Pink glow in the dark

Název sám o sobě napoví, jak jsem se dnes cítila. U nás v Plzni nevidím na ulici moc lidí, kteří si užívají barev, spíše se všichni zahalí do černé a jdou dál. Nikomu nemám za zlé jak chodí oblečení, protože je to věc vkusu a také kolikrát nálady. Ač v Plzni potkávám i lidi, kteří se o módu zajímají, tak zrovna dnes jsem se cítila jako pěst na oko. Nevím zda v dobrém, ale já měla naprosto úžasnou náladu, když jsem konečně vykročila ven bez malého a šla posedět v klidu na kávičku s kamarádkou.

Celý minulý týden jsem myslela, že už opravdu nezvládám roli matky, jak bych si přála. Upřímně mě moje dítě dokáže lézt na nervy až příliš a když jsem s ním celý týden v kuse, tak pociťuji potřebu utéct. Vlastně je mi jedno, co si o mě myslí ostatní maminky, zda jsem dokonalá nebo ne. Svoje dítě miluji a snesla bych mu i modré z nebe, ale pak přijde týden kdy jsem 24 hodin denně s ním bez přestávky a okamžitě bych ho vyslala na Mars bez zpáteční letenky. To jsou naštěstí jen pocity, protože bych toto nikdy neudělala. 

Občas si potřebuji zařvat a když zrovna na mě celý den moje dítě jen křičí a rozčiluje se jen proto, že jsem mu sebrala něco nebezpečného a nepochopil mě ani po stém vysvětlení, tak mi prostě nervy ujedou. Je to ještě malé dítě! To slyším často. Malé dítě to bude ještě dlouho a také se ho snažím učit a i když na něj zařvu, tak neříkám že mě to nemrzí. Zatraceně hodně mě to mrzí, když na něj sem tam zařvu. Miluji chvilky kdy spinká a já na něj koukám, jako by to byl největší andílek. Když se probudí, tak mám přesně pravý opak na jazyku. 

Jsem vcelku trpělivá, ale týden je týden - příliš dlouhá doba bez přestávky, abych dokázala vychladnout. Proto mám tak ráda kavárny, kde neslyším dětský řev, nebo mě někdo zrovna nemlátí do nohy a jsem tam jen já s kamarádkou a normální konverzací.

Dobře musím uznat na druhou stranu, že mám opravdu neuvěřitelné dítě. Dokáže si hodiny hrát sám, nepotřebuje mě k tomu, neboť 100 pokusů o to si s ním hrát skončili neúspěchem. Vlastně jsem ho nedávno (včera) ostříhala a hodinu se mnou nechtěl mluvit, to byla celkem zábava. Nakonec se podíval do zrcadla, zkontroloval stav a přišel mi dát pusu ♥. Nejsladší chvilka. ♥

Zmínila jsem už kavárnu a přátele. Bez nich bych nedokázala zdravě myslet, tedy nejspíše vůbec. Mojí přátelé oceňují, že nejsem jako některé jejich kamarádky, které pořád mluví jen o dítěti. Nemám potřebu se bavit o tom, co se děje doma celou dobu strávenou s přáteli, když jsou to tak vzácné chvilky. Raději mluvíme o normálních věcech, které nás čekají a co budeme dále podnikat. 

S Inuškou si opravdu neuvěřitelně rozumím a jelikož máme téměř stejný pohled na svět, tak spolu rády cestujeme a utváříme si plány do budoucna. ♥

Velké díky Inušce, která mi dnes věnovala čas a po výborném kakau mě s radostí nafotila. ♥

Dnes jsem zářila v růžových šatech, které jsem ozvláštnila bílou košilí. Šedo-černé sáčko do pasu, který bych ve větším chladnu ocenila, kdyby měl delší rukávy. Naštěstí včera nebyla taková zima a dovolila jsem si jít bez kabátku. Jako úplně nejnovější kousek v mém botníku jsou kozačky nad koleno ♥, které byli láskou na první pohled. Ač upřednostňuji vyšší podpatek, tak jsem si řekla, že budou perfektní i ke kočárku, což je podstatnější (teď už chybí jen béžové). A "nerďácké" brýle už sloužili po celý den jako super doplněk a nebo super čelenka, hihi. 

Sáčko: Textile House / Košile: Primark / Šaty: Shein / Pásek: Shein / Boty: CCC / Kabelka: Guess / Brýle: H&M 

S láskou,

Vše SAGI