13/11/2016

NEBUDU TICHO! - Potrat

17


Rozhodla jsem se jednou za čas psát něco jiného, něco co jsem nikdy neplánovala. Dlouho mi něco leží na srdci a rozhodla jsem se o nový typ článků NEBUDU TICHO! Tento typ článků už z jeho názvu může vyzradit, že všechno napíšu na "plnou hubu". Dnešní téma bude "Potrat", předem bych chtěla říct, že je to pouze můj názor se kterým se nemusí ztotožnit každý. Také jsem nikdy žádný potrat nezažila, doufám že ani nebudu muset.

Odlišné názory nejsou hřích!

Celkem často diskutované téma, dá se říct, že hodně zavrhované a žena, která potrat podstoupí se řadí mezi zlé. Ale proč? To já sama nechápu. Nemám nic proti potratům, ale - má to velké ALE!

Každou chvilku na facebooku nebo jiných sociálních sítím vidím dojemná videa, která pomalu trhají srdce nejedné ženě, ba dokonce i muži. Videa o tom, jak mluví miminko k mamince, která si ho chce nechat vzít, opravdu hodně smutné. Občas mám větší pocit, že je to citové vydírání, protože pokud bych dítě chtěla, ale ne zrovna například v 15cti, tak půjdu na potrat a nenechám se citově vydírat a pak bych možná litovala. 
Jaká možnost je lepší? Když jde žena na potrat nebo, když žena odloží své narozené dítě k popelnici? Nemám ráda typ žen, které rodí a odkládají své děti, zabijí je, či cokoliv jiného, protože je to naprosto odporné. Takové ženy by nikdy neměli "roztahovat nohy", nebo ať zatraceně dají miminko do baby-boxů k čemu tu jinak přeci jsou. 
To samé si myslím o ženách, které se nehlídají a raději podstoupí potrat, to už mi též normální nepřijde. Protože, když se na to dívám jako matka, tak je tolik žen, které by si přáli miminko a pak se najdou taková paka, která rodí jako na běžícím pásu a nebo tím samým způsobem chodí na potraty. 

Proč mi tedy potraty nepřijdou tak špatné? Právě z toho důvodu, že když je člověk mladý a nemá zázemí, nemá partnera, finance nic, tak se to dá pochopit. Pokud bych měla já teď ve svém věku čekat své první dítě, tak si ho nechám - teď myslím bez všech věcí, které jsem napsala. Jako dospělí člověk, také přemýšlím nad tímto jinak. ALE kdybych měla teď otěhotnět, tak neváhám a potrat podstoupím. Je tu jednoduchý důvod - jsem sobecká a navíc se vůbec nehodím na to, abych trávila ještě více času doma, protože už chci pracovat. Nechci rodit, nechci tloustnout, nechci plakat po večerech, nechci zažít deprese a také nechci zažít ty začátky, kdy se dítě vše učí. Proč to vše říkám a proč mám vlastně dítě? Své dítě miluji celým svým srdcem a postupně se učím vše jako on, snažím se všemu přijít na kloub, snažím se ho vychovávat jak nejlépe dovedu a přeji si s ním cestovat.
Nejsme bohatí, aby jsme mohli mít děti jak se nám zachce, aby jsme jim mohli aspoň to málo dát, proto jsme rozhodnutí, že nám Michálek stačí. Je to 50 na 50 od každého, naše společné srdce ♥. Jsem ráda, že se učí vše tak rychle, ale od znova bych to nechtěla.

Čím více na mě všichni tlačí a ptají se na druhé dítě, tím více já nechci - opravdu se toho upřímně děsím a proto se také chráníme, aby jsme zamezili čemukoliv - například drahému potratu. 

Zmínila jsem drahý potrat, 3tis které to stojí (nejsem si jistá jak to je teď) nejsou zrovna malé peníze a dát je jen tak, nemá na to každý. 
Mít dítě je dar, který si má člověk vybudovat, ale musí chtít, musí milovat "ten dar". Říct "chci dítě" nestačí. 

Pokud nemám peníze na potrat, tak je spoustu levnějších věcí, které se dají podstoupit, aby se zamezilo tomu otěhotnět. Ano kondomy nejsou stoprocentní, ani antikoncepce, ale pokud si člověk vše dobře hlídá, tak se bát nemusí. 

