22/08/2017

Trip: Bratislava, den první

3


Konečně jsem po letech vyrazila na výlet, původně to byl výlet, kam jsem měla jet sama, ale víte co? Já nelituji, že jsem jela s maminkou. Naopak jsem strašně šťastná, ona si svým způsobem odpočine i když budeme chodit všude možně.
Před odjezdem jsem psala o tom, jak nesnáším balení (ano je to pravda). Nakonec jsem dokázala zabalit a stejně jsem šla spát někdy kolem druhé, jelikož jsem ještě došívala věci pro maminku, které si brala sebou do Bratislavy.

A jelikož chci napsat pár vět k našemu začátku, přiložím i ne moc kvalitní fotografie z telefonu, jelikož jsem první den foťák sebou netahala.

Bývám vždy po ránu vystresovaná, když vím, že mám někam jet a že na 100% nesmím dorazit pozdě, neboť by to bylo zlé. Ráno jsem vstávala v půl 6 a šla dobalit poslední zbytky a hlavně to překontrolovat, nalíčila jsem se a zjistila, že jsem klidně možná mohla spát půl hodiny navíc. Nicméně možná bych pak byla hodně ve stresu a bylo by to horší.
Vyrazila jsem k mamince, kde jsme ještě trochu přebrali kufry, jelikož jsem měla sebou notebook a fakt se mi nechtěl tahat samostatně, tak se nám povedlo ho hodit do jednoho z kufrů.

Všechno jsme měli akorát i s rezervou, no věřte, že to bylo dost zajímavé. Když jsme dorazili do Prahy, tak byl náš úkol najít autobusové nádraží, což pro nás které to moc neznáme nebylo vůbec jednoduché.
No naštěstí jsme měli od přátel pár záchytných bodů, kterých jsme se chytli a věděli cca kde vylézt, (jelikož se mi povedlo kdysi se vrátit z Můstku B na opět stejné místo, ale to sem nepatří) vyjížděli jsme do ulice výtahem, kde jsme střetli slečnu a ta nám ochotně poradila, kam máme vyrazit.
NAŠLI JSME TO! Docela dost šťastné jsme byli a dokonce jsme hned nastupovali. Když už jsme seděli, věděli jsme, že před sebou máme pěkně dlouhou cestu.
První zastávka byla cca po 2.5-3 hodinách s malým zpožděním, dopravu člověk neovlivní, naštěstí jsme měli na zastávce za Brnem jednu zastávku, kde jsme si odpočinuli a bylo nám skvěle, mohli jsme si stoupnout a já konečně povolila už tak dost dřevěný zadek.
No a už nás čekala jen cesta do BA, která utekla celkem rychle, řekla bych.

Přemýšleli jsme jaké taxi si zavoláme a nebo zda nasedneme rovnou k někomu. Ano nevěděli jsme a bylo to hodně nepříjemné, platili jsme za taxi 25€ - moje smrt. No myslela jsem, že mi klepne. No aspoň jsme už byli na hotelu a první den jsme si to tak nějak letmo prošli. Takže pokud se nechcete nechat ošidit, tak rozhodně nesedejte do radio-taxi, které je „nejlevnější“.

Důležité bylo se najíst. Hledali jsme a stále jsme se nezastavovali, pak nám padl do oka Pulitzer u zlatého jeleňa a tam jsme se tak dobře najedli, až jsme tomu sami nechtěli věřit. Za tu cenu nám to opravdu stálo, bylo to vynikající a vůbec nelituji toho, že jsme tam šli. Byl tam neskutečně skvělý personál, všechny číšnice byli milé a velmi ochotné, což se v ČR málo kdy vidí (tedy já ještě neviděla). Za nás jsme opravdu spokojení.
Zároveň upozorňuji, že jsme si nemohli moc vybírat, jelikož maminka je celiak a tedy nemůže přijímat lepek. Naštěstí to byla restaurace, která nabízela jídlo bez lepku, netuším jak se přesně jmenovalo jídlo a já měla vynikajícího lososa s chřestem a rýží a fakt lahůdka.

Poté jsme si dali rychlou procházku a vyrazili zpátky na hotel. Druhý den nám začal den snídaní a dalším krásným výletem po BA.

