10/12/2017

Day in Dresden

0


V první řadě bych se ráda omluvila, že jsem nedala ani vědět, že v sobotu nic nebude. Upřímně, jsem na to úplně, ale úplně zapomněla. Už dlouhou dobu mám pravidelný články a nemám s tím problém, ale při večerní přípravě vlasů, kdy jsem je dělala dobrý dvě hodiny, abych ráno spala déle, se mi všechno, co se týče blogu, vykouřilo z hlavy.
Nicméně mi to ani tak moc nevadí, protože vám napíšu aspoň něco málo o tom, jak moc jsem byla na nervy v Německu a jaké to tam je teď před Vánoci.

Kdo mě zná, ví, že jsem nervák. Občas to není tolik poznat a občas až moc. Hned několika lidem jsem v Německu ukázala slovně, jak moc je mám "ráda", protože do mě strčil už asi 350tísící člověk a ano vážně nemám ráda davy lidí. Ale začneme pěkně od začátku, ať vy, kteří jedete a nebo ještě plánujete jet před Vánoci do Primarku, jste připravení. Ale začátek vezmeme trochu ve zkratce.

Po cestě jsme se párkrát zastavili na benzínce a zrovna, když mě se chtělo na záchod, tak netekla voda. Jo super, být žena je fakt na nic, takže jsem to hezky pěkně držela až na místo. Když jsme dorazili do Drážďan, tak jsme asi půl hodiny čekali, než jsme mohli do garáží, kde jsme hledali jedno jediné místo, které tam bylo, tedy spíše chlapi hledali, my jsme rychle vyskočili a běželi na toaletu. 
Poté, co jsme vylezli z garáží do rovnou davu lidí, jelikož celý obchodní centrum bylo plné a to doslova lidmi, jsme se dostali k toaletám, kde jsme si vystáli důlek. Sakra, co těm lidem trvá na té toaletě tak dlouho. Fájn, takže mezitím, co naše kalhoty byli čím dál menší a my čím dál větší, jsme se konečně dostali na finále. Když jsme vyšli, řekli jsme si, že se ničeho nenapijeme, protože tam prostě už nejdeme :D. 
Mezitím chlapi zaparkovali, objednali nám jídlo, snědli to svoje a my přišli, párkrát kousli do bagety a šli dál. Tedy přesněji, šli jsme šílet do Primarku. A tady začne ta super věc.

HLAVA NA HLAVĚ. Šli jsme do pánského, aby mohli rychle od nás utéct a nechat nás v klidu nakupovat. Rychle jsme se snažili, ale byli jsme tam asi tak dvě hodiny určitě. Neskutečný davy lidí, byla jsem tam už asi po páté a nikdy tam tolik lidí nebylo, jako před Vánoci. Navíc pokud se tam chystáte, tak počítejte s tím, že tam skoro nic nenajdete. Tedy já jsem i dost náročná a taky jsem se rozhodla, že nechci moc utrácet. 
Hlavní důvod, proč jsme tam jeli byly i trhy. Docela se nám chtělo už domů a tak jsme vzali takovou menší procházku jen po těch menších, kde jsme si dali i něco dobrého a spokojeně pak trajdili domů. 
Nicméně v trzích jsem se vytočila, občas do někoho něžně strčila, protože nechtěl uhnout, když já neměla kam a ten člověk měl ještě metr vedle sebe. Projít to a neztratit se byla taková hra, aby jsme se nenudili.
Byla jsem trochu zklamaná z toho, že jsem nenašla, co jsem chtěla. Vlastně jsem nenašla ani polovinu věcí, které jsem chtěla. Nicméně pokud by vás zajímal HAUL na blogu, tedy focený, tak mi napište do komentářů. Ale nemohu ani říct, že jsem zklamaná z toho, co jsem nakoupila, to vůbec ne. Spíše jsem zjistila, že už tolik aspoň neutrácím, což je velké plus... ne? :D 

Napsala jsem to hodně ve zkratce, protože si myslím, že toho není moc o co se tak extra podělit. I když je fakt, že jsem po extrémně dlouhé době, byla s manželem a bez syna. Byl to pro nás jednodenní odpočinek a byla jsem fakt šťastná a navíc jsme byli s přáteli a to je pro mě moc důležité. Dobrá parta je vždy nejlepší. 

Myslím, že blázni, co se chystají do Drážďan se mají sakra na, co těšit a připravte si pevné nervy a doufám, že se vám toho bude líbit více (mě teď mrzí, že jsem se přes dav nedostala na šály).

(Omlouvám se za hodně nekvalitní fotku, ale nerada používám někde stažené.)

S láskou,
Vaše SAGI ♡

07/12/2017

Vánoční tipy na dárky #2

1


Ani se nenadějeme a máme tady Vánoce. Tentokrát je to pravda. Rok opravdu hodně rychle utekl a zatím, co já mám pocit, že jsem vůbec nic nestihla, tak se opět zabývám tím, co komu přinese Ježíšek. Minule jsem dala pár tipů, které určitě nejsou na škodu, nicméně dnes toho budu mít trochu více a to i pro děti. 
Našla jsem si něco na internetu, když jsem projížděla různé stránky, někde jsem si řekla, co bych chtěla i já a nebo například můj manžel. Letos jsou pro mě Vánoce trochu náročnější na psychiku i na finance, nakoupili jsme toho totiž tolik do domácnosti, že mám nejspíše Vánoce už dávno doma. Což mi ani nevadí, ale vím ještě o jednom dárku, který mi můj Ježíšek nadělí a díky kterému budu zase moci dělat další věci, fotit a natáčet. Uvidíme, jak budu hodná.