Potrat kvůli vrozené vadě. 
Toto je podle mého neuvěřitelně smutný scénář. Neuvěřitelný stres, který čeká nejednu maminku. První screening na konci prvního trimestru. Zjišťují se různé příznaky, vady apod, které by mohlo dítě po narození mít a věřte, že nic víc nepříjemného jsem nezažila. Když jsem totiž to malé miminko poprvé spatřila na obrazovce, tak jsem se modlila, aby bylo vše v pořádku. Řekli mi, že když mi nezavolají do určité hodiny, tak je vše v pořádku a mám být v klidu, že se dá všechno vyřešit.
Nejhorších několik hodin čekání, kdy jsem přesně váhala, co bych udělala a byla pevně rozhodnutá, že pokud by se mi mělo narodit dítě s nějakým velkým problémem (není myšleno špatně), tak bych se o něj nedokázala postarat, jakkoliv i psychicky a hlavně také finančně. Takže pokud něco, přišel by potrat a to jako budoucí maminka prvorozeného dítěte nechcete, hlavně když po něm tak toužíte. 
Po těch několika hodinách jsem si mohla oddechnout a konečně se usmát, utřít slzy a radovat se. ♥

Miluji své dítě! S pocitem viny si mohu utírat slzy, že jsem vůbec takto přemýšlela, jsem totiž neuvěřitelně šťastná, že mám zdravé dítě i přes nízký tlak a nedostatek železa.

Zamlklé těhotenství, něco o čem se dozvíte až díky lékaři. Není to vždy pravda, ale 100% jistotu vám řekne jen doktor. Mám víc než pár přátel, kteří se s tímto setkali a díky nim mohu psát částečně o pocitech. Špinění, slabé krvácení? Pokud žena neví, že je těhotná, tak si většinou myslí, že má své dny. Kamarádka č.1 byla posledních pár dní opravdu nesvá, bolest prsou, bolest bříška jako před měsíčky. Druhý den dorazila, že už to začalo, ale cítí se divně. Po dvou dnech přišla, že neví co se stalo, ale na dně záchoda "něco" leželo. Jelikož jsem o těchto věcech hodně četla, tak jsem trochu věděla a mohla jí hned říct, co se stalo. Po jejím popsání všeho, to jinak ani nešlo a když jsem jí pověděla, že měla zamlklé těhotenství, tak v tu chvilku se jí zalily oči a začala být opravdu smutná, dokonce i přes to, že žádné dítě nechce. V tu chvilku to pro ní byl šok.
Kamarádka č.2 o těhotenství též nevěděla, ale chodila na pravidelné vyšetřování, jelikož má už 3 děti. Když jí řekli, že je těhotná, zažila chvilkovou radost. Jako hodně rodinný typ jí takové věci přijdou nejkrásnější. V tu chvilku, kdy se chtěli podívat, doktor oznámil, že miminku nebije srdíčko a půjde na "odstranění", možná i bez uvozovek, jelikož jí toto bylo pověděno "na féra". Pocit? Pláč, smutek a neuvěřitelná bolest! Takto se dal popsat celý její krátký příběh.

Myslím, že bych mohla o tomto tématu jako je Potrat psát ještě dlouho, ale zatím to nechávám jak to je. Toto téma nebude nikdy příjemné. Při psaní jsem se chvilku cítila dost nesvá, občas se mi i zamlžilo od smutku. 
Číst nebo vidět reportáže o matkách, které nechávají děti u popelnic či cokoliv horšího. První co mě vždy napadne je, že by si zasloužila trest smrti! Ty děti zatraceně nikomu nic neudělali, jen se narodili špatné matce. A to je důvod, kdy by byl na místě včasný potrat!!!

Po tomto článku své dítě nikdy nespustím z očí, ale také jsem si uvědomila, že i přes mojí přísnou povahu miluji své dítě nejvíc na světě a věřím, že jednou bude mít velký sen a půjde za ním - pomůžu mu! ♥

S láskou,
Vaše SAGI

17 comments:

  1. Ja bych potraty zakazala s nekolika vyjimkami: kdyz dite bylo splozeno pri znasilneni, kdyz ma byt dite postizene a kdyz je matka sama dite (neni tedy dospela). Kdyz je nekdo hloupy a proste si neda pozor a pak "to" chce zabit, tak to bych rozhodne nebrala jako duvod k zabiti clovicka, ktery se sam nemuze branit. Nechala bych ji porodit a detatko pak dala do rodin, ktere si jen nejvic na svete preji dite a nemohou mit sve. Neprijde mi fer rozhodovat o zivote druhych.. ja sama kdybych mela mit detatko ted, tak i kdyz bych musela prerusit skolu a nejspis by to nebylo uplne jednoduche, tak bych toho maleho clovicka nikdy nenechala zabit.