Málem bych zapomněla napsat svůj první dojem z hotelu Ibis ve kterém jsme se nacházeli. Mohu jej porovnávat s naším plzeňským, jelikož jsem v něm měla i svatbu.
Recepce příjemná, nic co by mi vysloveně bilo do očí, akorát mě zarazilo, že u nás v Ibisu pracovníci nosí košile a zde nosí klasická firemní trička, ale to je malinký detail. Navíc to na personál nemá vliv, ten je zde velice ochotný a se vším nám dobře poradil.
Po příchodu na pokoj jsem též neměla, co vytknout, všude čisto a uklizeno. Mají zde menší koupelny, takže „hezky po jednom dámy a pánové“, ale to samé je i v plzeňským. Pokoje bych dokonce řekla, že jsou téměř totožné, na ten samý způsob, ale jsou mi příjemné.
Spoustu lidí si v recenzích stěžovalo na Wi-Fi, kterou já mám naštěstí první den v pořádku – uvidíme další dny. A pak další věc, na kterou nejsme ani já ani maminka zvyklé je jedna peřina, to je podle mého opravdu špatné. Pokud by byla zima, tak by jsme si jí kradli a nevyspali se. Nicméně to jsou úplné banality, co člověk to názor. Za nás jsme zatím se vším spokojené. ♡

Málem bych se zapomněla zmínit o překvápku, který na mě nachystala moje maminka. Po příchodu na hotel se maminka ptala zda má vše připravené, což se týkalo i bezlepkových jídel, tedy já si myslela, že to bylo jen ohledně toho jídla.
Došli jsme na pokoj, spokojené, něco jsme vyfotili a najednou maminka odešla. No říkala jsem si, že nejspíše má domluvené nějaké jídlo a tak si pro něj běží. No skutečně by mě nenapadlo, že jí uvidím ve dveřích s dortem a ono se to stalo, opravdu mě to dojalo. Někdo si řekne "ježiš, tak dostala dort", ale já dorty k narozeninám nedostávám. Což nikomu nevyčítám, jsem totiž hodně vybíravá a zároveň mám i špatné trávení.
Dort byl bezlepkový s ovocem a byl výborný. ♡


Doufám, že se vám tyto články z BA budou líbit, rozhodně pokud budu cestovat, tak bych se s vámi vždy ráda podělila o krásné zážitky a případně doporučila i něco, co neznáte. 

Články budou vycházet postupně, abych stíhala všechno se vším skloubit a tak se brzy můžete těšit na druhý den z našeho výletu ♡. Budu ráda za každý váš komentář ♡ abych věděla, jak se vám tento typ článků líbí ♡.

S láskou,
Vaše SAGI ♡

19/08/2017

Rosegal Wishlist

4


To zde dlouho nebylo, abych psala wishlist. Samozřejmě to myslím ironicky. Blíží se podzim, tak jsem si vybrala něco, co se mi na podzim bude hodit. A budu upřímná, že si mě některé spolupráce docela i rozmazlili, jelikož budget $30 jsem neměla už hodně dlouho. Navíc pokud bych si vybírala oblečení podle toho, jak vybírám dnes, tak to skutečně nestačí. Ale jsem po pravdě ráda, že díky tomu pak mohu poradit, co ano a co ne, takže to chci prozkoumat pořádně a poté až psát o (ne)úspěchu.

Vy to sice ještě nevíte, ale věci, které mi dorazili posledně jsou nejspíše jedny z naprosto nejlepších, ale to tom až příště. Ráda bych vám poradila podle čeho máte vybírat, aby jste byli spokojení. Tedy u mě to vyšlo a věřím, že by se tak stalo i u vás.

Teď se dostanu k tomu wishlistu tentokrát z eshopu Rosegal, kde jsem vlastně vybrala jen jednu část oblečení a tím je mikina s vyšívkami (viz obrázek), která je kratší než klasické. Já se přiznám, že mikiny nenosím, vypadám v nich jako pitomec a nevím, co ještě dalšího. Na této mikině mě zaujali právě již zmíněné výšivky na které poslední dobou hodně ujíždím :D. Dopředu předpokládám, že mi budou krátké rukávy a nebo bude něco špatně. Takže doufám, že se mi můj předsudek nevyplní. Podle složení to bude 100% Viskóza, tak uvidíme. 


