20/12/2016

První den v práci

8


Od prvního dne v práci jsem si řekla, že bych se o tuto skutečnost ráda podělila. Naučila jsem se totiž spoustu nových věcí a zjistila, co vše mě baví a co vše dokáži. Člověk se samozřejmě musí stále zdokonalovat a tak mám ještě spoustu práce před sebou, ale velkou radost teď. Netuším, co nového mě ještě čeká, ale já se rozhodně nebojím, naopak se těším, že svůj život a svojí kariéru sunu trochu dopředu. Stále si říkám, že má cesta ke snu je dlouhá, ale i kdyby mi měla trvat roky, tak vytrvám, protože co krok, tím jsem blíže. ♡

Den začal jako každý jiný, jen jsem místo normální "dětského" buzení měla nepříjemný zvuk telefonu u kterého většinou hned po vypnutí zaspím, jelikož mám pocit, že stále sním. Tentokrát jsem měla opravdu velkou snahu vstát, bylo to hodně náročné. Což mě přivádí k otázce. Jak je možné, že když mě v ten samý čas vzbudí syn, jsem jako bych spala 12 hodin a když je probudí budík ve stejný čas, tak vypadám, jako bych spala hodinu? Navíc jsem vždy byla živel i po ránu, teď jsem to nějak nezvládla. 
Naštěstí jsem tedy po asi 10 minutách z té postele vylezla, úplně zmrzlá, šla do koupelny, apod. Stále jsem přemýšlela, zda je gauč pohodlný jako postel, pak jsem si opláchla obličej studenou vodou a už se mi spát nechtělo. Ano mít po ránu šok je někdy nejlepší. (Už chápu to dětské buzení, aneb buzení šokem ♡.)
Před prací jsem měla domluvené ještě jedno focení a jelikož jsem ještě chtěla jít nakoupit, tak jsem ráno byla opravdu ve skluzu (jen pocitem). Jsem extrémně dochvilný člověk a když mám pocit, že někde nemohu být aspoň o 10 minut dřív, začínám být nervózní. Hrozné! 
Jen přijít na focení o 15 minut dřív, zapomenout si rukavice a do toho ten úžasný vítr, který měl snad -10°C :D. Při čekání jsem se u našeho Nového divadla schovala do takového koutku, kde mi bylo skvěle, protože tam vůbec nefoukalo a bylo mi jedno, že vypadám jako blázen, protože jím vlastně i jsem. O focení vykládat nebudu jelikož ve vícero větách si jej budete moci přečíst ve čtvrtek i s fotografiemi ♡.

A teď k skoro k věci. Focení skončilo dříve než jsem myslela a tak jsem OC prošla, zastavila se v obchodech s oblečením a tvořila si WISHLIST, který se mi nesplní, protože vysněný kousek byl poslední a ve špatné velikosti -_-. Dokonce jsem stihla jít do knihkupectví s přečíst si pár stránek některých knih a i jsem si hledala pohádky pro malého, dobře nebyla bych to já, kdybych nestrávila svůj čas u mangy, kde jsem přemýšlela, co neznám, ale tady už nic takového není -_-. 
Dobře stále jsem měla čas a tak jsem zašla pro pití do Alberta, který tu máme a rozhodla se, že do té práce jdu. 

Ano teď už přímo k věci. Všechno, co jsem mohla psát už na začátku, ale já jsem se musela, protože mě to baví ♡. 
Pracuji, tedy dělám brigádu v Pietro Filipi. 
Když jsem vkročila, šla jsem hned za slečnou, která tam stála, představila se a řekla, že jsem tu nová brigádnice, potykali jsme si a vše mohlo začít. Dostala jsem papíry, směny, prostě vše, co k tomu patří. Kolegyně je moc milá slečna a já jsem nejradši v kolektivu s lidmi, kteří jsou ochotní a milý. Ač jsem vůbec tentokrát neměla správný "dress code", tak vím, že příště už musím vypadat jinak. 

