04/02/2016

Mom's diary #10 Life is not easy

0


Člověk nikdy neví jaké to je dokud to nezažije. Bohužel není vždy vše růžové, už delší dobu si u sebe všímám něčeho co mi dnes akorát utvrdil můj manžel. Jsem mu vděčná na každé slovo co mi kdy řekne, ale může on být vděčný mě po tom co jsem chladná a neumím se ani zasmát. Vím, že to je přeháňka a určitě nejsem jediná, které se něco takového děje. Cvičení je pro mě způsob relaxace a víkendové focení s kamarádkou je odpočinek, asi mi opravdu čím dál více začíná chybět práce, zároveň už plavu v hledání bytu pro naší malou rodinu. Vždycky jsem si říkala, že jsem opravdu optimistický člověk a vlastně nekoukám se na všechno jen špatně vím, že všechno přejde, vím že to je jen chvilková záležitost. 

Nevyspalost asi člověka na tolik vyčerpá, že neví ani jak nazvat ovladač nebo opakovat co řekli v televizi. Musím říct - UŽ ABY TO BYLO ZA NÁMI zase takové období, kdy se Vám syn rozvaluje přes víc jak půlku postele i když jste před jeho narozením říkali, že spát u vás nebude a už si jen stěžujete na svých 20cm které vám z postele zbyli. Já se tomu popravdě směji, jelikož buzení se vedle usměvavého a vyspalého syna je úžasné - no kdyby to samé mohl říct i on, ale občas mám pocit, že by mě nemusel tahat za vlasy kvůli tomu abych vstala a všímala si ho. Bylo super ještě pospávat, když jsem věděla že ho zaměstnává tatínek a v jednu chvilku jsem měla ruku ve vlasech a pomalu plakala bolestí. :D Teď se tomu opravdu směji. 

Vaše SAGI

0 komentářů:

Post a Comment

Děkuji za Vaše komentáře.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...