Tak a teď už to nebude vůbec oblečení, rozhodla jsem se po dlouhé době objednat nějaké doplňky. Jak jste si jistě všimli, tak moc doplňky nepřekypuji. Kdysi jsem je nosila opravdu hodně, časem mě to omrzelo a budu muset postupně udělat ještě likvidaci.
Na co jsem na 100% ujetá jsou čelenky, ať už tam jsou kytičky, pírka nebo cokoliv jiného, tak sem s tím. Takže ano, jedna z věcí, která je na mém wishlistu je čelenka s pírky, která se myslím skvěle hodí do mých dlouhých vlasů a navíc na podzim ♡. 
A abych nepsala malý kousíček zvlášť k fotce, tak mezi doplňky se najdou i roztomilé náušnice s motýlky. Zaujali mě, jelikož takovéto dlouhé mám celkem ráda a jsou více viditelné než pecičky.


A další maličkostí, blbostí a kdo ví, jak to ještě mám nazvat. 
Jedna ta maličkost je maska proti černým tečkám, nedávno jsem zkusila jednu z Rossmanna a byla jsem i celkem spokojená, jen stále si myslím, že ty čínské bývají efektivnější. Navíc jsem i hrozně zvědavá, jak tyto pasky působí na pleť a dokonce i můj manžel jí chce vyzkoušet, jelikož oba máme a manžel dokonce viditelnější, tak si možná uděláme i nějakou pěknou fotku :D. Ráda bych pro vás udělala recenzi, kterých je sice miliarda, ale každý na to může mít jiný pohled. Uvidíme, těším se.


Poslední blbinou, kterou jsem objevila při dlouhém brouzdání Rosegal-em jsou krásné květinková světýlka. BOŽE! Jasně, tak ty jsem si prostě objednat musela, prostě se v tom wishlistu musí na 100% nacházet. Zamilovala jsem se. Je to sice hrozný kýč, ale to mě vůbec nevadí.
První věc na kterou jsem zvědavá je samozřejmě kvalita, zda budou vůbec svítit a zda neshoří. Kdo ví no. Bez dozoru je určitě nenechám. Nicméně budou u mého pracovního stolu naprosto krásně vystavené svítit ♡. Udělají mi lepší atmosféru a já budu spokojená.


Tentokrát můj Wishlist opravdu není jen o oblečení, ale jelikož jsem osobně zvědavá i na jiné věci, které tam nabízejí, tak to moc ráda vyzkouším. Musím si totiž dát od oblečení chvilku oraz, což mi připomíná, že se to vlastně stejně nestane. No a například vy se můžete podívat na dress shoulder off, které jsou stále oblíbeným trendem letošního roka.

Jak již víte, tak jsem právě na dovolené v Bratislavě a už se moc těším, až vám o tomto výletě budu postupně psát. Dokonce tento článek píšu v pátek pozdě večer jen proto, abych se mohla mamince a výletu věnovat na 100%. Nicméně od úterý se můžete těšit na první "Bratislavský" článek.


Jak se vám líbí vybrané věci? A jak si myslíte, že s nimi budu tentokrát spokojená? 

S láskou,
Vaše SAGI ♡

17/08/2017

Woman in field

6


Ne, ne a zase ne. Zdá se, že existuje věc ze které jsem nejspíše nejvíce ve stresu, myslela jsem si, že to bývá pouze práce nebo rodina, ale ne. Našlo si mě totiž balení věcí. No a aby toho nebylo moc, tak balím jen pro sebe naštěstí, no kdybych měla balit ještě pro syna, tak mi nejspíše klepne už. 
No rozhodně se nehodím na typ člověka, který bude psát "co s sebou vzít na cestu". 

