29/02/2016

February 2016

0


Končí se nám další měsíc plný radostných chvilek, občasných špatných dnů či nemoci. Nový měsíc by mohl být teplejší, abych mohla vyměnit plné boty za lodičky a místo punčoch holé nohy - asi jsem trochu pozapomněla, že teplo začíná čím dál déle. Rozhodně nechci mluvit o tom jaké bude počasí a jestli bude teplo nebo zima. Moje myšlenky se točí snad kolem všeho. Stále mi tak moc chybí moje práce až jsem občas opravdu smutná, že už tam nejsem - pořád je to moje druhá rodina. 

Kde bychom vlastně byli bez unáhlených rozhodnutí, které jsme v minulosti udělali. Moje první střední škola nebyla pro mě, milovala jsem něco jiného a tím bylo šití a tvoření, rozhodla jsem se jít jinam a i od učitelů jsem slýchávala, že mě je tam škoda. Odhodlala jsem se i když jsem věděla, že budu většinu času v jiném městě bez rodiny a svých přátel v Plzni. Teď jsem šťastná a hrdá na to čím jsem se vyučila, protože vytvořit něco hezkého co se líbilo na přehlídkách a nejen tam, byl pro mě úspěch a cítila jsem se být na sebe hrdá. Po ukončení školy jsem si myslela, že se mám ještě co učit. No po příchodu na školu, kde jsem si měla dodělat maturitu jsem zjistila, že toho umím až dost a představa že bych se 4roky měla učit na škole šít sukni, šaty a mít ve většině jen to ostatní nebylo pro mě. Tou dobou jsem již pracovala ve fabrice. Nebyla jsem tam šťastná, ale musela jsem vydržet, žádná jiná práce se mi nenaskytala.

Pak nastal čas, kdy jsem se rozhodla ukončit práci ve fabrice ať to stojí co to stojí. Měli jsme sice před svatbou a šetřili ale ta práce mě ničím nenaplňovala a chodila jsem tam neustále s nechutí. Šťastná jsem oznámila, že končím a rychle šla rozdávat životopisy. Tou dobou jsem vážně nevěděla co obnáší pohovor o přijetí do práce, bohužel moje nízké sebevědomí se odrazilo, naštěstí se to stalo jednou a pak už jsem chytla druhý dech. 

Když se mi ozvali z divadla, kde jsem si původně dávala životopis na pozici krejčové, dostala jsem více než jsem si myslela. Můj pohovor dopadl naprosto úžasně až jsem to nečekala jakou z toho budu mít radost, byla jsem přijata a to sice na poloviční úvazek ale po tom jakou práci jsem měla jsem byla nejšťastnější na světě. 

Do teď si říkám jak jsem musela vypadat v očích děvčat, které tam hrají či zpívají, jako nováček jsem vůbec nevěděla o co mě žádají a kde to mám hledat, učila jsem se a snažila jim vždy vyhovět. Moje nejsložitější ale nejoblíbenější divadelní hra byl Footloose a do teď jsem ráda, že jsem začínala téměř nejtěžším na převlékání děvčat. Lidé co pracují v divadle jsou neuvěřitelně úžasní, člověk je rád vidí a rád si s nimi povídá. Teď jen vzpomínám na to jaké to v divadle bylo a nejspíše proto mi chybí co dnem čím dál více. 

Moje kolegyně z garderoby vždy pomohli, poradili a naučili - lepší kolektiv v práci si snad neumím ani představit. Nikdy bych nečekala, že pro mě budou ti lidé jedna velká rodina. Postupné poznávání všech bylo vážně skvělé, tolik jsem se s některými lidmi nasmála, spoustu jich poznala. 

Abych jen nechválila je jasné, že i tam se našli takové počasíčka jak já říkám - jednou tak a druhý den jinak. Od těch mě pak zase potěšilo, když se usmáli a poděkovali, nikdy jsem nebyla na nikoho nepříjemná (myslím) :D. Upřímně pokud se mi povede vrátit se do divadla zpět už nikdy nechci odejít! ♥ 

Přeji všem, aby si našli práci, která pro ně bude naplňující. Při ranním probuzení budou vědět, že se do práce těší a nejsou tam jen z donucení. 

