20/07/2017

Flamingo skirt

2


Včerejší den byl naprosto skvělý, od jeho začátku, až po jeho konec. Dobře až na jednu maličkost, ale k tomu až za chvilku. Celý den jsem se těšila, až konečně po dlouhé době uvidím svojí nejlepší kamarádku, která mi šla na svatbě i za svědka. Takovou dobu jsem ji už neviděla, že bych s ní nejradši odjela opět na nějaký víkend, aby jsme si stihli opět všechno povědět. 

Nuž, ale vrátíme se k mírně klidnému ránu, kdy jsem šla vyvenčit Charlieho, našeho pejska, který bydlí u mých rodičů. Jít ráno na procházku je neskutečně příjemné, hlavně když víte, že ten den se nejspíše upečete. Nejlepší moment byl ten, kdy jsem chytala psa jednoho pána. Bylo to zábavné. Pán jelikož byl starší a neschopný rychlého pohybu, tak jsem se mu nabídla, že mu pejska chytím. Pejsek lítal tam a zpátky, chvilkami jsme měli pocit, že spíše lítá v té rychlosti. Nakonec jsem zavolala jeho jménem a přišla ke mě (fenečka), chytla jsem jí za vodítko a počkala na příchod pána, který jí už nasadil jen vodítko. Musím uznat, že taková rána mi vůbec nevadí. 
Když jsem se dostala k tomu pejskovy, tak jsem nedávno byla běhat se stafordem/pitbullem "voříškem" jen nevím jak to nazvat, aby dávalo smysl, nicméně určitě každý ví, jak to myslím. Nikdy jsem se psy neběhala, ale upřímně jsme si dali zabrat obě navzájem. Nasadila mi tempo, které normálně neběhám, chvilkami jsem myslela, že se hodím na zem a ona mě jen povleče :D. Nakonec jsme to spolu zvládli a já kamarádce aspoň zároveň i pejska vyvenčila.
Zpátky k včerejšímu dni.
Můj syn je poslední dobou až moc aktivní, tím myslím - opravdu moc. Ráno se dívá na pohádky a snídá, což je naprosto v pořádku, já si mezitím všechno stihnu připravit, nasnídat se také a všímat si malého. Který mi bral za ruku, abych šla k němu do pokojíčku, tam jsme chodili asi půl hodiny do kolečka. Začal běhat po bytě, kdy zjistil, že gravitace je prostě silnější než on a spadl na roh obývací stěny, naštěstí máme tyto rohy zajištěné a tak nic jiného než chvilková bolest nepřišlo. 
No musela jsem se začít líčit, abych vypadala jako člověk. Potřebuji tedy aspoň svých 20 minut klidu, což se mi nedostává (klasika). Z líčení, které by trvalo těch 15-20minut se rázem stává hodina, kdy běhám stále k němu a zpátky. Nejlepší je, že u toho nejjednoduššího mě nikdy nevyruší, ale jakmile si jdu dělat linky, tak je schopný mi i vlasy vytrhat. :D Měla jsem štěstí, že mi mém malovaní byla rázem reklama a tak jsem pospíchala, aby byli hotové a já se mu mohla věnovat. Uvařili jsme spolu oběd a měla jsem "klid".
Konečně nadešel čas, kdy budíme tatínka. "Michálku, jdeme vzbudit tatínka", s touhle větou je schopen syn vystřelit rychlostí blesku :D. Tatínek je jeho všechno, navíc buzení je dost velká zábava. Ať už vypichuje kukadla, nebo zarývá pastelku do ruky, musím uznat, že má lepší styl než já, hihi.

Hurá! Jsem z domu! Jako maminka. která má poslední dobou až moc hyperaktivní dítě, ráda vystřelím a uklidním se. Poslech hudby cestou autobusem a relax. Navíc jsem konečně zašla do sušenkárny, kde jsem si za boha nemohla vybrat sušenku. Všechny byli až moc dokonalé ♡. Já bych to vykoupila, všechno. Ale byla bych jak balónek a to nemohu dopustit. Paní je dělá úplně sama a v tom jí opravdu obdivuji. Sušenky jsou výborné a určitě jsem tam nebyla naposledy. Takže třebas za týden, dva se na mě může opět těšit :D. 
Už jsem byla s kamarádkou, když v tu chvilku mi začíná volat manžel, kdy se vrátím domů, že Michálek zlobí, že je hrozně hyperaktivní. Ach ano, z části jsem byla vážně ráda, že si ho "užívá" tak moc, ale trochu mi ho bylo líto, ale jen trošičku, hihi. Dál jsem odpočívala a povídala si s Inuškou, spokojená jsem ztrácela pojem o čase. Kdo by neztrácel pojem o čase, když se mu tak dobře povídá. Jo můj manžel měl pojem o čase až moc, myslím, že se i modlil, abych byla už doma :D. 