Trochu propadám panice, jelikož zítra ráno už odjíždíme a já mám připravený pouze seznam? Jako vážně? No bohužel, musím totiž spoustu věcí vyžehlit, ale ještě přemýšlet nad tím, zda to opravdu potřebuji a musím to sebou mít a nebo je to zbytečnost bez které se obejdu. 
První věc nad kterou nejvíce bdím jsou samozřejmě boty, jak jinak. Naštěstí jsem to shrnula do cca 4-5 párů. Na čtyři dny je to asi hodně, ale samozřejmě to zahrnuje tenisky na cvičení, boty do deště, dvoje sandálky, papučky na přezutí a... no možná si vezmu ještě jedny "kdyby náhodou" :D. Miluji velký kufry a to, že umím celkem dobře skládat oblečení, aby se vešlo všude. 
Oblečení mám vyřešené dopředu, samozřejmě kombinace oblečení je naplánovaná dopředu, bez toho bych se zbláznila. Zvykla jsem si plánovat si dopředu, co si vezmu jaký den nebo při jakém počasí, takže si nikdy nevezmu nic navíc. Spíše se bojím, že si zapomenu díky tomu věci, které budu mít na hotelu :D. Jen musím ještě roztřídit, které půjdou se mnou na cestu a které následně vyžehlím.
Nejlepší je vždy balení ručníků, přemýšlím vždy o tom zda mám a nebo ne, pokud hotel nabízí své nebo ne. No většinou si ručník vždy vezmu, nejlépe ten největší, moje háro se do těch mini ručníků fakt nevejde :D. 

Když o tom tak píšu, tak moje balení bude ještě zábava. Počítám s tím, že budu ještě dneska večer lítat po bytě a stresovat, co jsem si sakra zase zapomněla. Znám se. Stačilo mi jet na wellness, kde jsme spali jednu noc a já měla tolik nepotřebných věcí a ty potřebné jsem inteligentně nechala doma. Nejlepší.

Přiznám se, že se neskutečně těším, ač to bude dlouhá cesta, tak bude s mojí milovanou maminkou. Vím, že si ten prodloužený víkend na 100% užijeme a zároveň se podělím i s vámi o fotografie a střípky z naší společné cesty ♡. Věřím, že se máte na co těšit ♡. 
Navíc mám v pátek osmnáctého narozeniny a rozhodně plánuji s maminkou něco podniknout ♡.

Takže teď už se jen modlím, aby nám vyšlo krásné počasí a nic se nám při cestách nestalo. Těším se až navštívím nějaká zajímavá místa, no nemohu se dočkat ♡.

Také jste i z malého cestování tolik nadšení? Baví vás balení nebo naopak? 
Pokud máte návod, jak efektivně zabalit magora, tak šup s odkazem do komentářů. 

Outfit
Tylové sukně jsou vážně všude, no opravdu, teď nemyslím jen na mě. Nedávno jsem viděla podobnou v Roxy za hrozné peníze tedy, ale líbí se mi, že se opět více objevují. 
Tento outfit považuji za svůj velmi pohodlný, jelikož obsahuje delší tylovou sukni, takže jít se synem na procházku a chodit u kočárku není vůbec žádný problém. Mohu se ohnout a nevyleze mi půlka zadku.
Ač to není na fotografiích až tak znát, tak sukni nosím opravdu často a ráda. Prvně, kdy jsem s ní fotila jsem k ní měla lodičky a říkala jsem si, že nemohu vzít sandálky k tak dlouhé sukni, ač mám 170cm, tak se stále cítím nízká.
No v kombinaci s oranžovým tílkem, slaměným kloboukem a sandálky jsem perfektně "zapadla" do pole a celkově kamkoliv.  
Pro mě ideální letní outfit ♡.

Foto: Karolína Caltová - IG: @cxltxvx


Top: Primark / Klobouk: C&A / Sukně: Rosegal / Boty: Časnaboty / Kabelka: Gamiss

S láskou,
Vaše SAGI ♡

15/08/2017

Vampire lady

0


První dojem dělá hodně, podle prvního dojmu se lidé soudí dokud je všeobecně nepoznáme. No myslím, že je na tom sice hodně pravdy, ale jsou věci, které si ani já na první dojem neřeknu. Upřímně a už jsem to napsala a řekla milionkrát, o lidech si myslím spíše to dobré než to špatné, každý člověk je svým způsobem totiž dobrý. 
No jak už druzí pak soudí mě, tak to je věc druhá. Většinou jsem zahrnutá do šuplíku mezi namyšlené krávy. Nikomu nevyvracím tento dojem ze mě, jak říkám, každý má svůj názor, horší je to, co za tím všechno stojí.

Ano dnes opět budu mluvit o lidech, ale nejdříve si to hezky vezmeme od závisti, po krásné překvapení.