Vaše SAGI ♥

28/02/2016

Yellow skirt

0


Nedělní den, který začal cvičením poté návštěvou rodičů a u nich vynikající oběd, zakončen s kamarádkou díky které mám super fotky ze super místa. Dnešní den byl opravdu chladný i přes to jsem si na sebe vzala sukni a úplně úžasné "sáčko," které jsem si oblíbila hned jak jsem si ho koupila. Jako vždy byl den naprosto skvěle strávený. Děkuji své nejlepší kamarádce Viki ♥ fotí mě téměř od mých začátků a sama se zlepšovala, učila a ráda si nechala poradit, je to moje skvělá fotografka. Nejen že den je celý s úsměvem, nejlepším přítelem a vším co nesmí chybět do toho mi vždy udělá parádní fotografie. 

Ať už mě fotí manžel, Miška nebo Viki tak jsem jim opravdu vděčná ♥ jsou úžasní. S Viki jsem se domluvila i na jiném focení, které si bude sama dělat do tématu a na to se těším a budu si to užívat. Dny strávené s lidmi co jsou mi blízký jsou tím nejkrásnějším dnem pro mě, přes hádky nebo nedorozumění, které s manželem občas máme bych ho za nikoho a nic nevyměnila. Člověk i přes neshody musí hledat to dobré, vzpomenout si proč jsme se vzali a co jsme spolu zažili a to nejdůležitější je náš syn ♥.

Na každého čeká osudová láska a i když tomu někteří nevěří je to tak! Ti kteří prošli zklamáním od milované osoby nebudou věřit dokud je nepotká. Jak vlastně můžeme vědět, že jsme potkali toho pravého?! Nikdy to nepoznáme, život je nevypočitatelný - nevíme jestli budeme s jedním člověkem celý život, ale ani nevíme zda nepřijde nikdo jiný. I když je láska někdy zlá patří to k našemu životu, člověk musí poznat všechno ať už zlomené srdce nebo jiné záležitosti. Člověk musí věřit, když se zklame neměl by se snažit zapomenout, ale hledat to dobré co si z toho můžeme vzít. Každý vztah který jsem měla mě naučil nebýt měkká a také se taková snažím být, občasné chvilky se pouze vymkli kontrole :D. 

Určitě nejsem bezcitná mrcha, ale nejspíše je to takový můj štít po všech těch zklamání. Svého manžela miluji a neumím si představit bez něj žít, pevně věřím že je to oboustranné. Jsem šťastná a je jediný kdo mě pořádně chápe. Podporuje mě a dělá vše pro rodinné pohodlí vím, že by si ode mě zasloužil více než dokážu dát a občas mě to opravdu vyvede z míry.

Upřímně jsem malinko odbočila od krásně stráveného dne, teď bych se s vámi ráda podělila o fotografie, které fotila moje úžasná Viky ♥

 

 

 

Jacket: Textile House / Skirt: eBay/ Shoes: Botovo.cz / Handbag: C&A / Tights: Lindex

27/02/2016

White dress

0


Jak jsem se již zmínila na FB stránce ve čtvrtek jsem byla po dlouhé opravdu dlouhé době se svojí dobrou kamarádkou ze základní školy. Člověk tak rád vzpomíná s člověkem, který s ním prožil celou základní školu. Říkali jsme si kdo už má děti apod... Je zvláštní, že ještě nedávno jsme dělali blbosti ve škole a teď jsou z nás dámy. Míša je velice talentovaná slečna, vždy jsem obdivovala jak krásně malovala, kreslila a teď (vlastně už déle) fotí nejdůležitější na tom je že jí to baví. Proto moje otázka zda by mě i nafotila spíše potěšila, než aby mi řekla "zase?!" :D. Jsem ráda, když někoho baví fotit a nejlépe ještě z mých známých okolo, kterým nevadí se sejít popovídat si a zároveň fotit. Přeci jen je to pro obě strany. 

Již dříve už mě Miška fotila, no kupodivu to bylo naposledy jelikož jsem otěhotněla, což jsem opravdu nečekala. Teď už to opravdu nehrozí a já mohu udělat pro Mišku co ona pro mě. Občas si říkám kolik práce se mnou mají a jak moc jsou ochotní mě nafotit. Vždy jim jsem za to vděčná, bez toho bych nemohla vlastně nic zveřejnit ani téměř co psát. 

K příjemně strávenému dni není co říct, vždy je úžasné se s někým nasmát a povídat. Dozvíte se spoustu věcí za dobu co jste se neviděli například, že zrovna já o které by nikdo nikdy neřekl že bude vůbec mít dítě a teď mi tu leze (na nervy) po zemi :D. 