Pro mého muže skvělá zpráva, jsem totiž už doma. Syn nespal a doma bordel ještě větší, než když jsem odešla. Bylo mi jasné, že si dali vzájemně dost zabrat. Navečeřeli jsme se a začali jsme hledat dudlíka, syn bez něj zatím neusíná, ale chci brzy řešit odnaučování. Hledáme a hledáme, nikde nic. Najednou se ozvala rána, syn spadl, víc než by jsme chtěli, já v šoku, krev všude (nebyla, ale já to tak v tu chvilku viděla). Michálek si rozrazil ret a tekla mu docela dost krev, utěšovali, zastavovali krvácení a snažili se stále ho nějak rozptýlit. Když jsem mu umývala obličej, tak se konečně začal řehnit, to bylo dobré znamení :D. 
Nuž to co přišlo poté, bylo šílené, tentokrát to bylo šílené v zábavném slova smyslu. Nevíme zda se neuhodil ho hlavy, že by se mu rozsvítilo špatné světlo, nebo spolykal příliš krve a je jako upír, který dostal druhý dech, nicméně začal po bytě lítat, jako pejsek z rána :D. Asi půl hodiny běhal v pokojíčku kolem skluzavky, nekecám. Stále dokola a dokola, nekoukal na cestu a málem objal i kolečko na topení, jo v tu chvilku jsem pocítila zástavu srdce. V tu chvilky by jsme to nestihli, ale syn to ani nepostřehl a běhal směle dál. Řehnil se tam jak nikdy, my s mužem jen kulili oči a já přemýšlela, zda mu nedal nějakou čokoládu, kostku cukru, kávu, nebo já nevím, co ještě. 
Po všem vydovádění se konečně uklidnil a v tu chvilku usnul. Byl klid, velký klid. DOKONALÝ KLID!

Ve skutečnosti jsou takové dny téměř na denním pořádku, syn je po oslavení svých 2 let plný energie, která se nedá moc dobře vybít, ale člověk nikdy, zdůrazňuji NIKDY nezapomene, že je s ním dítě v bytě ♡. 

Outfit
Tak se k tomu také dostaneme, po napsání mého "klidného" dne. 
V první řadě bych jako první uvedla top, který jsem si kdysi dávno kupovala ještě v Německu. Původně měl tento top peplum střih, ale jelikož se dost páralo, tak jsem si z něj udělala crop top a našila mu gumu dospodu trička. Krásně drží v pase a nemusím se bát, že někde vyleze. K topu jsem zvolila krásnou sukni s plameňáky, kterou jsem bohužel musela upravit, tedy spíše do ní vložit jen gumu. Byla a stále je dost volná v pase, proto jsem jako "zajištění" zvolila pásek v černé barvě. 
Ze stejného eshopu tedy Rosegal, pochází i světle modrá kabelka, která se dá nosit k teniskám i k lodičkám, taková univerzální. Nicméně mě zklamalo, že dorazila s "ukousnutým" kouskem gumy, která vlastně začišťuje kraje. Je to i na viditelném místě, tak to mě dost zamrzelo. 
Tentokrát jsem neodolala a vzala si jeden ze svých náhrdelníku, který je stále můj nejoblíbenější, jak víte, tak moc šperky nenosím, díky synovi jsem se dost odnaučila je nosit, ale občas je to potřeba. 
Díky barvené sukni nebyl problém vůbec s ničím, vlastně ani boty nebylo těžké vybrat. Růžová je pro mě téměř stejně neutrální barvou, jako je béžová a tak mi přišli pro tento outfit úplně nejvhodnější. 

Jak se vám líbí sukně s plameňáky? A co říkáte na celý outfit? 