Já moc dobře vím, že svým vzhledem vytvářím dojem trochu jiný, ale pokud mít zdravé sebevědomí + neustálá kritika sebe samotné, kdy si dělám si z vlastní osoby dost srandu, pozitivní přístup k okolí a mít radost z maličkostí znamená, že jsem namyšlená, tak jsem nejvíc namyšlená holka pod sluncem. 
Vím to už dávno, že nejvíce informací o sobě se dozvím od lidí, kteří mě neznají. Taky to tak máte? 
Nemám důvod si hrát na něco, co nejsem, jsem šťastná s mužem kterého mám, myslím si o sobě, že i když jsem už maminka, tak vypadám celkem dobře a pokud působím dojmem, že si hraji na šťastnou rodinu, tak nehraji, já jí mám ♡. 
Navíc mám své sny a jsem v nich celkem dost průbojná, již teď skoro stále sedím za šicím strojem a i když dělám zatím jen opravy, které chci udělat, abych se pořádně rozešila, tak i přes to si jdu za tím co chci. V tomto směru pro mě názory lidí, kteří mě odsoudili jen proto, že nemají sny a vlastní názory, absolutně nezajímají. Nerada to říkám na plnou hubu, ale závist od lidí, kteří nejsou se svým životem spokojení je extrémně poznat.

Vzpomněla jsem si ještě na takovou maličkost. Určitě to znáte taky, když někoho nechcete pozdravit, že se schováte za telefon, ale víte o tom člověku. Představte si, že si o tom člověku myslíte něco dobrého a pak zjistíte, že vlastně jste extrémně naivní. Ten člověk, na něm je poznat, že nechce pozdravit, protože jakmile pozdravíte, tak pozdraví ještě rychleji, než to dořeknete :D. 
Upřímně já čučím do mobilu stále, ale když někoho vidím, tak ho vždy pozdravím a nebo jdu jiným směrem (náhlá změna směru je důležitá, ne?), samozřejmě to se děje pouze pokud se vyhýbám, proto všichni víme, jak to vypadá, když to udělá někdo druhý.
Vtipné na tom všem je, že ostatní tu ženu prokoukli lépe než já. Ne všichni jsou prostě dobří -_-. 

Teď už se přesunu k něčemu, co mě a nejen mě pobavilo. Bude to krátké, pak se totiž dostanu k něčemu ještě milejšímu. 
Bylo to přesně v den, kdy jsem měla dnešní outfit. Byla jsem si koupit nové černé silonky v drogérii a celou dobu tam na mě koukala paní. Paní měla na hlavě tak trochu ptačí hnízdečko, netuším zda tam něco žilo, zda nezapomněla používat šampón nebo i hřeben, netuším. Za to líčení snad jen vrstvila :D. 
Já bych si paní normálně nevšimla, jelikož jsem za prvé docela slepá a za druhé si svého okolí moc nevšímám, ale tentokrát se paní odvážila na mě promluvit. Copak z takové paní mohlo vylézt? No.... Takže první věc, kterou mi pověděla byla, že mi chybí ještě zelená barva, upřímně jsem byla trochu zaražená, ale odpověděla jsem jí, že si myslím, že mám dostatek barev, předpokládala jsem, že mluví o tylové sukni. Letmo jsem se na ní podívala a ona na mě upřeně zírala, zda nejspíše nejsem magor a pak z ní vypadlo, zda nejdu na nějaký UPÍŘÍ VEČÍREK. Jako vážně? :D 
Co jsem na to odpověděla? Jednoduše jsem jí řekla, že to nosím běžně a nemám důvod se takto oblékat, jen tak. No kdyby jste viděli ten pohled, který na mě hodila, nejspíše mě úplně odsoudila. 
Nebyla jediná, tou sukní jsem po Plzni dělala opravdu "dojem" spoustu lidí se mi trochu stranilo. To víte, piji krev, co víc chtějí. Kdo ví zda jsem neměla zrovna hlad -_-?! 

