18/12/2016

Poslední advent

0


Posledních šest dní do Vánoc a navíc tu máme poslední adventní neděli. Lidé si užívají a nasávají tu krásnou atmosféru a nebo ještě dokupují poslední dárky. Děti se z Vánoc těší nejvíce, jelikož většinou ještě věří na Ježíška, který jim dárky hezky přinese pod stromeček. Když jsem byla malá byl to opravdu krásný pocit. Vánoce mají spoustu tradic a i když některé neděláme, ráda bych je časem dělala u nás, až malý bude větší.

Zdobení stromečku nikdy nebyla moje velká záliba, ale těším se, až mi bude syn pomáhat a budeme u toho ještě veselejší. Přiznávám, že letos u nás doma nikdo stromeček neuvidí, oprava - dnes manžel šel pro stromeček a já jsem šťastná i když je to jen takový stromeček "na rychlo". Tento rok si vystačím s ním i se světýlky a na další rok se těším na pořádnou výzdobu. Pravdou je, že je mi trochu smutno, že to není podle mých představ, navíc každý den musím uklízet a už jsem z toho bordelu všude mimo. Bordel je vážně prokletí, ale když malý usne a já uklidím, tak je mi fajn. Jo a pak se probudí a nervy praskají ve švech. Aneb výbuch bordelu nastal.

Další zvyk u nás v rodině býval o pečení cukroví, teď budu opravdu upřímná a na rovinu řeknu, že mě to nebaví a nikdy nebavilo, vlastně jsem se tento rok chystala něco upéct, ale bylo na to minimum času a já to vzdala. Navíc nejsem zrovna na tohle talent, když maminka vždy chtěla pomáhat bylo to z donucení a mám pocit, že jsem si to tím celkem znepříjemnila. Samozřejmě to není kvůli mamince, ale kvůli postoji který mám. Ač ráda uvařím, ráda upeču, tak jsou to věci, které dělám jen tak a pro radost a ne z takového toho donucení a nakonec si budu ve stresu říkat, že nic nestíhám. 
A než abych si koupila těsto z obchodu, to bych opravdu radši udělala domácí. ♡

Kapr, který se stal takovou českou tradicí na Vánoce. Po pravdě jsem hodně dlouho kapra k Vánocům nejedla, mám ráda spíše lososa, ale celkově na Vánocích mám nejradši bramborový salát, bože jen to píši a už bych snědla celou mísu ♡. Také tak moc milujete bramborový salát? Já bych ho mohla jíst pořád, klidně bych měla jen ten salát a nic k tomu ♡. Vlastně bych na něj dala šťávu z citrónu a byla spokojená. ♡

A teď něco, co jsme dělávali, když jsme byli malý s rodiči a opravdu nás to bavilo. Myslím, že to spoustu z nás i zná. Jedná se o skořápkové lodičky, do dnes si pamatuji, jak jsme čekali, která se první potopí. Zjistila jsem si k tomuto zvyku o dost více, než jsem kdy měla v paměti, jelikož pro nás to byla zábava před večeří. Čekalo se u nás komu se potopí jako první, ale kdyby jsme jako malý znali význam, mohli by jsme i věci měnit. Tuto tradici bych ráda uschovala i pro mého syna a vysvětlila mu praví význam, protože je to krásné, ale vlastně je to krásné i bez významu ♡. My se u toho jako malý nasmáli ♡.

Samozřejmostí byli pohádky, které běželi od rána a k večeru se u nás televize vypnula a pustili se koledy, které do dnes mám strašně moc ráda a moc ráda je poslouchám. U večeře se člověk cítí úplně jinak a upřímně se mi zasklí oči, jen když si na tento pocit vzpomenu. Příjemný pocity, které člověk může prožít o Vánocích, jsou ty které nezmizí. 
Nejdůležitější je, trávit je s těmi, které milujeme ♡.

A to poslední je náš Ježíšek ♡. K tomu bych měla i krásný příběh, ještě z dob, kdy jsme byli malý a v Ježíška věřili a také jak jsme přestali.
Každé Vánoce, které si pamatuji, jsme zasedli k Vánočnímu stolu a po večeři zazvonil zvoneček. Vzpomínám jak velkou radost jsem měla, že už u nás je Ježíše, že nám přinesl dárečky a nevím proč se mi při vzpomínkách opět vehnali slzy do očí. Že bych měla to dětství tak moc ráda? Ne! Já ho milovala! Protože, dětská radost je opravdu nejlepší a já se těším, až uvidím, jak se na mě dívá Michálek a bud radostí bez sebe, že je doma Ježíšek ♡. Asi se z toho vážně rozpláču radostí. 
Časem jsme měli radost stejnou, i když nám bylo podezřelé, že tatínek mizí od stolu po večeři každý rok a najednou zvoneček. Jednou byl tatínek koumák a poprosil souseda, kterému otevřel dveře, ten zazvonil a opět rychle odešel. To jsme měli radost, že opravdu existuje. 
No každý rok to bylo jiné, pak jsme byli hrozně zvědaví a rodiče řekli, že jsou Ježíškovi pomáhat s dárky. Malé děti vidí vše, když chtějí a dokonce i sourozenci, kteří se nemají rádi (teď už ano) si vypomůžou. Klíčová dírka byla opravdu velká a Ježíšek nikde. Ten den nám to došlo, ale my jsme nebyli smutní, naopak jsme byli šťastní i nadále. Radost z Vánoc jsme měli stále i když to nebyl ten pocit, kdy jsme se těšili na zvoneček, který do dnes stále na Vánoce zvoní.

Těším se, až budu moci prožívat Vánoce jinak, než doposud (se synem a manželem v našem bytě). Těším se, až budu moci mít uklizený byt a neudělá se mi tam bordel, který hodinu uklízím, během 10 sekund. Celkem se i těším na pečení, které opravdu za rok budu dělat a budu u toho mít pomocníčka na vykrajování. 
Těším se na celý ten den, který mi přinese další krásné vzpomínky díky synovi, který bude prožívat Vánoce postupně jinak ♡ a já tu budu od toho, abych si ho krásně zdokumentovala a bylo po jeho boku ♡. 

Příští článek bude o mojí nové práci. Pokud sledujete můj instagram, tak více o co se jedná, ale ti kteří ne, tak se máte na co těšit, protože jsem z toho nadšená. ♡
Ve čtvrtek poslední outfit před Vánoci a poté na Vánoce krátký článek, všechno mám už nachystané a těším se, až to budu moci uveřejnit. ♡

S láskou,
Vaše SAGI ♡

0 komentářů:

Post a Comment

Děkuji za Vaše komentáře.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...