Abych jen nekecala o tom, že se pouze a jen stresuji, nebo mi leze na nervy, či co dostanu od Ježíška, tak se zaměřím na ty tipy. Někdo z nás už má nakoupené a vy, co ještě přemýšlíte, tak snad vám nějaký ten tip pomůže. 

V první řadě se zaměřím na děti.❄
Už jen kvůli tomu, že jsem se stala maminkou se každoročně zabývám tím, co koupím tomu mému synovi. Nicméně v rodině už je dětí více, tím myslím neteř a  dva synovce od manžela.

1. Chrastítka
Neodmyslitelnou součástí miminek jsou chrastítka. Některá dokonce svítí, hrají, ale hlavně to miminka baví. 

2. Panenka / Auto
Nejklasičtější dárek je na světě a vlastně nemusíte ani moc přemýšlet. Kluci většinou chtějí spoustu aut a holčičky panenky a co si budeme povídat, ať už jsou to panenky nebo auta, tak nadchnou jakoukoliv věkovou kategorii (co se týče dětí). Vyrábí se pro miminka i větší děti, stačí vybírat.

3. Domeček / Autodráha
Nezapomeňte na to, co patří k výše zmíněným věcem. A upozornění je, že to ty děti stejně tolik nevyužijí. Já zjistila, že moje ruce taky fungují jako autodráha, takže pokud chcete ušetřit, tak se prostě pomalujte fixem :D. A domeček na panenky je všude, kde je prostor (vlastní zkušenosti z dětství).

4. Lego
Myslím, že v dnešní době je Lego jedna z neskutečně užitečných věcí, která se dokonce neskutečně rozrostla. Za nás bylo pár druhů a dnes je toho všude milion. Koupíte jak pro dívky, tak pro chlapce - dříve to bylo čistě pro chlapce. Podle mého je nejlepší sebrat návod a stavět podle svého, jako to bývalo za nás. Nicméně i tak si myslím, že i kdyby stavěli podle toho návodu, tak je to stejně super věc na hraní. A mimochodem jako rodič budete ty kostičky k smrti nenávidět, děti totiž neví, jak moc bolí, když člověk naší váhy stoupne na hranu lega. Jo opravdu to bolí! Potvrzují chodidla a dokonce i koleno. Ale na hraní je to super.

5. Oblečení
Součástí Vánoc jsou rozhodně i měkké dárky. Děti si jich neumí moc vážit a to chci právě syna naučit, aby si vážil opravdu každého dárku, který dostane. Sama vím, že jsem měkké dárky neměla ráda a nevážila si jich, ani bratr a dnes jsme šťastní i za ponožky :D. Navíc pokud budete něco kupovat pro děti druhých, tak to kolikrát i pomůže, protože finance na mateřské jsou fakt hrozné.

6. Interaktivní knihy
V dnešní době není žádná novinka najít na trhu mluvící knihu. Podle mého je tento dárek i velice úspěšný. Dětem to pomáhá naučit se s rodiči lépe například zvířátka, barvy, čísla a dokonce i písmena. My máme trochu problém s pozorností (resp. neposlouchá jen mě) a já stále přemýšlela, jak ho učit, když mě má na háku. Fungují a to opravdu aplikace na telefonech či tabletech a dokonce i knihy, které jakkoliv mluví. 
Mimochodem pokud zde mám maminky, poraďte mi, co jiného mám ještě udělat, aby mě vnímal. Nechci k němu být přísná, ale jaksi mě do chvilky než zvýším hlas, neposlechne. 

Konečně se přesuneme k nám dospělým lidem. Kteří sice mají více rozumu, ale upřímně nás to možná stojí i více a to nemusíme toho kupovat tolik. Nejsme zrovna rodina, která utrácí a naděluje si miliony dárků, už jen proto, že bychom se zbytečně zadlužili a upřímně NIKDY SI NEBERTE PŮJČKU před Vánoci. Kupujte to o čem víte, že na to máte. Věřte mi! 

To byla jen taková malá vsuvka a teď se opravdu vrhneme na dárky pro dospělé.

ŽENY❄
1. Kosmetika
Ať už dekorativní kosmetika, tělové krémy, šampóny apod.. To vše nám ženám dělá radost.

2. Parfém
Oblíbený parfém a nebo parfém vybraný partnerem, dobře i tady se umí muži setnout, ale proč jim nedat volnou ruku na výběr parfému. Kdo ví, čím překvapí.

3. Spodní prádlo
Tady to necháme na partnerech. Muži chtějí, aby jsme nosili krásné spodní prádlo a my ho rády nosíme. A nebo se pletu? Takže toto je za mě opravdu perfektní dárek.