Tak a teď to nejmilejší z nejmilejšího, co zakonči povídání o lidech. Protože lidé mě stále nepřestávají překvapovat, tak to není jen to špatné. 
Minulý týden jsem byla se synem kupovat sandálky, to víte slevy a bylo potřeba malému koupit nějaké jen do konce léta. Přišla jsem do CCC, kde jste většinou rádi, že vůbec pozdraví, ale nejen to, že mě pozdravili. Zeptala jsem se jedné paní, zda mi ukáže sortiment dětských bot a nejlépe sandálků. Paní byla neskutečně hodná, ochotná a úplně mi zlepšila den. Zeptala se mě jakou chci velikost a postupně mi nosila boty. Jako vážně? Vážně jsem v CCC? Měla jsem pocit, že jsem někde úplně jinde, ta ochota byla neskutečná. Nejen, že záměrně vybírala ty "nejlepší", ale zároveň také nejlevnější, věděla dobře, že je zbytečně dávat hodně peněz za takovou chvilku. V jiných obchodech hned cpou to nejdražší.
Michálek se na paní usmíval, krásně spolupracoval, vybral si botičky. Paní jsem neskutečně poděkovala, řekla jsem jí na rovinu, že je opravdu zlatá ženská, že je toto nevidí. Myslím, že jsem jí poděkovala asi 100x, zasloužila si to. No u pokladny to tak super už nebylo. Ale to je fuk. Tohle už mi náladu nezkazilo. 
Bohužel, když Michálek vyťápnul boty, zjistili jsme, že jsou malé. Takže by musela proběhnout reklamace, ale vyprdla jsem se na to, stáli mě jen 250,- a tak jsem se rozhodla, že je prodám. Cca za dva dny jsem vyrazila naprosto nenalíčená, bez kočárku, ale se synem znovu do CCC a hádejte, paní tam byla znova a ptala se mě, zda jsme hned šli pro další. Říkala jsem, že bych je vyměnila, ale že už je nosil a nejde to, přeci jen také byli ve slevě. 
Upřímně jsem si stále mydlila obličej, jelikož se trochu snažím schovávat obličej, když nejsem nalíčená a paní mi složila kompliment, že jsem nádherná ženská a nepotřebuji se zkrášlovat makeupem, jako upřímně slyšet to od cizího člověka a takto hodného mi udělala opravdu radost. 
PS: Syn si tentokrát boty nesl sám, sám si je vybral a ještě tam koketoval s pracovnicemi, no jako všechny ženský z něj byli unesené. Tentokrát všechny byli skvělé a super personál. Syn je zlomil a mě úplně :D. Paní i když nemusela, tak po nás odnesla botičky a Michálek chtěl předat boty nejdřív té milé paní, pak takové mladší, která se na něj usmála a nakonec si je odnesl až k pokladně, kde je dal slečně a ta mu poté dala i tašku. No jako takto příjemný nákup bych chtěla mít všude ♡.

Jaké máte zkušenosti s lidmi vy? A už jste zažili, že vás v obyčejném obchodě obsluhovali jako "princeznu"?

Ehm... Trochu jsem se rozepsala, ale dáme si ještě pár posledních vět k outfitu.

Outfit
Můj upíří outfit se skládá z mojí milované červené tylové sukně. Tentokrát jsem červenou kombinovala s oranžovou a to v podobě tílka (které jste mohli vidět v haulovém videu) a velmi oblíbené kabelky. 
Nesmím také zapomenout na to, že původně měl outfit vypadat jinak, ale díky chladnu jsem se automaticky stáhla trochu do temnějších barev. Takže zapojení černé v tak velkém prostoru byl trochu nezvyk. Již pár let stará, ale stále hodně oblíbená bunda s cvočky, černé silonky ke kterým jsem kdysi mívala velkou averzi a nakonec botičky, které nechci nikdy vyhodit. Věřím, že brzy doslouží, ale musím mít nové a stejné nejlépe! Zatím je mám 4 roky a stále jsou ve skvělém stavu.
Tento outfit má hashtag #naupira.

Jak se vám líbí upíří outfit? 

Foto: Veronika Marková - IG: @verunm


Top: Primark / Bunda: Textile House / Sukně: Aliexpress / Kabelka: Promod / Boty: H&M

S láskou,
Vaše SAGI ♡

10/08/2017

MAKE WAVES

0


V první řadě bych ráda poděkovala za pozitivní odezvu, kterou jste mi vyjádřili v předchozím článku. Jsem milovník tylových sukní a rozhodně bych ráda svojí sbírku rozšířila časem nejen o kupované, ale i vlastní výrobu. Spoustu lidí v Plzni se ještě najde, jak kroutí hlavou či převrací oči v sloup, nuž myslím, že každý člověk je sám strůjcem svého života. I když to nejspíše je jinak, v podstatě je to stejné :D. 
Děkuji Vám všem, nejen u předchozího článku, ale u všech, kde komentujete a mě to neskutečně nabíjí energií, potěší a dodává mi to vždy sílu pokračovat dál.