Po tom co se moje škvrně postaví o mě to dneska zkoušel o nábytek. Ve chvilku co jsem žehlila jsem viděla jak si hraje a ve chvilce rána, byla jsem na smrt vyděšená, že jsem ta nejhorší matka - upřímně stane se to ještě tolikrát, že to asi časem nebudu tolik vnímat, vlastně se mi to stalo dneska ještě jednou - nedá si říct a nedá - moje infarktové stavy budou ještě trvat nějakou dobu :D. Mám pocit, že do konce života o něj budu mít strach a zatím si nechci ani představit, že jednou odejde a bude mít svojí ženu a s ní rodinu ♥. Teď je u mě a ještě dlouho bude :D.

Také jsem ráda, že syn už je téměř zdraví vlastně bych řekla, že je zdraví a já jsem šťastná a ulítaná z neustálého chození. Ještě nám konečně vylezl zoubek, tak kdo ví jestli to všechno nebylo k zoubečku, ale já jsem ráda tak či tak.

 [ Coat: Textile House / Dress: Missguided / Belt: eBay / Shoes: Textile House / Jewelry: I am / Jacket: Textile House / Handbag: second hand / Tights: Calzedonia ]


 

 



Foto: Michaela Hrachová ♥
Vaše SAGI

24/02/2016

Mom's diary #18

4


Od pondělí se týden stále táhne. Můj marůdek stále ještě není zdraví jelikož nám do toho přišel kašel, jak se mám cítit, když nemůžeme ani na procházku a člověk je téměř upoután na to být doma. V noci a teď už i přes den slyším jak ho ten kašel trápí a mě to trápí též. Musím uznat, že jsem ráda když jdu cvičit a chvilku se odloučím od trápení, které slyším - zní to zle, ale rozhodně mé myšlenky při cvičení jdou pouze k malému. 

Štěstím je, že teploty jsou pryč a už se nemusí vracet zpátky, nechci je já ani manžel a už vůbec ne můj syn. Raubíř se dneska poprvé postavil a já čekám, kdy začne utíkat po bytě, vytahovat oblečení a já budu jen chodit a uklízet jeho spoušť a pak ho budu hledat kde usnul :D. Na to že měl pár dní teploty a teď převládá kašel je opravdu živel, člověk se snaží aby byl v klidu a to ho rozhodně rozčiluje. 

V pondělí jak je běžné jsem byla opět cvičit. Občas si říká, že já hloupá se na něco ptám. Jak někteří už v předchozích článcích četli, měla jen jeden trénink s trenérem, který má těhotnou ženu a měla bych je v budoucnu fotit (doufám, že co nejdříve), jsou parádní dvojka a s oběma si člověk prohodí pár slov rád. Když něco nevím nebo chci poradit, tak zajdu za Márou a on mi ukáže cviky apod.. Pak si říkám, že já se ptala :D. Chtěla jsem cviky na vnější stanu stehen, no pravda je že jsem opravdu nečekala takovou bolest při tom :D. Roznožování bylo kruté, věřím že časem i účinné a mám pocit, že při poslední padesátce jsem přestala cítit nohy :D. 

Mojí ovšem nejhloupější otázkou bylo zpevnění vnější strany břicha nejen, že to bolelo ale rozhodně jsem si neuměla představit cvičení s pětikilovou činkou na nohách, to utrpení za to stojí. I přes to, že si stěžuji tak jsem za to ráda, bolest přejde a za výsledek to stojí. 

Dnes jsem si všechno zopakovala a do toho něco navíc, mám ze sebe super pocit a doufám jen v pozitivní výsledky. Na to jakou jsem vždy měla celulitidu mi téměř celá vymizela a nemusí se vracet :D. Nohy mám pevnější, ale ještě to není ono, moje bříško se zatím ani pořádně nestáhlo, ale s tím počítám jelikož skoro rok je člověk těhotný a kůže se roztahuje, takže se taky musí postupně zatáhnout. Některé maminky jistě znají pigmentové čáry, které se vždy ukážou při těhotenství opravdu hrozná čára (pro mě). Nevěřila jsem, že mi zmizí a teď je oproti začátkům o tolik světlejší, takže v létě snad udělá pápá. 

