31/12/2016

Rekapitulace roku 2016

1


Již z názvu jasně vyplynulo oč se bude jednat, takže dnes to nebude žádný outfit, miliony fotografií, ale jelikož mi tento rok toho přinesl tolik, tak bych ráda věnovala tomuto článku svůj drahocenný čas, což vlastně pro svůj blog dělám vždy a ráda. 

Bloguji už delší dobu, tedy blog vznikl roku 2014 v lednu, proč zmiňuji měsíc je takové pro mě úsměvné, protože jsem se v tomto roce vrátila k blogování a též v lednu. 

Začátky nikdy nejsou jednoduché a já to tak beru od doby, co mám syna, který mi opravdu změnil celý můj život. Ať už jsou některé věci špatné, tak vždy jsou částečně i dobré. V lednu jsem si uvědomila, jak moc mi můj blogerský svět chybí, místo kam jsem si vždy psala své myšlenky, své životní příběhy a bylo to něco, co jsem měla ráda a tak jsem se ze dne na den rozhodla do toho jít na 120% ♡. Tohoto rozhodnutí nelituji!

Začínala jsem téměř od nuly, jelikož jsem se ještě snažila zhubnout poslední kila navíc a stále chodila cvičit, fotit a tak nějak jsem si toto zaběhla, že jsem pak nedokázala normálně fungovat. Do fitness jsem chodila půl roku, jelikož přišlo stěhování a my se rozhodli si pořídit vše domů, aby jsme zároveň ušetřili a měli klid. Ale, přišel velký zlom, najednou jsem totiž byla doma a já opravdu začala mít deprese a trpět doma velkou ponorkou. Do teď si to utrpení pamatuji, prostě jsem nedokázala fungovat ani jako matka, ani jako manželka, chyběl mi vlastní prostor, až moc stereotypu.
I přes to, že jsem se vídala s kamarádkou se kterou jsme chodili i fotit, tak jsem stále měla pocit, že je to pro mě málo času mimo domov. Časem jsem zjišťovala, že mi nestačí ani to focení a potřebuji se ještě více zaměstnat. Po stěhovaní jsem začala malovat, dokonce jsem po večerech dělala obraz pro známou. Takže to jsme měli focení, blog, cvičení a malování, no stálo to bylo málo. 

Stále dokola to samé a já jsem celkem dost aktivní člověk a po nastěhování se do nového bytu jsem si říkala, jak bude super, že budu pořád pryč, běhat a nebo s malým venku, no nějak mi to nevyšlo. Běhala jsem pár dní a do toho bruslila, až jsem zjistila, že toto nezvládnu, takto brzy ráno fungovat.

Malý oslavil své první narozeniny a já za měsíc své 23. narozeniny. Léto, které se nedalo nazvat létem bylo rázem pryč. 
Stále nemohu uvěřit, jak ten čas letí. Stále jsem hledala něco čím bych se mohla zabavit. Za ten můj návrat se mi ozvalo opravdu hodně spoluprací, což jsem se sama opravdu divila a až na jeden eshop, jsem byla spokojená. Díky Noire jsem cestovala do Prahy a viděla svojí dlouholetou kamarádku z dětství, kterou jsem poznala právě díky anime, které sleduji stále, ano pořád i po 9ti letech jsme skvělé kamarádky a dobře si rozumíme ♡.
A abych nezapomněla, tak jsem také díky Noire poznala opravdu skvělou osůbku a tou je Baruš z BLOND SITE. ♡ Jsme v kontaktu, stále si píšeme a dokáže mě i na dálku vždy poradit a povzbudit ♡.

Myslím, že na rozepisování by toho bylo o tolik více, ale možná toho více řeknu ve videu, které vyjde po Novém roce ♡. Ráda píšu, ale také strašně moc mluvím. Proto teď přejdu k posledním událostem, které se naskytli.

Na intagramu jsem se zmínila o paní, která stála se mnou ve frontě a v rozhovoru s hlídačem, který kontroloval kabinky řekla, že kdyby stála na mém místě, tak by to dávno vzdala. Věta u kabinek je celkem pochopitelná, ale teď si to vezměme trochu jinak. Pro ujasnění, paní jsem nestihla odpovědět, jelikož sekundu poté odešla do kabinky. Chtěla jsem totiž odpovědět, že kdybych v životě něco vzdala, tak se nikam nedostanu a to je pravda. 
Je tu tolik lidí, kteří něco chtějí vzdát a já nebyla jiná, také jsem měla chvilky, kdy jsem vše chtěla při prvním neúspěchu zabalit, ale byli mezi mnou ti, kteří jsou opravdovými přáteli a řekli "podívej, co jsi do teď dokázala, tak se nevzdávej". Slova, která mi vrátila do "normálu". 
Mám kolem sebe spoustu lidí, kteří mě opravdu nepodporují, říkají, že je špatné jaká jsem a že bych měla být mámou, jako všechny ostatní, ale já se těmto lidem ráda vyhýbám a dále žiji svůj plnohodnotný život.
Pracuji, fotím, píšu, natáčím, směji se, poslouchám hudbu, bavím se s přáteli, sleduji seriály, věnuji se synovi, rozčiluji se, pláču, vařím, uklízím a nevím co ještě, hlavní je pro mě, že dělám, co mě baví! Pokud se to někomu nelíbí, tak ať mi do mého života nekecá, já mám totiž svůj vlastní sen! A NEVZDÁM SE!!!

Jsem opravdu optimistický člověk, ale vlastně jsem i dost velký realista, proto se také často usmívám. Mám kolem sebe ty správné lidi a ty špatné neřeším, pokud mi nemají co přinést do života, tak je nepotřebuji ♡.

Co je nejdůležitější a ten důvod, proč jsem si to nechala na konec, jste VY ČTENÁŘI. VY kteří chodíte na můj blog, VY kteří komentujete, moc pro mě znamenáte, díky vám tento blog roste a mě to dělá radost. Doufám, že budu dělat radost i v roce 2017 já VÁM!

JSTE NEJLEPŠÍ! A já vám děkuji, za tento rok 2016. 

Možná jsem nevypsala úplně vše, co jsem si přála, ale věřím, že pokud si na něco jiného vzpomenu, tak to napíši k dalšímu outfitovému článku :D. ♡♡♡

UŽIJTE SI KRÁSNÉHO SILVESTRA, BUĎTE ŠŤASTNÍ, BUĎTE HODNÍ NA DRUHÉ A CO JE HLAVNÍ - VŠEM PŘEJI HLAVNĚ ZDRAVÍ, PROTOŽE TO JE NEJDŮLEŽITĚJŠÍ! 

HODNĚ ŠTĚSTÍ V NOVÉM ROCE VAŠE SAGI!

1 comment:

Děkuji za Vaše komentáře.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...