    BLOND SITE

    ReplyDelete
    Replies
    1. Já souhlasím s tvým názorem, samozřejmě také chápu jak myslíš to, že si žena nedá pozor a jde/nejde na potrat. Také když porodí, tak je lepší když jde na potrat, dokud to je ještě embryo, než aby ho pak zabila po jeho narození. Jelikož jak říkáš, je nehorší způsob zabít nevinné dítě, které se nemůže bránit.
      Rozhodně bych udělala to, že bych odebírala takovým děti a dávala ho těm, kteří po něm tolik touží.
      Z tebe bude skvělá maminka, já bych si mého malého nikdy vzít nenechala, ale druhé nechci a proto než abych podstoupila potrat, tak se hlídám, což je určitě o dost lepší.

      Děkuji moc za tvůj upřímný názor :) ♥

      Delete
  2. Plne súhlasím s tvojim názorom. Žena má právo rozhodovat sa sama za seba. Či by som išla na potrat ja? Nie. Či odsudzujem iné ženy za to? Nie. Lebo mi do toho nič nie je. Nikto nemá právozžene do toho kecať. Čo ak je bez peňazí? Čo ak bola znásilnena? Čo ak sa na to necíti? Áno je už všade voľná dostupná antikoncepcia ale i ta zlyhá. Mám kámošku ktorej v 20 týždni babayku zistili hydrocefalus nezničiteľný do zivotom. Má sa trápiť dalsich 20 týždňov s vedomim že nosí mŕtve dieťa? Je to hrozné nikomu to nrprajem. Sama som mala mimomaternicove tehotenstvo a tiež to nikomu neprajem. Hlavne tú bolesť ak ste to bábo chceli. Ak už rozdorila by som hniezda záchrany anonymné pôrodné domy. To áno a možno by to bola cesta. Nežijeme v utopií. Ak žena nechce dieťa má právo! Je to humannejsie ako dieťa týrané mrtve hladne.
    Na druhej strane by som potrat zakazala po prvom trimestri ( ak to nie je so zdravotných dôvodov). To už by som radšej riesila adopcie. To už je dieťa nielen zhluk buniek.
    A zaviedla by som sexuálnu výchovu aby sa deti neučili len po a) sex je fajn ale aj po b) sex je aj zodpovednosť za zdravie svoje aj iných. Ako matka chcem aby môj syn vedel čo je kondóm. Tváriť sa do dvadsiatich pred deťmi že ich priniesol bocian alebo narástli v maku je choré. Zacnime od detí a interupcii nebude tteba.
    Hawk.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Nemám slov, neboť jsi naprosto vystihla všechno, jak to cítím i já sama. Pocit, že mám donosit mrtvé dítě bych opravdu nezvládla, už jen se o tom zmiňuješ a mě je z toho smutno, nikomu to nepřeji.
      Jinak ty anonymní porodní domy by byli opravdu skvělé, myslím že by se spoustu miminek zachránilo a našli svojí rodinu, která by jim poskytla krásný život ♥.
      Po prvním trimestru to chápu, je to pak hodně rizikové, už jen proto, že by už nikdy nemusela žena mít dítě. Ale kvůli zdravotním problémům se to dá pochopit.
      Na sexuální výchově nevidím nic špatného, ale děti musí vědět vše a ne aby jim vše každý zkomolil a děti ví pak houby. Také své dítě budu vychovávat tak, aby vědělo co jak funguje. Mohu tomu aspoň částečně zabránit, aby se nic takového nestalo.

      Děkuji za tvůj názor ♥

      Delete
  3. Já nejsem zastáncem potratů. Jediný pro mě přijatelný důvod je poškození plodu -> postižení, možná také dítě zplozené při znásilnění, ale to že je matka mladá není omluva. Pardon, ale to ona se nechránila, není to problém toho dítěte. Pro mě je to prostě vražda.. Zabije své nenarozené dítě, za vlastní chybu..
    Je mi 20, jsem dospělá, ještě na dítě nejsem připravená, ale kdyby to náhodou přišlo tak se s tím poperu a udělám vše proto abych byla ta nejlepší máma na světě i kdybych na to měla být sama..
    A samozřejmě všichni ví o existenci babyboxů, taky dětské domovy, adopce a podobně.. Není důvod děti házet do popelnic nebo "zabíjet". Je tu spousta rodin, které se o dítě snaží a nejde to/nemůžou mít... Připadá mi to vůči nim nefér.. :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Mladou matkou jsem myslela kolem patnácti let. Beru to z pohledu matky, ač nemám dceru, ale syna, tak jen představa, že mi přijde těhotná v 14, tak bych určitě radostí neskákala, ale nikdy bych do ničeho nenutila, nechala bych to na jejím rozhodnutí a pokud by se rozhodla pro potrat, tak bych stála při ní. Bylo by to ponaučení do konce života. I když je to chyba mládeže, tak bych nechtěla aby ti co jej nechtějí za to pykali celý život, aby dítě mělo dítě, pak to mají na krku spíše rodiče.
      Jsem 23letá maminka a synovi je rok a půl, tak to beru z pohledu trochu jiného, první dítě bych si nikdy nenechala vzít, jakmile bych dosáhla věku 20ti let, tedy pokud bych měla zázemí. Obdivuji, že by jsi do toho šla se vším všudy a proto patříš mezi ty silné, které by se s tím prali, já vím že bych to nezvládla :).
      Je to rozhodně nefér a přála bych si, když už se to stane, aby to miminko donesli aspoň někam, kde může později mít plnohodnotný život.