Foto: Veronika Marková - IG: @verunm


Top: ??? / Sukně: Rosegal / Náhrdelník: Zaful / Pásek: Sammydress / Kabelka: Rosegal / Boty: Botovo

S láskou,
Vaše SAGI ♡

18/07/2017

Pink maxi dress

2


Stačí projet sociální sítě a člověku se naskytne nepřeberné množství témat, o kterých by se dalo mluvit. Například na vztazích by se dal postavit úplně celý blog. Navíc, co se týče vztahů, tak stále nejvyhledávanější jsou ty, které se rozpadají, netuším proč, ale lidé nejspíše mají rádi cizí utrpení. Nebo mám aspoň ten pocit. 
Samozřejmě, pokud si vezmeme v potaz veřejně vystupující osoby, které svůj vztah i zveřejnili a řešili o veřejně, tak si ho všichni všimnou. No já nechápu spíše to, proč se to pak hrozně rozebírá. To snad i rozvod celebrit je na kratší dobu :D. Já dnes rozhodně nebudu rozebírat něco takového, ale vztahů se to týkat bude. 

Nejde si občas nevšimnout diskusí, kde někdo napíše něco normálního, což myslím vážně. Nechci se naklánět k tomu, že jedna strana je lepší než druhá, protože je to myslím průměrně stejné. O co tedy jde? Vydírání, zakazování, žárlivost. Vlastně tyto tři vlastnosti, když se spojí do jednoho, tak by to nejeden protějšek dovedlo k šílenství. 
Upřímně, nejsem žárlivá, svému muži dostatečně důvěřuji a nemám k tomu důvod, nezakazuji mu nic, ale občas využiji naší "ženské" síly, aby mi pomohl uklidit, ale to u nás rozhodně není pravidlem. On sám dokáže uklidit aniž bych něco řekla a za to jsem moc ráda. Vlastně na začátku vztahu jsem měla velkou podmínku a to byla ta, aby přestal kouřit, dlouho jsme s tím bojovali, ale on sám prohlásil, že je za to rád i po čtyřech letech. Nicméně já se dostanu k těm lidem, které jsou 3v1 - trochu jsem si to zkrátila. 
Ať už jsou to ženy nebo muži, stále platí to samé, pokud nedůvěřuješ = žárlíš a to samozřejmě platí i naopak. No schválně, kdo žárliví na 100% důvěřuje své polovičce? Ach ano, hodně lidi odpoví, že důvěřuje, ale najednou jde polovička jinam a nedej bože, aby tam byl nějaký protějšek = nedůvěra. Bývala jsem žárlivá a hoooodně, měla jsem k tomu i své důvody nedůvěřovat, musela jsem uznat, že důvěra ve vztahu znamená opravdu hodně, člověk je pak bezstarostný a klidnější. 
Od žárlivosti se pak odvíjí zakazování. Ať už zakazujete jít svým polovičkám s přáteli do baru, do fitness, do kina a nebo mít protějšek za přátele, no nedej bože, aby náhodou se ti nezalíbil jiný protějšek. Co vám to jen připomíná? Zase žárlivost, jsme tam zpátky. Navíc se toto děje většinou lidem, co mají velmi nízké sebevědomí a vůbec nedůvěřují tomu, co vlastně dělají. 
Můj manžel měl občas podobné narážky, nicméně já jsem docela ostrá, když jde o něco takového, nemám to ráda, sama jsem byla kdysi hrozná, žárlivá, zakazující, nedůvěřivá a absolutně bez sebevědomí. To víte čas mě naučil být trochu z oceli, někdy až moc :D. 
Abych se k tomu vrátila, na rovinu odpovídám "podle sebe, soudím tebe", můj muž odpoví, že by to neudělal, což já samozřejmě odvětím "tak vidíš". Nejsem pubertální pako, které letí všude, kde se naskytne příležitost. Samozřejmě, že mohu říct, že je nějaký chlap pěkný, ale hned to neznamená, že s ním vlezu do postele a nebo, že kvůli tomu rozvrátím milovanou rodinu. Opravdu nejsem blbá.
Ženy, muži nikdy nezakazujte své polovičce chodit mezi lidi, chodit s přáteli, protože to může mít naprosto opačný efekt, než který by jste chtěli. Pokud budou normální pošlou vás do háje, pokud si to nechají líbit, tak je časem pošlete do háje vy, takže to bude furt stejné, takové vztahy nejsou vůbec pro nic dobré. Navíc lidé se musí socializovat, jinak budou jako jehla v kupce sena, někde tam bude, jen se neví kde. A přijít o přátele, to je horší než přijít o partnera, který manipuluje. 
Vydírání je věc sama o sobě, aspoň každý třetí člověk to zažil, ať už to dělal on sám a nebo mu to někdo dělal. I já jsem se zmínila, že jsem to udělala. Navíc my ženy máme neskutečné zbraně, ač si to možná neuvědomujeme, tak se s muži dá dost snadno manipulovat. Ale nedělejte to! Chlap má být chlapem, poproste je normálně zda s něčím nepomohou apod.. Pak přejděte k manipulaci :D, to si dělám srandu. Chlap, co není schopný ženě ani pomoci jí není vůbec hodný, aby žena lítala ve 21. století kolem chlapa je na hlavu, ale samozřejmě pokud kolem vás bude lítat chlap a my ženy budeme líná prasata, tak je to ještě více špatně. 
Chlap je stále hlava rodiny, žena je krkem, bez krku není hlava, ale k čemu bude krk, když nebude hlava?!
Nicméně to vydírání se netýká jen domácnosti, je to i o zakazování a následně žárlivosti. Stále je to dokola a dalo by se toho najít určitě více. Tímto jsem chtěla jen naznačit, že pokud své polovičce ani po pár letech vztahu stále nedůvěřujete, tak nemá cenu ve vztahu setrvávat. 
Je to smutné, ale je to tak. Chcete se trápit a chodit kolem horké kaše? Tyto vztahy stejně končí rozchody i rozvody a pak dokonce soudním procesem, kdy se udělují děti do péče, to snad nikdo nechce. Je lepší odejít dříve, než-li později.

