil svou barvou ke kabátku. Tento a spoustu dalších pokrývek hlavy naleznete na e-shopu Anytra. A nejvíc potěšená jsem z označení "MADE IN CZECH REPUBLIC". Určitě se mrkněte. Tento baret je můj úplně první, ještě tedy s jedním, který je ze stejného obchodu a upřímně jsem si nebyla jistá, zda jej nosím dobře. Pak jsem si řekla, proč řešit, jak se má nosit, když právě baret se dá nosit na několik způsobů. Já jsem ho tentokrát hodila, co nejvíce dozadu a trochu na bok. 
Další novinkou je u mě krásný chlupatý svetřík, ke kterému se pojí dost zajímavý nákup. Moji přátelé se tomu docela smějí, jelikož si nakupuji hodně velké věci a nosím je jinak. Například tento svetr nosím jako šaty, tentokrát jsem měla pod svetříkem schované ještě celo-bílé oblečení, jelikož se mi nechtělo zase mrznout. Ke svetříku jsem zvolila krásné vysoké béžové kozačky, které ráda nosím právě ke kratším věcem a navíc krásně prodlouží a ztenčí nohu. Kabelku jsem tentokrát též vytáhla v neutrální barvičce a abych nebyla jako vždy zmrzlina, tak mám tentokrát i svojí oblíbenou maxi-šálu. 
A právě v tomto outfitu mi bylo dokonce i teplo. :D

Foto: Veronika Marková - IG: @verunm


Kabát: Sammydress / Baret: Anytra /Svetr: C&A / Šála: Zaful / Kabelka: Mango / Boty: Botovo

S láskou,
Vaše SAGI ♡

16/12/2017

Vlastní diář 2018

4


Přemýšleli jste nad tím, že by jste chtěli vlastní diář? No já upřímně ano. Nedávno jsem brouzdala internetem a hledala si diář pro rok 2018 a nebylo zrovna moc na výběr. Jeden byl moc drahý, druhému chybělo to, co měl ten drahý a tomu drahému chyběla "ženskost". No vlastně jsem zjistila, že jsem nenáročně náročná. Zajímavé ne? 
Teď udělám takovou menší reklamu stránce, která se mnou nijak nespolupracuje, ale já mám radost, že jsem si mohla aspoň takto vytvořit vlastní diář. Protože pokud by jste ho chtěli i vy, tak to bude dobrý nápad, kde si vytvořit svůj vlastní.


MYONLYMY - název stránky, která zaručeně udělá originální diář. Pokud nejste nároční a je vám v celku jedno pár věcí, tak budete na správném místě. 
Ve svém životě mám hlavní tři slova, která mi znějí v hlavě každý den "Miluj, Motivu, Žij" jistě jste je u mě na blogu už někdy zaslechli a díky těmto třem slovům jsem schopná každý den vyjít ven a být většinou i dost pozitivní. Z počátku jsem si myslela, že tam dám nějaký obrázek, ale pak jsem si uvědomila, že chci něco, co potřebuji číst každý den.

Na výběr tam máte písma, můžete si tam dát vlastní fotografii nebo vaší rodiny a také si můžete volit barvy gumiček, hlavních stran apod.. Dokonce i zadní strana, kterou nemám vyfocenou má mé logo na blogu. 

Jelikož na mateřské není tak extrémně plný můj diář, tak jsem si zvolila 14-ti denní ve velikosti A6, aby se mi vešel úplně všude. Také má Flexible vazbu, což znamená, že pokud si budete objednávat pravidelně diář od nich, můžete takto stránky, které potřebuje, místo přepisování jednoduše přendat. 
Další věc, která se mi na tomto "projektu" líbí, je možnost zapsat si rovnou do diáře důležité datumy, jako jsou narozeniny, svátky, výročí, apod.. Což toto je opravdu velké plus.

Jedinou nevýhodu vidím v tom, že si nemohu podrobně zvolit, jak bude vypadat vnitřek diáře, ale upřímně mi to stačí a zatím i vyhovuje. Mám tam zapsané poslední dny v prosinci, které jsou krásně popsané a dál se ještě neví.