4. Šperky
Zde je to různé, někdo koupí krásnou bižuterii a někdo například vysloveně šperk. Podle mého by se mělo takto nekupovat podle toho, jak často to dotyčná bude nosit. Upřímně, pokud to bude něco více extravagantní a nebo příliš formální, tak to žena nenosí tak často a proto bych raději volila levnější variantu. Pokud chcete, aby to dotyčná nosila každý den, nebo prostě často, tak by ta investice byla na místě. Je spoustu kovů, které nás nezklamou. :P 

MUŽI❄
1. Spodní prádlo a ponožky
Nemyslím si, že tady je potřeba něco vysvětlovat. Snad každý muž chce najít pod stromkem tyto dvě věci. Dnes dokonce máte tolik druhů a vzorů na ponožkách, které se běžně nosí, že se zde meze nekladou. 

2. Hodinky
To k mužům prostě patří!

3. Peněženka
Myslím, že každý chlap by měl mít pořádnou peněženku. Ať už je kožená, plátěná, ale hlavně ať je užitečná. Dokud se mu vejde do kalhot, tak to má bod navíc. 

4. Parfém
I zde se budu s parfémem opakovat, není nic hezčího než když váš partner nádherně voní a my ženy máme ke všemu dost často vyhlídnuté, co naše polovičky používají. 

5. Boxy s jídlem/alkoholem
Teď dost na internetu bylo k vidění, že jsou pro muže skvělé dárky v bednách. Po pravdě si myslím, že je to úplně super nápad. Pokud máte pivaře, kafaře, fitnesáka, jedlíka, vegana vlastně cokoliv, tak tam můžete najít a vaše polovička se do toho musí dostat páčidlem. Není to super? 

A nakonec si dáme dárky, takové všeobecné.
1. Hrneček
2. Dekorace do domu/bytu
3. Čaje v dárkovém balení
4. Pyžama
5. Povlečení 
6. Svetry s vánoční tématikou
7. Kniha - motivační knihy, naučné, fantasy apod. Zde opravdu můžete hodně vybírat. ♥
8. Foto-kniha
9. Kalendář s rodinnými fotografiemi 
10. Zážitek, výlet, wellness
11. Vlastní výrobek


Doufám, že vám trochu tyto tipy pomohou vybrat, co komu koupíte. Já upřímně už vymyšleno mám, jen ještě není nakoupeno :D. 

S láskou,
Vaše SAGI ♡❄

05/12/2017

Red & Burgundy

2


Prosinec už je tady s ním přichází šílenství do všech obchodních domů. Samozřejmě jsou tu lidé, kteří nakupovali už o měsíc dříve a tak si o dárky nemusí dělat starost, ale pak jsou tu tací jako já, kteří "mají času dost". No dobře, jedu v sobotu do Německa, kde nakoupím aspoň 98% dárků a budu happy jak dva grepy. 
Jen co prosinec začal, tak mě přišel na řadu stres. Mám cca 12 dní na to ušít šaty pro mojí maminku, hrozně se těším na zpracování šat, ale zároveň se bojím. Krajka, kterou si maminka koupila je nejen drahá, ale i tak nádherná, že se prostě bojím udělat chybu. 
Trošku se na chvilku odkloním od dárků a Vánoc, jelikož je pro mě toto dost důležité. Důvod, proč jsem dříve od svého snu "tak trochu utekla" bylo kvůli strachu z chyb. Zároveň jsem neměla v tu chvilku ani moc podpory od druhých a já se prostě bála, hodně moc. Předevčírem mě tento strach popadl znova a já nevěděla, co mám dělat, nemá mi kdo poradit, abych tu chybu neudělala a já se motala v kruhu "a co teď udělám?!". Napsala jsem svojí mamince a ta mi odepsala, že to zvládnu, napsala mi toho více a po pravdě po tom, jak jsem brečela, jsem se rozeřvala ještě víc, ale už to nebyla lítost z mě samotné, ale to, že se ve mě vkládá důvěra a já si jí neskutečně cením. 
Zjistila jsem, že největší radost mi vždy udělá spokojený zákazník. Už když jsem šila první šaty, které jsem i navrhla, viděla tu radost z nich, jak se prohlíží člověk dlouho v zrcadle a má neskutečnou radost, tak tady jsem zjistila, že mě tento pocit druhých hřeje u srdce.
Doufám, že se jednou budu moci časem podělit o vlastní kolekci oblečení a představit vám tak vlastní značku. Plánuji mnoho projektů, ale chce to opravdu čas a finance, protože za něco musím nakoupit přeci látky.
Držte mi pěsti prosím.
Mimochodem, založila jsem si instagram, kde bude pouze a jen to, co jsem šila či šiji. Můžete tam časem najít průběh šití apod.. Prostě a upřímně, od začátku do konce. 

Outfit
Zima přišla fakt rychle a já dokonce usoudila, že se musím trochu více obléknout.. Jo a tento outfit to ještě není. Tyto šatičky jsem si totiž musela opět obléknout, jelikož jsem je měla pouze jednou a to v Praze. Říkala jsem si, že je potřeba je vytáhnout a tak jsem tedy vytáhla své dětské šatičky na "procházku". Zatím ještě nemám čas na to, abych si je upravila a tak si na ně vždy musím vzít pásek, tentokrát jsem vzala široký se zlatými detaily. 
Nevím jak vy, ale mě přijde už na zimu docela zvykem, že nosím červenou a černou (třeba to změnit). Tentokrát jsem opět vytáhla červenou s vínovou a dala je opět dohromady, tato šála z C&A v kombinaci s krásnými ponožkami s mašličkou z Calzedonie mi přišla perfektní, navíc mám fakt málo šál a i málo kabátů. Jen tedy barev.
A konečně k mému nejdůležitějšímu. Boty na sebe totiž nedali dlouho čekat a pořídila jsem si nové. Botičky jsou opět ze stránky Časnaboty, kde jsem poslední dobou pečená vařená a mimochodem, tyto kotníkové botičky nosím každý den. Bohužel mají už jen poslední velikost, ale myslím, že si vyberete i tak. Například tyto jsou hodně podobné. Přiznám se, že jsem se bála, že nebudou mít zateplení, tedy spíše takové, které by zahřálo, ale mě to i stačí, do zimy která je ještě teď určitě. 