Také se omlouvám za neaktivitu, ale jistě se dá chápat že to není záměr. Stále kontroluji malého jestli se mu dobře spinká a jestli mu kašel nezpůsobuje něco víc - chvála bohu ne. Zítra po úterní neúspěšné "schůzce" s kamarádkou napravení. Jsem tak ráda, že jsem s lidmi ze základky stále v kontaktu a člověk tak rád vzpomíná na rušnou pubertu.

Krásnou dobrou noc

Vaše SAGI

21/02/2016

Mom's diary #17

0


Myšlenkami všude kolem malého, opravdu zajímaví víkend za mnou a tím i spadlo vše co jsem o víkendu chtěla napsat či udělat pro blog. Naštěstí už teploty téměř odkráčeli a já doufám, že se už nevrátí. V sobotu jsem stihla jít do fitness si zacvičit a koho jsem potkala mě překvapilo a potěšilo opravdu maximálně. Kryštof je můj dobrý kamarád z intru a objevuje se v mých vzpomínkách na něj (intr). Opravdu mě překvapilo i když vím, že už dlouho bydlí v Plzni, setkání v Avalonu jelikož je v Plzni další spousta fitness center apod.. Nicméně byli jsme oba rádi, že jsme se mohli sejít a rychle prohodit pár rychlých slov, jelikož jsem měla pak naspěch na marůdkem. 

Ani se nenadálo a sobotu jsme měli pryč, skoro celý den jsme s malým proleželi. Opravdu náročnou noc, kterou jsme měli z pátku na sobotu jsme dospávali i přes den. Dneska už byl den o tolik klidnější a malý hravější, člověk najednou ožije po sobotě ani neví jak. 

Jak jsem se již zmiňovala o fotografování malého miminka, tak bohužel ani to mi dnes nevyšlo a opravdu jsem se těšila na nové zkušenosti. Bohužel pokud se dobře necítí ani maminka odráží se to i na miminku, funguje to i naopak pak by focení bylo stresové a to nikdo nechce. Snad se k tomu ještě dostaneme a focení proběhne, byla bych za to opravdu ráda. Tento týden už doufám bude klidnější okolo zdraví a už se nám vše vyhne obloukem. 

Krásnou dobrou noc a příjemný začátek nového týdne.

Vaše SAGI

19/02/2016

Mom's diary #16

0


To nejhorší v životě matky je nemocné dítě, tak nějak jsem doufala, že nás to potká co nejdéle. Po tom co jsem ráno zjistila, že má teploty jsem se vážně necítila nejlépe. U kadeřníka jsem stále myslela na to jak mu je a rozhodně to nenechávalo mé myšlenky klidné, když mi manžel napsal že mu teplota stoupla, byl stres o to větší. Bohužel teploty sice klesnou, ale zase jdou nahoru. Volání do nemocnice co mám dělat, abych nemusela na pohotovost - takže doufám, že se nám pohotovost vyhne :(.

 Když už jsem se zmínila o kadeřníkovi, nemohu být jak jinak než pozitivní, barvičku mám krásnou a se stříháním jsem také spokojená. Opravdu jsem hodně dlouho takto neposeděla u kadeřníka a mrzí mě to. Společnost, kterou kadeřník dělá je opravdu příjemná i přes to, že ho možná vaše problémy či cokoliv nezajímá tak poslouchá, povídá si a to se mi líbí - sice jsem byla taková zamlklá, ale to bylo spíše myšlenkami na nemocného syna. Mám ráda příjemnou společnost a to v tomto studiu najde každý.

Mluvím o studiu, které je spíše pro Plzeňany - studio Le Decor (web). Kadeřnictví, kosmetika, pedikúra či collarium a ještě spoustu dalších služeb se zde najde. Mají zde příjemný personál a člověk je zde opravdu spokojený a co je hlavní - ceny a ty jsou podle mého příznivé. Faktem je že 100 lidí 100 chutí, ale vyzkoušet se má všechno dokud nenajdeme to pravé ořechové, kde se cítíme dobře a pohodlně.

Dneska jsem kvůli tomu všemu vynechala fitness, ale to doženu zítra ráno. Teď mám pocit jako bych zrosolovatěla, ale to je jen pocit naštěstí :D. Do zítra si šetřím pevné nervy a hlavně si přeji to nejhlavnější, aby to (nemoc) šlo pryč. 