Také bych ráda zmínila, že pro vás již chystám menší tutoriál na youtube, ale kdy přesně bude říkat nebudu, ráda bych totiž měla nejdříve aspoň polovinu videí hotovou. Zatím jsem natáčela pouze večer, takové menší úvodní video, tak doufám, že mě dostatečně pochopíte a také, že mi odpustíte tu šílenou kvalitu :D.

Určitě mi napište, kdyby vás zajímalo nějaké DIY nebo jak se, co šije. Ráda poradím a ráda udělám nějaké návody, které pomohou a poradí jak s čím pracovat. Já si například v úterý koupila nádhernou látku a už se těším, až si ušiji nějaký ze svých návrhů. No mám trochu problém vybrat, který bude z toho realizovaný a hlavně aby se to chodilo a nebylo to "až příliš" no znáte to určitě.

Tak, ale teď už chvilku dost o šití, kterému se věnuj cca 60% svého volného času, což je většinou po večerech a nebo, když jsem měla volný víkend. Ach ano volný víkend, o tom vám musím něco napsat, jelikož to byla dovolená, kterou bych potřebovala aspoň jednou za týden pravidelně.

Jak jen začneme? No není to těžké, jelikož já si naplánovala na dopoledne focení s kamarádkou a manžel se synem měli tou dobou odjíždět za druhou polovinou rodiny. Když odešli, tak byl doma bordel a nebyl malý, byl obrovský - z mého pohledu smetiště. Nebudu to řešit, řekla jsem si a šli jsme s kamarádkou fotit a užívat si takový menší klid, který venku stejně většinou mám. 
Kája bohužel musela brzy domů a tak jsem frčela domů. Přišla jsem domů a tam... klid... bordel... klid. Bože můj, já jsem v nebi! Až na ten bordel jsem měla podobný pocit.
Člověku proběhne hlavou, "Co asi tak může žena na mateřské dělat, když není doma dítě ani manžel?" odpověď je překvapivě jednoduchá, bude uklízet. Gruntovala jsem několik hodin místnost po místnosti. Začala jsem u synova pokoje, kde jsem půlku hraček dala do pytlů, našla ztracené ponožky nebo pastelky. Zjistila jsem, že mám počmárané zdi ještě více než normálně, ale našla jsem mu omalovánky (s domněním, že je zkusí využít). V pokojíčku jsem vyleštila podlahu do detailu, zaklepala u šuplíku hřebíky, které vylezli po tom, co do šuplíku vlezl (nevylezl hrot, ale jen hlavička, aby jste si nemysleli, že bych to tak nechala). No pokud to bude ještě jednou, tak vezmu šrouby a přidělám to napevno. 
Ach ano, synovo míčky se váleli dokonce i v ložnici, takže ty jsem stále nosila tam a zpátky, až jsem nakonec opravdu našla všechny. Po hodině až dvou byla místnost jako nová (věřte nebo ne, ale kdybych měla barvu, tak snad i vymaluji). 
Úplně stejně to probíhalo ve všech místností, všude do detailu, aby bylo čisto a krásně. Večer jsem si šla zaběhat a s klidným srdcem jsem si řekla, jak jsem dobrá. Ráno jsem měla zábavu, do večera jsem uklízela celý byt, vyprala dvě pračky, složila prádlo - spoustu prádla, umyla a uklidila nádobí, nakoupila si a nakonec jsem si ještě zaběhala. Ale tímto ještě nekončím, já jsem totiž konečně mohla pracovat na celé ploše (na zemi) aniž bych se bála, že se někomu něco stane, resp jsem mohla šít. Krása!
A nakonec jsem prohlásila, že je úplně jedno v kolik půjdu spát, že stejně se budu moct vyspat do kolika hodin chci. 
Váženě? Druhý den ráno, tedy v neděli jsem se probudila v 7:14hod, pamatuji si to dobře, protože jsem si nevypnula zvuky a automaticky mě zpráva probudila bleskurychle a jak jsem zvyklá, tak jsem samozřejmě během sekundy nebyla ani unavená. Jo, tak myslela jsem si, že budu spát do nějakých 10hod, ale já se musela probudit a být "akční" už takto brzy. Takže jsem se aspoň v té posteli válela ještě hodinu.