 Foto: Veronika Marková - IG: @verunm


Kabát: Sammydress / Šál: C&A / Šaty: Lindex / Pásek: Primark / Kabelka: Botovo / Punčochy, ponožky: Calzedonia / Boty: Časnaboty

S láskou,
Vaše SAGI ♡

02/12/2017

Fashion Bazar Market Plzeň

4


Miluji příležitosti, které přijdou úplnou náhodou. Například o plzeňském Fashion Bazar Marketu jsem se skutečně dozvěděla ještě nedávno, dokonce přes kamarádku, která mi řekla, abych tam své oblečení dala. Věc se má tak, že se mi z ničeho nic ozvala jedna z týmu FBM (zkrátíme si hezky název), že se koná již pátý ročník a že jí zaujali věci v mém katalogu na Vinted, že bych je tedy mohla přes bazárek "poslat" dál. 
Poté, co jsme si napsali pár vět, jsme se dostali k prvnímu setkání. Vlastička je strašně skvělá a také mladá maminka, vůbec bych to na ní nepoznala. Ale to je teď vlastně vedlejší. Byla u mě doma a probírali jsme se oblečením, všehovšudy bylo celkem dost a ještě jsem pár kousků stejně z šatníku vytáhla. Zaplnili jsme to opravdu celé a tedy cca přes 70ks oblečení, mezi tím byly i boty a doplňky. 
Vlastička mi taky krásně pochválila styl a já měla pocit, že si tak krásnou chválu ani nezasloužím a moc mě taková slova potěšila.

Na den D jsem si vzala dokonce i volno v práci, abych mohla na 100% dorazit. Dorazila jsem něco málo po 4té hodině, kdy se ještě připravovalo k zdárnému konci. Upřímně je krásně vidět, že někdo do toho dá tolik úsilí a času. Hlavní organizátorkou této akce je Janička Meinlschmidtová, která má dokonce i blog. Na jejím blogu se dočtete i hodně o tom, jak se připravovalo apod.. 
Holky to měli opravdu krásně naplánované a já jsem byla nadšená, když jsem mohla všechny takto poznat. Naprosto skvělý lidé a opravdu spoustu lidí, co si věci nakoupilo. Velkou radost jsem měla i s děvčaty. Na nich bylo vidět, že je to opravdu baví, že to dělají rády a lidé okolo říkali jen samé příjemné věci.

Poznala jsem zde i pozvanou blogerku z Prahy Janičku s blogem Boulevard de Prague. Moc příjemný a optimistický člověk, dozvěděla jsem se zase pár věcí na víc a strašně krásně se mi s ní komunikovalo. O pár chvilek déle jsem poznala i moderátorku Barču, která je opravdu šikovná v tom, co dělá a navíc obě tyto ženy jsou nejen sympatické, ale i krásné. Moc ráda jsem s nimi vedla rozhovor a byla tak v příjemné a osvěžující společnosti.
Abych nezapomněla, tak celkově mi toto místo a tato akce dala více, než jsem čekala a to známosti a strašně moc energie. Nesmím totiž zapomenout na to, kdo na akci fotil a tou byla moje zlatá Tecí. Tento člověk je naprosto a neskutečně šikovný a já byla trochu dotěrná a rovnou se zeptala na spolupráci, nejvíce mě potěšil její souhlas a já měla včera možnost jít s ní i fotit - ale o tom až příště. 
Na fotografie Tecí se určitě podívejte na jejím INSTAGRAMU a zaručeně nebudete litovat. A opravdu se můžete těšit i na fotografie, které jsme spolu spáchali.

Nabitá energií jsem se vracela domů s tou nejlepší náladou, která mohla být. Já jsem byla tak neskutečně ráda, že jsem všechny poznala a rozhodně holky nehodlám opustit a hodlám se i nadále účastnit. Mimochodem určitě pokud jste z Plzně či okolí, tak koukejte příště dorazit, protože tolik krásných kousků, co zde najdete, to není ani možné. Já bych hned zase brala boty... ale znáte mě.. už jsem si další koupila jinde :D. 

Doufám, že jsem na nic nezapomněla, jelikož mi to už tolik nemyslí (v 1h ráno). 

Facebook stránka: Fashion Bazar Market
Instagram: @fashionbazar_market

Mimochodem kvalita fotografií je příšerná, jelikož jsem totální pako a zapomněla jsem doma zrcadlovku. Jo ta paměť začala zlobit už dost brzy. Takže přikládám pár fotografií z mého "super čuper" kvalitního fotoaparátu na telefonu.