Vaše SAGI

Friday is here

0


Máme tady konec pracovního týdne a začátek volných dní pro školáky či pro některé pracující. Vždy na procházkách v pátek slyším jen radost, upřímně také mám takový volnější víkend, když mi pomáhá manžel. Zrovna tento víkend mě čeká první focení newborn, celkem se těším a mám trošku strach, aby se vše podařilo. Přeci jen je to malé miminko a i když toto mám už za sebou, tak je zvláštní najednou z osmi kilového dítěte držet tří kilové, křehké tělíčko. 

Stále jsem ještě malinko nemocná, ale spíše si to tolik nepřipustím, podle mého je člověk tak nemocný jak si sám připustí. V pondělí jsem měla teploty a v úterý odeznívali ve středu jsem chytla jen kašel a dneska už jen rýma a kašel to je paráda. Musím uznat, že je náročné myslet na pozitivní věci, když vás bolí hlava nebo máte ucpaný nos i přes to jsem si nemohla přiznat nemoc. Nakonec se nedivím, že jsem byla den ode dne zdravější. 

Teď malinko odbočím a to k blogerům, celkem se teď setkávám s články, kde píší co na blogerech nemají rádi, nebo co jim vadí apod.. Občas jsou to velmi zajímavé poznatky a musím uznat, že mě překvapili některé body o kterých jsem ani nevěděla, že někdo dělá. 
Například soutěže o různé ceny na blogu a no uznávám, že většinově je to vždy za účelem nahnat si sledující či jen "lajky" no prostě "čísla".  Nejvíce mě na tomto faktu zarazila, že se najdou blogerky, které soutěž smažou a zapomenou, nikdy by mě nenapadlo udělat soutěž a pak ji smazat jen proto abych si to nechala pro sebe, však to dělám pro čtenáře. 

Přemýšlela jsem už o další giveaway, ale musím to pořádně promyslet bylo by na vás pokud by jste chtěli být čtenářem blogu či ho odebírat na facebooku. Dříve jak na jaře zatím nebude, ale časem určitě pokud se bude jednat o kosmetiku nebo šperky či cokoliv jiného se zatím neví. Překvapení je nejlepší a radost druhým je ještě lepší. 

Tento víkend a (možná) dneska se můžete těšit na další články. Další týden bych ráda napravila svojí malou aktivitu v tomto týdnu a pokud se podaří, tak bych ráda udělala nějaký DIY či jakékoliv rady ohledně šití. 

Krásný den

Vaše SAGI

16/02/2016

Mom's diary #15

0


Čas od času mám pocit, že mám doma malé zvířátko, všechno co najde musí do pusy, nedávno si dal do pusy ponožku a plazil se s ní až k nejlepšímu příteli a tím je televize. Neustále oslintaná podlaha, že by se dalo vytírat nebo otvírání skříněk. Toto zvířátko se za žádných okolností nedá zastavit a víte jak občas zvířátka naklání hlavu na stranu, tak to naše Kelišová dělá téměř pořád, hlavně aby mu nic neuniklo. Když přirovnám svého syna k pejskovi u rodičů, tak i ten mě poslouchá víc - synovi je jedno, že na něj tisíckrát volám i kdybych zvedla hlas, tak se jen podívá - usměje a to je také zázrak :D. No by to byl čekal, je to ještě "miminko" jak říkají nějaké maminky. Děti do roka nezlobí to, že vám za noc vytrhají víc jak půlku vlasů, je vlastně jen učení a to jak se pak škodolibě směje, když povím "AU".

Až na nemoc, která řádí naštěstí jen u mě je super, když piští a vy máte pocit, že vám hlavou projeli hřebíky. Asi si stále docela stěžuji na všechno, ale po pravdě člověk nezná větší radost. Občas je opravdu šílené stále lítat kam se dítě ukrylo a proč zrovna je ticho, když ho hledáte - ticho je největší nebezpečí :D. Ač je to někdy náročné nikdy, opravdu nikdy bych nevzala čas zpátky. Nikdy se nebudu nudit, dokud se neodstěhuje tak se asi nevyspím nebo mu budu vysvětlovat, že láska bolí a že to přejde. 

Pamatuji jak mi vždy všichni říkali a poučovali mě, jak první láska a její ztráta bolí nejvíce - ANO bolí to hodně, při jakémkoliv utěšování jsem vždycky odsekla, že nikoho nechci a nikdy chtít nebudu. Mám kamarádky, které toto tvrdili také a najednou jsou šťastné, neříkám že je jednoduché si vším projít, sama jsem se s tím opravdu špatně vypořádávala. Vzpomínky zůstanou a v dnešní době na to koukám s úsměvem, občas si povím jak jsem byla hloupá, ale i špatná zkušenost - je zkušenost. Člověk by nikdy neměl litovat dřívějších rozhodnutí, nebo chyb co udělal - měli bychom si z toho brát ponaučení a možná si zaťukáme na čelo, ale stejně nám nikdo nedá na výběr než se s tím smířit. 