Upřímně a na rovinu povím, že to bylo naprosto skvělé, byl to neskutečný odpočinek a hned od rána se nerozčilovat, to bylo nejlepší. V přítomnosti mých dvou chlapů bývám hned od rána totiž dost vzteklá. Ani jeden neposlouchá a nakonec mě bolí ještě hlava a jsem unavená. Moje nervové buňky si krásně odpočinuli a moje hlasivky také. 
Nikdy bych své milované neměnila, ale bylo tak krásné mít doma uklizeno. Vstát z postele podle svého a nebo prostě jen odpočívat, jít běhat, jít nakoupit - najednou to bylo všechno strašně jednoduché. Říkala jsem si stále, co asi ti moji dělají, že je trochu nefér, jak moc já si užívám a manžel tiše trpí :D. 

A teď ten návrat do reality. Manžel mi řekl, že byl vyřízený, že ho měl stále na očích. A co jsem na to odpověděla já? "Víš zlato, já to mám takové každý den, vždy když s ním někam jedu, stále jsem v pozoru, stále ho hlídám a nakonec to odnesou jen moje záda a nervy." Měla jsem trochu pocit, že pochopil, jak je pro mě občas náročné se o takto hyperaktivního kluka starat, pochopil proč na něj občas musím prostě zařvat a proč jsem tak unavená. 
Původně měl syn být bez nás obou, ale nakonec manžel říkal, že prarodiče malého nestíhali, no upřímně i moji rodiče jsou z malého po chvíli vyřízení. Akční dítě.
Doma mám byt vzhůru nohama a stres a nervy se vrátili do klasického módu. Nemám ráda bordel, ale musím se smířit s tím, že dokud nebude ve věku, kdy si nebude hračky a všechno tahat úplně všude, tak prostě doma uklizeno nebude. Uklízím po večerech, abych měla pocit krásného bytu, ale už to není tak perfektní.

Nikdy, opravdu nikdy bych je nevyměnila, ale občas bych si přála tento klid prožít ještě párkrát do roka. Pro mě to bylo jako dovolená u moře :D. I přes to, že jsem trávila svůj čas uklízením nebo jinou aktivitou, tak jsem byla tak odpočinutá, jako nikdy před tím.

Outfit:
Ve zkratce si povíme, jak dokáží letní outfity být opravdu pohodlné. Ach ano stále si pamatuji, jak jsem pantofle nechtěla nosit, přišli mi zbytečné a maximálně tak přeběhnout a zpátky, hlavně aby to vidělo nejméně lidí. Teď si pantofle nemohu vynachválit, no vážně. Klidně si je vezmu do města, klidně si je vezmu do práce, bohužel jsou naprosto neprodyšné, což mi na nich dost vadí. Ale jelikož se dají tak snadno vyzout, tak to umím i přežít. :D
K pantoflím jsem se oblékla letně a pohodlně, což znamená, že vyhráli šaty. Každé léto, každý rok pro mě budou vždy šaty nejlépe nositelný kousek hlavně v létě. No ještě aby ne. 
Nakonec jsem jednoduchý outfit doplnila barvenou a nejzajímavější kabelkou. Tento kousek mám ve svém šatníku opravdu ráda a věřím, že jí vynosím o dost více.
Na mé paži můžete vidět tetování, které tentokrát není pravé, ale pouze lepené. Musím uznat, že se poslední dobou ty tetování hrozně "vylepšili", no kdo pamatuje, když jsme byli mladší na ty tetování, které byli jen ve žvýkačkách? Ono je to i dnes, není to myšleno tak, že by to nebylo, ale spíše, že toto se nedalo naleznout. Naleznete ho na stránkách Bugiamasa, které doporučuji i co se týče náramků. Na ty se brzy také můžete postupně těšit ♡. Navíc na FB stránkách teď můžete o náramek i soutěžit, tak se neváhejte přihlásit ♡.

Všimli jste si nového loga? Jak se vám líbí? A jak se vám líbí dnešní jednoduchý outfit? 

Foto: Karolína Caltová - IG: @cxltxvx


 Šaty: Pimkie / Kabelka, pantofle: Primark / Tetování: Bugiamasa / Brýle: Zaful

S láskou,
Vaše SAGI ♡
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...