S láskou,
Vaše SAGI ♡

30/11/2017

Oversize coat

4


Poznávat nové lidi mi nikdy nedělalo problém, naopak jsem strašně ráda, pokud se v mém okolí najdou i lidé se kterými si sednu. Nedokážu jen civět a nekomunikovat, nebo vlastně chvilku to vydržím, ale pak musím najít oběť, musím tak vždy nazvat každého, koho oslovím, protože já jsem fakt, občas, někdy, možná trošičku upovídaná. Řekněme, že jsem prostě klasická ženská, nicméně dávám velkou přednost osobní komunikaci, v telefonování moc dobrá nejsem, spíše tragická, protože chci aby po jedné sekundě, co jsem telefon zvedla i skončil. 

Není komunikace, jako komunikace. Každý upřednostní něco jiného, nicméně pokud mě někdo zná jen skrze tlačítka, tak neví zda mi sednu jako osoba, zda mu prostě nebudu vadit. Právě proto se vždy bojím prvních setkání, aby lidé neměli příliš velká očekávání, jsem praštěná a pro každou srandu. Dokonce i když by to moji blízcí, tedy rodina nepřiznala, tak v přítomnosti přátel či na nějaké akci bývám na telefonu strašně nerada. Telefony mi přijdou občas jako ztráta času, nicméně i tak na něm trávím času až až, no v práci ho mám v ruce jen chvilku a to o pauze a vůbec mě to netrápí. 
Na poslední akci na které jsem nedávno byla (o které budu psát samostatný článek), tak tam jsem mobil v ruce měla i jen z toho důvodu, že jsem si zapomněla foťák -_-. Ano expert, takže se můžete těšit na mobilní kvalitu fotografií. 

Proč vlastně o té komunikaci píšu? Protože díky ní poznávám strašně moc lidí a to opravdu skvělých, talentovaných a jedinečných. Nejen na plzeňském bazárku, ale i v práci poznávám nespočet milých a mladých lidí. Například včera jsem střetla strašně milou slečnu a já si s takovými lidmi moc ráda povídám. Byla tam i s maminkou a opravdu jsem ráda, že si mám co říct s lidmi se kterými přijdu prvně do styku. 
Není to poprvé ani naposledy, kontakt s lidmi mi problém nedělá, tím myslím samozřejmě komunikaci, rady, typy apod.. Nicméně samozřejmě nejsem hned ta, která začne mluvit o hodně soukromých věcech, to vlastně nepíšu ani na blogu a ani to neříkám moc nahlas. Jsou věci, které možná nikdy ani nenapíšu, ale je možné, že se někdy stane, že budu chtít o tom promluvit. 

A teď ta moje odvrácená stránka, která se mi taky přihodila včera. Normálně, kdyby jste mě potkali ve městě, tak koukám do blba, jen pozoruji projíždějící auta a celkově to, že mám sluchátka a hudbu na plný pecky hned neznamená, že nečumím kam jdu, spíše naopak. 
Když jsem šla včera na zastávku, kde jsem "kupodivu" čekala na autobus, projela kolem mě kamarádka a já si jí všimla až na poslední chvilku, takže jsem si nebyla 100% jistá zda to byla ona. 
Vytahovala jsem telefon s tím, že jí napíšu a najednou mi začala volat. Smála se a řekla mi, že se tvářím jak vrah. V tu chvilku jsem se začala opravdu hodně smát, protože to mělo i svůj důvod, proč jsem se tak tvářila. Sama nepociťuji jak se tvářím, ale vím, že jsem byla fakt naštvaná na jednu dvojici, co stála dva metry ode mě. Přiznám se, že mám totiž občas i já dny, kdy absolutně nesnáším oplzlé výrazy některých mužů, když se ke mě tito dva blížili a sjeli mě milionkrát od shora dolů, tak jsem asi kvůli zlé náladě nahodila svůj výraz "přibliž se a jsi mrtvý" :D. 
Je pravda, že pokud mě potkáte na ulici, tak se usměji, ale záleží jakou píseň poslouchám a jakou mám náladu, po většinu času se tvářím jako pitomec, vrah, mučedník a nebo prostě idiot :D. Jsem bláznivý člověk a jakmile jdu s někým nebo mě někdo kdykoliv na ulici osloví, tak nedokážu být hnusná. Dobře už jsem jednou dokázala, když se ke mě v autobuse přilepil nějaký chlap a já telefonovala se slovy "nesnáším, když se na mě chlapi lepí" což je i pravda, nicméně docela rychle na tuto nepřímou konverzaci reagoval. Já měla chuť sice skočit do dezinfekce, ale vydýchala jsem to. 

Jak jste na tom s komunikací vy? Rádi se seznamujete nebo jste spíše introverti? 

Outfit
Konečně i já se trošku zabaluji do teplejšího... no tady skončím. Tento měsíc jsem si na vinted pořídila krásný oversize kabátek, který jsem chtěla už dávno ukázat, ale nebyla příležitost. Myslela jsem si sice, že bude opravdu takový fialkový - lila, ale on má mnoho různých odstínů. Jedná o o opravdu hodně zajímavý kabátek, který má v každém světle opravdu jinou barvu, jednou je fialkový, podruhé je modrý, prostě je opravdu skvělý. Navíc, pokud jsem měla do té doby nejvíce nošený červený, tak teď už se to změnilo. Navíc oživí každý outfit. 
Pod kabátek jsem si vzala šaty s výšivkami, které jsou stále dost aktuální a dost trendy. Tělové silonky jsou v tomto počasí už taková jistota, že vaše tělo zmrzne jen na 70%, takže těch zbylých 30% máte zahřáté. Právě díky kozačkám nad koleno, na které v období podzim/zima nedám dopustit mi není až takové chladno a proto mám jen 30% v trochu nižší teplotě :D. 
Abych nezapomněla, tak konečně také vytahuji maxi šálu a měla bych hodně rozšířit svojí sbírku.