Život je nevypočitatelný, ale každá minuta je naší nedílnou součástí

Dobrou noc ♡

Vaše SAGI 

14/02/2016

Mom's diary #14 Valentine's day

2


Svátek zamilovaných je téměř u konce, nepatřím zrovna mezi velké nadšence tohoto svátku, ale zase člověku udělá radost, když si polovička všimne a koupí například růžičku apod. Po dnešním dni kdy jsem viděla mladé chlapce s kyticí a medvídky nebo jinými plyšáky jsem si vzpomněla na dětství u nás tedy kytičky nebyli trendy to spíše prstýnky z automatu nebo ručně dělané přáníčko. Když se zamyslím jak bylo hezké dát si práci s valentýnkou, vyznat city apod...

Tento rok je Valentýn u nás v rodině v podobě malého zlobivého dárečku jménem Michal :D. Tento dáreček se v budoucnu dá využít na domácí práce, ale zároveň mu budu oporou v každé situaci i když mě občas bude proklínat a nenávidět. Komu podle mého patří taková valentýnka? Všem které mám ráda v mém okolí, protože každý by měl slyšet nebo si přečíst jaký je pro vás důležitý. Například moji rodiče by si ji zasloužili každoročně, milují mě a mého bratra jsou jediní co při nás budou opravdu stát v dobrém i zlém, dále moji nejlepší a nejvěrnější přátelé kteří mi stojí po boku, když si nevím rady a vždy mi pomohou, když jiní nevědí a v neposlední řadě, ale vlastně ten nejdůležitější je můj manžel, který mě miluje takovou jaká jsem a to jsem opravdu občas na zabití :D. Oni jsou můj nejlepší "Valentýn" doposud.

Takže Valentýn pro mě není svátek zamilovaných, ale spíše o tom si pouze vzpomenout na ty které nevidíme každý den. Proč si dáváme dárky, když si je můžeme dát jakýkoliv jiný den? Není nejlepším dárkem pouze si vzpomenout či říct něco pěkného? Stále vidíte na facebooku lidi co přidávají svého Valentýna a ta druhá část roznáší smutek, kdybych to nezažila jak pár slov dokáže udělat radost asi bych to ani nepsala. 

Takže Všem přeji, aby si i konec Valentýna užili a řekli všem, které mají rádi své pocity. ♥ Mějte se všichni moc rádi!

Vaše SAGI

Gray hat

0


V klidu strávený den, po třech náročnějších. Když se mi konečně vrátil manžel ze Slovenska měla jsem velkou radost nejen, že se v pořádku vrátil, ale hlavně už byl s námi doma. Neumím si představit, že bych měla být na malého úplně sama, asi bych se k tomu stavěla jinak, kdybych to zažila od začátku - nicméně ve dvou se to lépe táhne. Ze Slovenska mi dovezl korbáčiky, aneb sýr je to nejlepší ♥, až na to že jíst to každý den tak je ze mě asi sumo :D. 

Od jeho příjezdu jsem si trochu vydechla, měla jsem chvilku odpočinku, když si hrál s malým, nakrmil ho apod... Dneska už jsem mohla jít v klidu cvičit, tak málo lidí jsem snad ve fitness ještě neviděla až mi došlo, že je svátek zamilovaných - nevím jestli to byl tento důvod, ale dejme tomu že ano :D. Cvičení bylo jedno z mých nejklidnějších, nikam jsem nespěchala a v klidu odcvičila a vždy tak skvělý pocit mám a ráda se vracím domů. 

Odpoledne jsem už byla domluvená na strávený čas s mojí skvělou kamarádkou, jak já ty svoje přátele fakt zbožňuji. Neříkám, že se nemohu svěřit manželi se vším, ale jsou věci které ženy pochopí lépe a člověk občas potřebuje mluvit i s jinými lidmi. Nakonec člověk bez přátel by nebyl šťastný, aspoň já si myslím, přestože svého manžela miluji víc než cokoliv jiného, občasný odpočinek prospěje nejen jemu, ale i mě - na Slovensku si odpočinul a teď je řada na mě :D. 

