15/05/2016

Black with pastel blue

2


Ač byl Den matek minulou neděli já na svoji maminku stále myslím. Moje maminka je úžasná a silná žena. Když jsem byla malá, tedy puberta se mnou zametala, tak se nedivím, že mě bylo celkem dost a někdy to ani jinak nešlo - škoda facky, která šla vedle :D. Nebyla jsem zrovna nejvzornější dcerou, tedy teď zpětně si to říkám, proč jsem byla tak zlá apod.. Vlastně i když jsem to neviděla při mě maminka vždy stála, vždy tu pro mně byla, když jsem byla smutná utěšovala mě. Moje maminka je správná ženská, nemusela nám kupovat drahé dárky i když vím, že by mě i bratrovi snesla modré z nebe.

Nejradši vzpomínám na těhotenství a čas po porodu. Maminka vždy sahala na bříško a chtěla po Michálkovi aby jí kopl a poslouchala ho, byla se mnou na prvním screeningu a i na tom druhém ♥. Chodila se mnou na ultrazvuky, prostě se mnou prožívala všechno. Když jsem byla jednou po ozvičkách dostala jsem šílenou křeč a myslela jsem si, že už začínám rodit, vlastně i moje čilá maminka si to myslela ♥ teď na to s úsměvem koukám zpátky. Mám takový pocit, že druhý den jsem tam byla zase, ale to už si teď nevzpomínám, nálada těhotné ženy je opravdu zvláštní. Nicméně vlastně jsem tam druhý den jela s prasklou vodou. :D

Toto je pro mě vážně vtipné, když jsem se klepala doma radostí a smála se, že budu rodit (to jsem ještě měla pocit, že to nic není). Od vyprávění mého muže, který po přijetí SMS sedl na lavičku u zastávky a přemýšlel jestli jít do práce nebo jet domů (samozřejmě že jel za mnou). Nejdřív tedy šel za tchýní - mojí maminkou a ta všechny vyhnala z Vinárny, že dcera rodí. Po jejím příjezdu jsem viděla radost a malinko stres v očích, mě se začínali malinko rozjíždět kontrakce, které byli ještě celkem málo znatelné. Maminka se mnou šla až nahoru i s manželem, ale pak je poslali domů.
Maminka mi stále psala jak jsem na tom i jsem jí volala, že mám velké bolesti a plakala jsem :D. Teď se tomu směji, ale v tu chvilku mi bylo spíše do pláče :D. Věřím, že kdybych neměla možnost mít u porodu muže, měla bych tu maminku, která by se mnou plně soucítila ♥.

Když jsem měla vše za sebou a chodili návštěvy podívat se na nás byla jsem nadšená. S maminkou jsem stále volala, když jsem nevěděla co mám dělat byla jsem zoufalá a chtěla jsem, aby tam byla se mnou. Při volání jsem slyšela jak se jí klepe hlas radostí a ptala se jak mi je a co malý a už nás chtěla taky vidět. Ještě teď se mi chce radostí plakat, když si vzpomenu jak přišla a dala mi pusu a řekla mi, že jsem silná ♥. Pak už se jako typická babička rozplývala nad svým vnoučkem a obě jsme měli slzičky na krajíčku ♥. I do teď mi maminka vždy ráda pomůže a já jí vždy ráda zavolám, aby mi poradila. Je to moje maminka a NIKDY bych nechtěla vyrůstat jinak ♥.

Važte si svých maminek, protože ty máme jen jedny a já doufám, že můj syn o mě jednou taky poví pár pěkných slov. ♥

Původně jsem chtěla napsat jen pár vět, ale více méně jsem se rozepsala :D. Tento outfit už mám nějaký ten pátek v počítači, ale nějak jsem na něj pozapomněla. Bylo to z týdne, kdy jsem byla neustále venku se synem a nebylo zrovna přívětivé počasí, takže pro mě byli jedinou možností kalhoty. Teď se už těším na příští víkend do Drážďan do Primarku, kde si nakoupím a už se děsně těším ♥.

Fotila Viki ♥ (Andrea Viki Siebenbürgerová)


Blazer, bundička: Textile House / Tričko: New Yorker / Kalhoty: F&F / Boty: A3 Sport / Brýle: ebay / Náhrdelník: Handmade 

Vaše SAGI

2 comments:

  1. Krásný outfit a moc krásný článek. :) Myslím, že je nás dost na tom podobně (myslím s tou pubertou. :)).

    http://baby-mamalifestyle.blogspot.cz/

    ReplyDelete
    Replies
    1. Děkuji mockrát :).. Také bych řekla, puberta je taková zkouška trpělivosti rodičů a už teď se netěším až nastane zlom i u mého syna :D to bude jedna velká radost :D

      Delete

Děkuji za Vaše komentáře.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...