Pokud nejste opravdu nároční a udělá vám radost vlastní diář, tak určitě směle do toho. Pro náročnější tato stránka bych řekla není a ani já sama nevím, zda mi diář vydrží celý rok a nebo jen pár měsíců. To všechno se dozvíme v příštím roce.


Ještě bych ráda dodala, že diář je dodáván s propiskou a příjemně mě překvapilo rozbalování, kdy to bylo opravdu krásné až škoda rozbalovat.

Mimochodem napadlo mě to jako skvělý dárek k Vánocům, ale bohužel je doba zpracování 15dnů, což už je bohužel pozdě, ale do konce roka je času dost ♥.

S láskou,
Vaše SAGI ♡

14/12/2017

Like a little girl

6


Plzeňské náměstí a jeho okolí je plné světýlek, příjemné vůně, vánočních koled, ale pro změnu ne moc příjemných lidí. Co si budeme povídat, před Vánoci ten stres dožene každého. Na trzích je nespočet lidí hrnoucích se přes dav lidí, aby jim neutekl svařák či trdelník, než vystojíte frontu, tak vás kolikrát přejde i chuť.
Vánoce jsem sice o klidu, ale kolik je na tom pravdy, že?! Sama jsem ve stresu téměř pořád, abych vše stihla, ale vím, že se stresuji i normálně, například kvůli času, nebo dokončení práce. Takže žádná novinka, ale šedivá ještě nejsem. Dárky mám nakoupené asi tak z 98%, možná 97%, když si vzpomenu, co všechno ještě musím udělat, tak bych se radši posunula v čase a měla klid. 

Abych se vrátila trochu k tomu, co zdobí naše krásné náměstí. Tou stále celkem novou ozdobou je právě jeden nádherný kolotoč. Láká své diváky už z dálky a hlavně děti, což potvrzuji, protože můj syn by tam chtěl být pokaždé, jen projde, ale já nekradu (nechci rozmazlovat). Na kolotoči jsem se synem byla jednou a bylo to vážně super, jeho úsměv mi ten den zlepšil krásně náladu a on zapomněl na to, že jsem mu něco prostě nechtěla koupit. Joooo to byla zase jedna pěkná scéna ve městě. Miluji ty lidi a jejich pohledy "krkavčí matka". Tak každý je nějaký ne?!

Na kolotoč jsem se chtěla vrátit, ale není moc lidí se kterými bych tam šla, no nedávno se někdo takový našel. Nová posila a naprosto úžasný člověk Tecí. S ní jsem si užila naprosto úžasné odpoledne, plné srandy, čaje, dortíku, focení, ale hlavně příjemné společnosti. Jak jsem již psala v článku Fashion bazar marketu, kde jsem za Tecí přilezla a zeptala se, trochu se bála, ale zbytečně. Opravdu jsem hrozně ráda, že je mojí další posilou a rodinou na blogu ♡. Navíc bych řekla, že spolu určitě toho nafotíme více a to nejen na blog ♡.

Outfit
Konečně se umím i teple obléknout. Šedý kabát je pro mě celkem jasnou volbou v chladném počasí, tady i díky jeho délce ve které se cítím opravdu dobře. Pod ním "schovávám" tmavý šedý rolák, který z části zahaluje starorůžový svetr, který jsem ještě rychle před focením upravovala, aby nedělal bordel. Po dlouhé době na sebe vzala mojí oblíbenou dlouhou tylovou sukni a do pasu semišoví červený pásek. Budu upřímná, když jsem si tento outfit v hlavě sestavovala, tak jsem se bála, že se mi to nakonec nebude líbit, ale opak je pravdou. Jako boty jsem zvolila růžové z mého oblíbeného eshopu Botovo.cz a celek ještě doplnila růžovou kabelkou. Tímto vznikl outfit s více odstíny růžové, šedé a doplněné červenou rtěnkou a páskem. 

Jak se vám líbí fotografie? A jak se vám líbí outfit? Těšíte se na Vánoce?

Foto: Tecí Němečková | INSTAGRAM | FACEBOOK |


Kabát: Zaful / Rolák, svetr: Textile House / Pásek: Orsay / Sukně: Rosegal / Boty: Botovo / Kabelka: F&F 

S láskou,
Vaše SAGI ♡
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...