Život je krásný a já ho mám ráda, přes všechny překážky co nám stojí v cestě za to stojí. Manželství je náročné, ale při špatných chvilkách si vzpomenu na naše začátky a i když to není jako na začátku, tak je to mnohem lepší, máme spolu syna a vyhlídky do budoucna spolu s ním. V létě se snad konečně dočkám i výletu na Slovensko, nebudu raději předčasně jásat, ale pokud konečně tak jásat budu. ♥ Hurá výletům, dovoleným a cestování.

 [ Jacket: Textile House / Jeans: Textile House / Shirt: Textile House / Shoes: Textile House / Jewelry: Takko / Hat: eBay / Handbag: Guess ]






 


Vaše SAGI

11/02/2016

Mom's diary #13 So little time

2


Čím dál častěji přemýšlím na to jak vlastně mám málo času, tedy spíše si neumím pořádně rozložit plán dne. Chci udělat tolik věcí za den, ale sotva stihnu polovinu. Dneska brzy ráno odjel manžel na Slovensko a já zůstala doma se špuntem, najednou ten čas utíkal o tolik rychleji jelikož mě raubíř ani nenechal pořádně udělat ani jednu věc. Byla jsem ráda, že jsme šli za dnešek dvakrát na procházku, on se prospí já odpočívám při chůzi, mrzí mi že nebydlíme někde u lesa kam bych zašla raději než trajdat po městě. 

Na druhou stranu uteklo tolik hodin, které člověk vlastně nevyužije přitom se pomalu počítá každá minuta. Ráda trávím čas venku nebo mezi přáteli, fitness je moje odreagování od všeho a nabírání pozitivní energie. Když se podívám zpátky udělala jsem takový velký pokrok už třetí měsíc chodím do fitness a zhubla jsem 7kg (pouze za dobu co chodím cvičit) teď se cítím o tolik lépe - cítím, že to ještě není ono a komplimenty si momentálně opravdu užívám, dříve jsem opravdu neviděla nic bez dřiny jsem byla hubená a ještě jsem při komplimentu byla negativní. UŽ NIKDY! Po tom co jsem vypadala jako vzducholoď a při pohledu na sebe do zrcadla jen brečela, po porodu to bylo ještě horší - břicho jako bych tam měla ještě jedno. Teď se na sebe koukám a chválím se, zní to možná sobecky ale opravdu jsem na sebe moc hrdá.

Sleduji stále spoustu žen co bojují s nadváhou a já jim přeji úspěch jelikož více člověka mrzí, když to vzdají, stojí to hodně odhodlání a ti co vydrží mají opravdu můj obdiv. Nikdo neřekl, že život bude procházka růžovým sadem nachystal si na nás tolik překážek a čím více je budeme přecházet a nebudeme narážet uvidíme pouze úspěchy. 

Krásnou dobrou noc

Vaše SAGI

09/02/2016

Burgundy shorts

2


Další plně nabitý den, vlastně jako už každý den. Teď už jen dát nohy nahoru a nechat své myšlenky ťukat do klávesnice. Největší klid nastane vždy večer, když malý usne a vy můžete vydechnout a pak si jdete lehnout a dítě se začne budit :D. Dneska jsme po obědě vyrazili ven a čekali na tatínka, taková menší klidná procházka a hlavně v tu chvilku ani nepršelo. Po tom co jsem si vyzvedla v alze paměťovou kartu za super výhodou cenu jsme šli ještě do parku, do tohoto parku ráda chodím fotit a teď tedy nemyslím sebe :D. Když je příjemné počasí vidíte všude maminky s kočárky, lidé na bruslích nebo kolech a jde z nich lepší energie než při pochmurném počasí, za to já se raduji stále a to hlavně když jsem jinde než doma. Ráda trávím čas venku ať už s malým nebo s přáteli, je to tak uvolňující.

Jak jsem se zmiňovala o tetování tak to už mám za sebou, mám moc šikovného kamaráda, opravdu člověk se nejen pobaví, ale popovídá do toho tam má syna a manžela ♥ kdyby syn neměl pocit, že mě mučí tak by asi tolik neplakal :D. Vždycky jsem měla trochu z tetování strach, když jsem šla poprvé na datum narození malého byla jsem fakt vyděšená jak malá holka, nakonec když začal jsem protočila oči pro sebe řekla jak jsem hloupá a v klidu jsem po zbytek tetování povídala, občasné průpovídky jsem k tomu také měla - to se musí. :D Pokud sledujete můj instagram tak tam to bude zítra, po zbytek večera to budu mít zalepené. Moc se mi to líbí!