 Foto: Karolína Caltová - IG: @cxltxvx


Kabát: Vinted / Šaty. šála: Zaful / Boty: Botovo / Kabelka: Mango 

S láskou,
Vaše SAGI ♡

28/11/2017

Cesta za sebevědomím

0


Nejsem zrovna člověk, který bere sebevědomí z ničeho, dost dlouho sama se sebou bojuji a stále se to střídá. Když jsme se s rodinkou stěhovali tam, kde jsme teď, tak jsem přestala chodit do fitness a slíbila si, že budu cvičit doma. Cvičila jsem strašně dlouho, dokonce i doma a dokonce jsem zvedala i celkem (na mě) velké váhy, které dnes zatím ještě nezvednu. No jak už bývá, tak doma je doma a pokud nemáte motivaci před nosem, tak vás to nebaví. Jídlo sem, jídlo tam. Jedla jsem jednu čokoládu za druhou, samá sladkost každý den, skutečně každý den. 

Přišla včasná změna. Cítila jsem se velká, nafouklá a fakt hodně ošklivá. Začala jsem ztrácet sebevědomí, které jsem po porodu cvičením získala, vlastní chybou jsem si vykopala "hrob". Ze dne na den jsem se rozhodla, že už žádnou čokoládu jíst nebudu a věřte nebo ne, od letošního února jsem neměla žádnou čokoládu. Neříkám, že si nedám nic sladkého, upřímně mé tělo si samo občas o tu sladkost řekne a já nechci být nepříjemná :D. 
Jídlo se u mě změnilo i kvůli horšímu trávení, takže jsem přestala téměř jíst smažená jídla, solím si extrémně málo a muži si jídlo musí dochucovat. Nicméně ani dnes má strava není ideální, nemám na jídlo náladu, ani vlastně čas. Trapná výmluva ne? Nicméně, když jsem v práci, tak se občas stane, že nejdu na pauzu - v některých případech ani nemohu, takže zde začal problém. Neříkám, že nejím vůbec, tak to není, jen se snažím ve dnech, kdy mám čas v klidu jíst a sním, co sním běžně. 

Ale teď přejdeme k tomu lepšímu a tím je cvičení a má cesta za sebevědomím. Můj trenér by mohl napsat možná i nejeden sloupek o tom, kolik hrozně špatných věcí jsem o sobě řekla. Dělám si ze sebe srandu a tím se obrňuji od nadávek druhých, za tím skrývám i to, že je právě za ty věci stydím, no nejeden člověk by to stejně hned prokoukl. 
Po několika opravdu bolestivých tréninzích jsem zjistila, že se mi zlepšilo držení těla, zpevnila jsem velkou část těla a taky se dozvěděla o svalech o kterých jsem neměla ani tušení, druhý den totiž dost silně dávali najevo svojí existenci. Právě díky tomuto jsem ráda, že mohu některé cviky provádět sama, pociťuji změny a rozhodně poznám, kdy je potřeba přidat váhu. Nebolí mě bedra, která mě dost často boleli, ale našli se cviky u kterých to nepoznám a také samozřejmě to držení těla. 
Moje nejhorší partie je a asi i bude zadek. Patří to všeobecně mezi partie, které se tvarují nejdéle, ale co už. Můj zadek se mi nelíbí, ale přistihla jsem se při samochvále - ano samochvála smrdí, ale tady jsem si opravdu řekla "HOLKA TY TO DÁŠ!". Vidět změnu je pro mě hodně motivující, měla jsem pocit, že budu při pohledu do zrcadla i plakat, když jsem pocítila změnu a zároveň i já sama jsem se posunula k tomu se opět pochválit a říct, že mi to sakra sluší. 
Stále se bojím, ale stále věřím. Věřím, že v tom nejsem sama a vím, že kolem sebe mám podporující lidi a rozhodně se nehodlám vzdát. Nejspíše se měním a já doufám, že pouze a jen k lepšímu. 

A když už jsem u těch změn, tak já se každým dnem cítím jiná, stále dělám něco proto, abych jednou ukázala, co ve mě doopravdy je. Miluji život a miluji vše, co mi dal. ♥

Outfit:
Všimli jste si poslední dobou té zimy? No tak já jsem takový návod, jak se buď otužit a nebo zmrznout. Já už celkem dost otužilá jsem a také jsem zatím líná vrstvit. Béžový kabátek, přes který vždy přehodím nějakou tu šálu, kterou je momentálně nová vínová, která má taky moc příjemný materiál. Také jsem vytáhla moje pár let spolehlivé bílé šaty, mé opravdu staré punčocháče s proužky, ještě ze střední školy, na které jsem "natáhla" vysoké kozačky nad koleno. 
Stále ve svém šatníku nacházím nespočet starých kousků a jsem ráda, když si je stále mohu obléknout. 

Jak to máte se starými kousky vy? Nosíte je? Dáváte dál a nebo je necháte ležet ve skříni? 