      Děkuji za tvůj názor :)♥

      Delete
    2. Když mi bylo asi 15, tak jsem se jen tak pro zajímavost svojí mámy ptala, co by dělala, kdybych přišla těhotná (chudák, musela se vyděsit :D ). Matka se nadechla a odpověděla mi následující: "No, co bych dělala. Přece nepřijdu o vnouče. Takže by sis dítě nechala a my bychom ti pomohli ho vychovat." Jsem ráda, že mám takovou mámu.

      Delete
    3. Upřímně moje maminka mi v 17 řekla, že bych porodila (kdybych otěhotněla) a starala by se mezitím, co bych studovala (byla jsem na intru). Upřímně v té době jsem o dětech přemýšlela úplně jinak, měla jsem na ně alergii (a tak mě spíše moje maminka vyděsila), ale časem, když jsem se zamyslela nad tím vším, tak jsem si jedno přála časem mít. Teď jsem šťastná, že mám jedno, více nepotřebuji ♥.

      Delete
  4. Upřímně jsem tak trochu v šoku, kolik lidí se protipotratově ohání možnostmi sociálního systému, přitom ho neviděli ani z dálky. :D Adopce nejsou tak snadné. Kojeňáky a dětské domovy narušují dětem psychiku (dokázáno) nejen z nedostatku péče. A kde si myslíte, že ty děti z babyboxů skončí? Rozhodně se těmto argumentům musím smát. Protože jinak bych brečela, stejně jako Vy, kdybyste věděly, jak to tam chodí. :)

    ReplyDelete
  5. Hlavní věc, o kterou tady jde, je, že když se žena rozhodne k potratu, ať už z jakýchkoliv důvodů, tak rozhoduje ne o svém životě, ale o životě svého dítěte. Čili rozhodne se, že nechá zabít druhého člověka, byť třeba v nejranějším stadiu vývoje, ale je to člověk. Proto bych neschválila potrat nikdy. Nikdy, tím myslím ani když je dítě postižené, ani když je počaté ze znásilnění.

    ReplyDelete
    Replies
    1. V tom případě můžeš pochválit Poláky, kteří to v ústavě? mají schváleno

      Delete
    2. Myslím, že je na ženě samotné jak se rozhodne. Kdybych byla znásilněná, tak bych v životě to dítě nechtěla. Proč? Abych nenáviděla dítě, které mi bylo vnuceno? Proč bych měla porodit postižené dítě, když bych neměla možnost ani sílu se o něj postarat? Zní to opravdu zle, ale já bych tohle nezvládla. Přijde Vám v pořádku zakázat potrat i přes to, že může být ohrožen život matky a tím i dítěte? O tomto musí každý rozhodovat sám! :)

      Děkuji za názor :)

      Delete
  6. Je to těžké téma. Osobně ho podporuji pokud jde o to, že je dítě počaté násilně nebo by dítě mělo být postižené či je matka příliš mladá a neměla by se jak o dítě postarat. V těchto případech ho dokáži pochopit. Ale jinak ne. Pokud je žena již starší měla by být dostatečně zodpovědná, aby k ničemu takovému dojít nemělo.
    Navíc s potratem je ještě jeden problém. Je nějaká nepatrná šance, že po něm již žena nebude moct mít děti. A to je hrůzostrašné. Aspoň tedy pro mě.

    Gabux

    ReplyDelete
    Replies
    1. Souhlasím s tvým komentářem, navíc i s tím, že straší žena by měla už být zodpovědná a vědět co a jak, ale co si budeme říkat, najdou se i takové, které jsou "jiné".
      Rozhodně jít na potrat je riziko a myslím, že starší ženy by jej (pokud jde hlavně o první) podstupovat neměli, pokud není nikdo samozřejmě ohrožen na životě :)

      Děkuji za tvůj komentář :)

      Delete
  7. Tak zase aspoň jste upřímná a sama uznáváte, že jste sobecká. K tomu těžko, co dodat.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Jsem upřímná k sobě i k okolí a lepší to říct sama na rovinu, než abych to slýchala od ostatních a myslela si, kdo ví, co ne/jsem :).

      Delete
  8. zajímavé stránky

    ReplyDelete

Děkuji za Vaše komentáře.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...