Začala mě zaučovat a já se různě ptala, co a jak. Upřímně jsem se trochu bála, byla nervózní, ale po příchodu více zákazníků bylo už lépe. První zákaznice přišla, když kolegyně řešila věci s manažerkou a tak jsem si to zkusila, trochu to popletla, ale snaha byla. Než jsem se začala orientovat v obchodě, abych věděla co nabídnout, tak to pár zákaznic muselo přetrpět, že jsem jako v bludišti. Navíc mám poslední dobou trochu problémy se zrakem a tak mi chvilku trvá v dálce na lidi zaostřit. Možná čas jít na oční. 
Byla jsem nadšená, překvapená, naštvaná a dokonce i vyděšená. Do obchodu s luxusním zbožím se občas člověk bojí, že přijde zloděj apod. Když jsem tam byla, tak přišli opravdu různí lidé. Někteří se jen dívali, někteří nakupovali apod. Pak byla má kolegyně zaneprázdněna a přišla paní, kvůli které jsem se tolik snažila hledat. Klasicky, když někdo přijde do obchodu, tak pozdravíme a ptáme se, paní po mě chtěla tričko v jiné velikosti, kterou jsme neměli vystavenou, hledám a našla jsem, ptala jsem se dokonce paní, zda si chce tričko vyzkoušet, že jí ho dám do kabinky, odpověděla mi, že ano. Co myslíte, že se stalo? Otočila jsem se a šla směrem ke kabinkám, pak se otočím a paní nikde, prostě odešla, ani BŮ - ano to mě naštvalo. Ale ne na dlouho, protože v práci si dokáži zachovat chladnou hlavu a přístup k lidem mám vždy kladný. 
Dále přišla rodina, která měla sebou syna a hledali pro něj košili, občas je dobré poradit, jak má být opravdu košile dlouhá a které máme velikosti, aby lépe seděli. Ano košile, kterou jsem doporučila se prodala, byla jsem moc šťastná ♡. Ale nemám ráda ten typ lidí, kteří "ofrňují" nos, když prd rozumí, je mi jedno zda je člověk bohatý, chudý, hubený nebo silný ke všem se budu chovat stejně, pokud si to "zaslouží", hledat minimum chyb, které ve finále ani nejsou chyby, to bylo opravdu zábavné. 
Nikdo by se neměl koukat na takové banality a mít rád lidi takový jaký jsou. 

Celý čas v práci jsem byla opravdu šťastná, navíc se skvělou kolegyní, která mi moc pomáhala a i mě mnohé naučila. Neměla jsem a doufám, že nebudu mít důvod se přestat usmívat a vlastně, kdyby to mělo přijít a trvat to, tak to stejně nedovolím, já se prostě ráda usmívám a předávám pozitivní energii na ostatní. 
Těším se, že Vám někdy napíši více o práci, možná i o více věcech. Protože si skutečně říkám, jaké mám štěstí ♡. 

Nezapomeňte se každý den usmívat ♡.
S láskou, 
Vaše SAGI

8 comments:

  1. to je skvelé, že máš prácu, ktorá ťa takto baví :) držím ti palce a prajem veľa úspechov :)
    MakeUpByVeo

    ReplyDelete
    Replies
    1. Děkuji ti mockrát ♡. Věřím, že to bude dobře pokračovat ♡♡♡.

      Delete
  2. super, že sa ti zapáčilo hneď prvý deň, držím palce aby sa ti aj naďalej páčilo :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Doufám, že i teď ve čtvrtek mi bude tak dobře, jako první den. Děkuji mockrát ♡♡♡

      Delete
  3. Som veľmi rada, že si si našla takú brigádu, ktorá ťa naozaj aj baví a kde sú super ľudia! To sa dnes naozaj cení ʕ•́ᴥ•̀ʔっ

    * How to be Parisian chic *

    ReplyDelete
    Replies
    1. Já moc děkuji opravdu jsem ráda a pevně doufám a i věřím, že to vydrží ♡♡♡

      Delete
  4. To jsem ráda i za tebe, že se ti v práci tak líbí. Není nic lepšího, než když člověk dělá to, co ho baví a naplňuje. Lidi jsou různí a vždy se najde nějaký ten blbec, proto bychom si z toho neměli nic dělat. :)
    Tak přeji, aby se i dál líbilo v práci.

    www.fakynn.blogspot.cz

    ReplyDelete
    Replies
    1. Zatím jsou to začátky, ale věřím, že to tak bude i nadále. I tak to stále nemá na mojí předchozí práci v divadle, ale jsem spokojená. A přesně jak píšeš, lidi jsou různí a vždy se najde ten blbec, proto jsem se rozhodla zachovávat chladnou hlavu. Zákazník je náš pán, tak to prostě v obchodu ať už kdekoliv, kde se pracuje s lidmi, chodí.
      Já ti mockrát děkuji ♡♡♡

      Delete

Děkuji za Vaše komentáře.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...