Dnešní outfit jsem ladila s kraťásky, které jsem si koupila ještě než jsem otěhotněla na podzim to je prostě úžasná barva a i když není podzim tak jsem ráda, že jsem je vytáhla ven na procházku. Stále častěji si všímám při nošení klobouků nejen u mě, ale i u jiných děvčat přílišné pozornosti - přitom klobouk je naprosto úžasný doplněk, vlastním bohužel jen dva klobouky na jeden stále čekám a doufám že dorazí. Pevně věřím, že časem budu mít doma více než jen dva klobouky ♥.

 [ Jacket: Textile House / Shorts: Textile House / Blouse: Textile House / Shoes: CCC / Jewelry: SIX / Hat: eBay / Tights: F&F ]
 
 

 


Vaše SAGI

08/02/2016

Mom's diary #12

0


Občas bych si přála být tolik energie jako moje dítě. Budíček v sedm ráno s úsměvem na tváři po proplakané noci a přesto být vyspalá. Opravdu jedna velká radost, začínám se zajímat o klonování, ale nemá to žádný úspěch. Neustálé odtahování dítěte od televize, zavírání dvířek od skříněk nebo schovávání či lepení kabelů, mám pocit že to zvíře udělá všechno, škodolibě se tomu směje a po vyčerpávajícím dni vám stejně nezbude nic jiného než se tomu smát po dvou-tisícím podávání hračky, která mu záhadně spadla z ruky se podívá na vás, usměje a říká vám tím "podáš to teď nebo zítra?!" 

Po tom co moje oblečení vypadá jako bych ho osprchovala je stejně největší radostí říct si, že za to může ten raubíř. Nikdy nebudu litovat toho, že mám syna a to mě čeká ještě spoustu let "dřiny". 

Těším se až si po lenivém víkendu vyrazím zacvičit a budu mít zase super pocit, zítra mě čeká tetování a na to se fakt těším aneb jedno a poslední, rozhodně ne mám jedno a rozhodně nezůstalo poslední :D. Tento týden fakt krásně naplánovaný a plný až mám radosti nadbytek a jelikož venku je krásně budu muset vyrazit "vyvenčit" i syna, dobře půjdeme na procházku venčení bude až začne chodit. 

Všem přeji krásný den

Vaše SAGI

07/02/2016

Blue parka

2

Podzim nebo zima? Občas mám pocit, že je i jaro. Dneska jsem tedy cítila studenější podzim, moje zimní bundy mohu schovat a na jaře zase vyndat něco mi říká, že zima začne až na konci února. Na jaro se už opravdu těším, není to jen lepší hravostí v oblékání, ale spíše procházky se synem, až nebudu muset do pěti večer být zpátky doma jelikož se stmívá. Dnes jsme s manželem a synem jeli k babičce na výborný oběd, až budu vařit tak dobře jako moje maminka, nebo aspoň z poloviny tak dobře bude to skvělý :D. 

Po naprosto výborném obědě jsme šli s dědou a prckem na procházku, kde jsem využila svého muže a dala mu do ruky foťák :D. Vyfotili jsme mého tatínka s vnoučkem bohužel jen v kočárku, jelikož to zalomil hned na začátku, ale i to se počítá. Nevadí mi vzít si ke kočárku boty na podpatku, ale na procházky a delší je prostě pohodlná obuv nejlepší, takže kdykoliv jsem bez kočárku beru boty na podpatku a vyžívám se v tom ♥. 

Modrou parku, jsem koupila za neuvěřitelných 25,- Kč v Textile House při výprodejích, to byl nákup kterého nikdy nebudu litovat, miluji tuhle bundu jen je fakt slaboučká a na procházce mi začala potom být fakt zima. Košili jsem také koupila v sekáči a bylo to fakt láska na první pohled, možná se někomu nelíbí, ale mě přišla tak jiná až dokonalá... Tyto dvě věci byli fakt úspěch v mém nakupování v sekáčích no dobře jako spoustu jiných úspěchů při nakupování :D.

[ Jacket: Textile House / Shirt: Textile House / Pants: H&M / Shoes: CCC / Jewelry: GATE / Handbag: C&A]



 

Vaše SAGI
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...