26/10/2016

Photoshoots #3

6


Když o tom tak přemýšlím, zajímalo by mě kolik lidí dělá opravdu vše, co chce? Zvláštní, že to píšu zrovna v tomto článku, ale možná pochopíte. 
Když jsem byla mladší, vždy jsem chtěla poznat nové lidi a fotit normální fotografie v různém prostředí, tím poznávat nová místa a učit se být lepší. Dříve jsem si stále jen stěžovala, že by se mnou nikdo nebyl spokojený a tím pádem jsem do ničeho nešla ze strachu. Když jsem si začala konečně trochu důvěřovat, tak jsem otěhotněla a foťák jsem nechtěla ani vidět :D. Ani nemluvím o tom, že po porodu bylo moje sebevědomí na bodu mrazu. 

Zhubla jsem a vrátila se ke všemu, co mě vždy bavilo a baví do dnes. Jak focení od přátel, ale i od profesionálů - ano dovolím si je tak nazvat, protože jsou skvělí. Bloguji a poznávám další nové lidi, ale o tom už jsem psala víckrát, nicméně psaní mě opravdu baví a jsem ráda o kolik se tato kdysi malá komunita rozrostla.
Můj první blog, byl ještě za dob sblog.cz (možná si někdo ještě vzpomíná). Do teď netuším proč byl zrušen. Nuž dřív se blogeři brali úplně jinak a taky se většinou všichni zajímali jen o kapely, obrázky a různé blbiny :D, já měla blog o kapelách a anime (stále jsem pro některé divná). Malinko odbočené téma.. i když, vlastně ani ne. 

Co chci dělat to dělám, něco mi trvá déle, ale snažím se vždy k tomu dokopat i když mám před sebou neposedné dítě, tak denně dělám spoustu věcí. Pokud je hnusně, tak jen koukám, kam zase leze, což je někdy vyčerpávající. 
Když chci malovat, tak maluji - teď už pár nocí pracuji na něčem velkém a přemýšlím, že udělám další a další. Zatím je to tajemství jak obraz vypadá, ale věřím, že se časem podělím o ty mé výtvory amatérské. Stejné je to se šitím, když chci šít, tak šiji - dobře momentálně je to těžší, protože šicí stroj, který vlastním má po záruce tak 100 let a rozhodl se, že bude vynechávat 99 stehů ze 100. 

Teď zpátky k focení, které je hlavní prioritou tohoto článku. Jsem moc ráda, za všechny kolem mě, ti co se mnou opravdu rádi fotí a dokáži vždy pochválit i za maličkost. Pomáhají mi dostat ze sebe něco víc a za to jsem ráda.
Dnes máte možnost vidět pár fotografií, které fotil Milan Culek (facebook), který je opravdu moc šikovný. Navíc jsem již minule psala, že je to navíc bývalý učitel Fyziky - to dokazuje jak je svět opravdu malý. Focení probíhalo v krásném lomu, kde jsem většinu času strávila na boso. Bylo to opravdu příjemné místo, kde jsem mohla pročistit myšlenky. Do chvilky, než na návštěvu dorazil strach, to už nebylo moc dobré, naštěstí to bylo ke konci. ♥


FOTO: Milan Culek

6 comments:

  1. Krásne fotky,velmi sa vám vydarili ;) tiež som začínala s blog.cz a sblogom ;D

    ReplyDelete
    Replies
    1. Děkujeme mockrát ♥♥♥, dřív to byl neuvěřitelný hit mít blog na těchto doménách, blogger a wordpress mělo jen pár lidí z ČR/SK většinou jen zahraniční. :D Ale hezky se na to vzpomíná :D

      Delete
  2. Nádherné fotky, pristane ti to :) ja tiež rada maľujem, ale teraz už bohužiaľ nemám nato moc času...ale chcem to určite zmeniť :) čo s týka šitia, ked som bola menšia, stále som šila oblečenie pre bárbiny.. :) veľmi pekne napísané:)
    ORLLING

    ReplyDelete
    Replies
    1. Děkuji mockrát ♥♥♥, mám to stejné, maluji opravdu jen večer, když mi malý kolem toho neběhá, pak je to taky důvod, že chodím spát opravdu pozdě :D. Též jsem šila pro panenky, asi mi to zůstalo a vyučila jsem se v oboru :D.

      Ještě jednou mockrát děkuji ♥

      Delete

Děkuji za Vaše komentáře.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...