Já jsem momentálně spoustu svých kousků dala do plzeňského Fashion Bazaru, takže doufám, že udělají druhým radost. Dala jsem tam i kousky, které jsem měla například opravdu jen 2x a jsou ve skvělém stavu. Já se tam dnes chystám a dost se na to těším. 

Foto: Jiří Bešta Facebook, instagram


Šála: C&A / Kábát, kabelka: Primark / Šaty: Missguided / Punčochy: ??? / Boty: Botovo.cz

S láskou,
Vaše SAGI ♡

26/11/2017

Pár dní stresu neuškodí

0


Od pátku jsem tak zaneprázdněná, že nedokážu ani myslet, jako normální člověk. Další věc je ta, že právě v pátek jsem byla večer, tak unavená, že jsem nestihla ani napsat článek. Přemýšlela jsem, že bych ho i psala ráno, ale pak mi došlo, že budu mít dost práce s jinými věcmi a tak se opozdím o jeden den. Vlastně ho píšu i proto, že mám o dost lepší náladu :D. 

Ráda bych shrnula pár maličkostí, které se stále dějí a jsou příjemné. Ve čtvrtek v práci jsem byla neskutečně překvapená lidmi, které jsem tam potkala a tím myslím v dobrém, jelikož dobří lidé zlepší náladu i v práci. Není to poprvé, kdy se to stalo, ale tentokrát jsem dostala jakýsi čistící prostředek, který by měl být skoro na vše a hodně účinný, už se chystám na velký úklid, takže určitě vyzkouším a případně dám info. Aby bylo jasné, tak jsem právě za tyto věci neskutečně vděčná i když jsou to je vzorečky, tak mi paní řekla, že jí přijdu strašně milá a sympatická, taková slova mě opravdu potěší. 

Tak a teď dost o práci, myslím si, že není potřeba tahat práci všude ne?!
V pátek jsem měla opravdu dlouhý den, ale zároveň krátký. Myslela jsem, že dodělám Vánoční DIY a jaksi se mi to nepodařilo a tak se chystá až na další sobotu. Nicméně jsem hrozně ve stresu, chystám další šaty, které jsou tentokrát večerní pro mojí maminku a právě v těchto chvilkách bych si přála mít 100% klid, být zavřená v jedné místnosti spolu s látkami, nitěmi a strojem. Těším se na to, ale ještě toho je dost přede mnou. Trochu stresu před Vánoci? Normálka. 

Sobota byla trochu rušnější, ponurá a chtělo se mi stále spát. Ráno to vypadalo na sluníčko a odpoledne moc pěkný déšť. Proč to vlastně píšu? Protože jsem si dopoledne dělala krásné loky na mých dlouhých vlasech, na které mi přišlo spoustu krásných zpráv a já z toho měla neskutečnou radost. Je u mě novinka se takto "piplat" s vlasy, ale za pokus to stálo. Mimochodem, kdo sleduje moje stories, tak ty lokny jsou dělané pomocí žehličky a hůlky.
V tom dešti jsem vyrazila ještě na jedno místo a tím je Praha, konkrétněji Ikea. Co jsem tam dělala? S mým tatínkem jsem vyrazila koupit jídelní stůl s židlemi, na který jsem se těšila a mimochodem, ten který jsem chtěla, byl až někde v pr**** na skladě, takže se vybral jiný a připlatilo se za něj. Ale víte co? Já jsem fakt hodně šťastná. Měli jsme stůl, ale nebyli židle, židle jsou dražší než celý komplet a celý komplet vypadá lépe než špatně sestavené "puzzle". Jet po dálnici v dešti a v mlze opravdu není sranda, proto jsem ráda, že vím s kým jezdím. Můj tatínek je hodně zodpovědný a dobrý řidič!

Ke konci dne jsem už dělala poslední věc a tou je třídění šatníku a nebo spíše "zbavování se věcí". V Plzni se totiž chystá Fashion bazar Market v Papírně, kde se bude prodávat spoustu kousků a některé z toho budou i ty moje. Já sama se tam budu nacházet, takže očekávejte na instagramu spoustu stories. No ještě jsem vyplnila pár věcí do papírů a už jen čekám na ráno, kdy si přijede Vlasta pro věci, které ještě probereme. Doufám, že má dost času, protože já mám i dost věcí :D.

Pokud by jste chtěli dorazit na bazárek do Papírny, tak 28.11. od 16h, zapište si to do diáře a šup na nákupy. 

S láskou,
Vaše SAGI ♡

23/11/2017

S láskou k synovi.

0


Jakožto žena, které má už pár let své povinnosti, které přešli z manžela na syna, musím občas vypnout a nebo přehodnotit situaci. Poslední dobou hodně přemýšlím o tom, zda syna ještě tahat v kočárku a nebo ho nechat běhat. Řekněme, že to má obojí své pro i proti, kde kterým se za chvilku dostanu a dokonce se dostaneme i k tomu, jak probíhají naše nákupy.

Michálek je v rámci možností opravdu hodné dítě, hyperaktivní, energický a lezoucí na nervy, no jaké dítě takové není. Nebudu mazat nikomu med kolem "huby", děti prostě zlobí, zkouší trpělivost a rozhodně je nezastavíte větou "nech to být!". 
Když začal chodit a přelézat všechno, tak toho bylo najednou o dost více, zmizela nejdříve cestovní postýlka, pak jeho klasická postýlka, příbory se přesunuli mezi skleničky a hrnce se věčně válely na kuchyňské lince, stále bordel, ale dítě se aspoň nezranilo. Zabezpečené rohy byly samozřejmostí, teď si říkám, jak vtipné bylo sledovat jeho "vyrovnávání" chůze, protože dnes běhá z jedné místnosti do druhé a občas mu klepne na budku a prostě dělá kotrmelce, říká ještě více nesmyslná slova, ale hlavně, že se stále smějeme. 
A teď k tomu kočárku ať už s ním nebo bez něj, asi tak 70% času strávíme bez kočárku, jelikož v tom nevidím potřebu ho stále jen vozit, navíc jsem více na nervy z kočárku, než když jde vedle mě rychlostí 5km/h :D. Nicméně většinou, když s ním vyrazím fotit, tak nastává situace, kdy si ho nebudu moci na 100% všímat, takže je pro mě lehčí vzít kočárek, zároveň většinou usne, takže ho nemusím tahat pak na rukou. A když už jsem u toho, tak toto je přesně nevýhoda, Michálkovy jsou 2 roky a 4 měsíce, ještě nevydrží na nohou celý den jako já a brzy nastává situace, kdy je unavený a už nemůže, takže mi nezbývá nic jiného, než ho nosit. Sama ho neunesu nosit dlouho, takže ho po chvilce zase položím a musí jít po svých, ale pak je tady další situace a to je chvilka, kdy už je tak unavený, že by spal, vláčet ho domů je hodně náročné a pro mojí "trpělivost" nemožné. To si takhle lehle třebas 5x na chodník a dělá, že neexistuje. Fájn, dokážu se fakt rychle naštvat, nakonec jsem ho domů stejně odnesla :D. 

Další kapitolou jsou nákupy s Michálkem. To je trochu větší sranda, synátor je v bodě, kdy se mu to musí líbit a zároveň kdy si prostě nebude nic zkoušet. Bundu, kterou dnes můžete vidět na fotkách je ta kterou si i vybral, ale, co bylo předtím je zajímavější. 
Bylo to v den, kdy jsem hledala oblečení i pro sebe a odešla i se spodním prádlem (chtěla jsem jen černé šaty). Říkala jsem si, že chci koupit bundu malému a moooožná ještě něco. Když se konečně vyspal z dlouhé cesty do Olympie, tak jsem konečně měla možnost mu vyzkoušet bundu, tedy tři, proč zkoušet jen jednu. Jeho výraz ve tváři, abych si to navlékla sama byl vtipnější. Přitáhla jsem ho a zkusila první, dražší, lepší, ale finance jsou sviňa (to si přiznejme - stejně se tam vrátím), tak se mu po pár uplakaných chvilkách zalíbila, ale pak přišla na řadu zelená. Jako fakt se mám zase nasoukat do další bundy? Jedna ti nestačila? Bože mami! Asi takovou mám představu o jeho mluvení, kdyby už to zvládal, tak dobře, možná to jednou v budoucnu taky přijde :D. Zase protestoval, ale nakonec si jí i vybral, po pravdě jsem se tam chtěla vrátit ještě dříve pro tamtu, ale nejspíše to nechám na déle, tedy na další výplatu :D. Vyšla mě levněji a ještě si jí vybral, to byl bonus.
Nicméně tím jsme neskončili, jelikož jsem mu na toaletách špatně stáhla punčochy s trenkami a on si je počůral, takže mámo hledej. Chodila jsem v Olympii a ještě hledala punčochy a trenky za normální cenu pro smrtelníka :D, našla jsem záchranu v C&A, takže tyto nákupy za to stály. 
Aby jste si nemysleli, já za malého strašně nerada utrácí, ale když jde o zimní bundy či komplety na zimu, tak je nechci podceňovat, přeci jen i v tomto je to o zdraví. Jinak většinu věcí nakupuji v sekáčích či v Pepco, záleží jakou mám náladu a výplatu :D a zda se mi chce utrácet za mě nebo za malého :D. Matka roku!

Outfit
Dnešní outfit se opět skládá z růžového kožíšku, který mě prostě v chladných dnech krásně zahřeje a nemusí být ani zapnutý. Svetřík z mých starších sekáčových úlovků, který jsem časem ještě trochu předělala, aby měl po stranách rozparky a také džíny, které jsou moje jediné padnoucí a pohodlné. I když padnoucí je trochu "moc", jelikož od doby, co chodím do fitness, tak jsou mi jen a jen volnější. Nicméně doufám, že je najdu v H&M znova a koupím si je klidně ještě 10x :D. A jelikož jsem byla se synem, tak rozhodně nemohla chybět ani velká kabelka, tedy tentokrát kabelka od Esoria, kam se mi vejde vše potřebné, jen pak váží tolik, že je to jak druhé dítě, prosím o Hermioninu kabelku. V poslední řadě tu také mám opět kozačky nad koleno, možná si říkáte, že k dítěti to není moc vhodné, ale já už jsem v podpatcích tak vyťapkaná, že už mi to ani nepřijde. Navíc, když zařvu, tak poslechne i fotografka :D.

 Foto: Karolína Caltová - IG: @cxltxvx


Kabát: Mohito / Svetr: Sekáč / Kalhoty: H&M / Boty: Časnaboty / Kabelka: Esoria

S láskou,
Vaše SAGI ♡
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...