Snažte se zjistit důvody své žárlivosti, proč protějšku nedůvěřujete a zda k tomu vůbec máte důvod.
Nezakazujte, ani nevydírejte může se vám to vrátit. 

Žárlíte? Už jste někdy svému protějšku něco zakázali? Vydírali jste ho? 

Outfit
Zda jsem posledně psala, že mě absolutně nepotěšila objednávka, tak tentokrát mě z poloviny potěšila. Odhodlala jsem se k maxi šatům ze Sammydress, příjemný splývavý materiál, až na pár nitek a opět trochu pevnější gumy přes ruce, bylo vše jak má být. Z počátku jsem se bála, jak se v nich budu cítit a já už jsem je měla tolikrát. No nedávno jsem si na nich všimla fleku, který nevím kde se vzal a tak rovnou doporučuji Jelena - mýdlo na ruční praní, který mě zachránilo a vyčistilo mi právě z pár oblečení šílené skvrny. Má spokojenost je stále na místě :D. 
U mě zatím celkem neobvyklá kombinace růžové a červené, musím uznat, že mi vůbec nevadila. Naopak jsem byla touto kombinací já sama překvapená a moc spokojená. 
Nakonec, když nepočítám doplňky, jsem outfit doplnila hnědými vázacími lodičkami ♡.

Foto: Jiří Bešta Facebook, instagram


Šaty: Sammydress / Brýle: F&F / Kabelka: Promod / Boty: Botovo / Hodinky: Rosegal / Choker: Zaful / Náušnice: I am

S láskou,
Vaše SAGI ♡

15/07/2017

Summer wishlist: REVIEW

2


Pokud se vám zdá, že jsem v hodnocení věcí z asijských eshopů mírná, tak se to teď silně obrátí. To, co dorazilo nedávno mě vůbec totiž nepotěšilo. Tedy abych byla přesná, tak momentální dodání všech balíčku, které jsou v rámci spolupráce, projde ostrou kritikou, tedy určitě aspoň jeden kus z každé objednávky si myslím. Ať už se to bude jednat materiálu nebo šití, tak se na to koukneme hodně z blízka, zhodnotím to podle toho, zda bych si to koupila, kdybych to viděla na první pohled v obchodě. 
Nicméně teď nás čeká trochu jiná recenze a to na wishlist, který jsem psala asi před měsícem. Byli to věci na které jsem se těšila, hodně. Řekněme, že to byli 4 kousky oblečení a polovina, tedy dva kousky byli velké zklamání. No myslím, že jsem si možná měla vybrat z těch Zaful midi bodycon dress, které jsem vám tam nabídla, kdoví třeba bych byla spokojenější.

Začneme od něčeho, co to nemohlo vlastně ani pokazit. K čemu nemám ani pořádně, co napsat, ale byla jsem za ně ráda. Ano jsou to bílé kočičí brýle, mě se takovéto bláznivé věci líbí, jsou jiné a originální, jen mi momentálně nesvítí sluníčko, hihi. 


Stále zůstávám u toho dobrého, ale také něco namítnu. Překvapil mě off shoulder overal, který mi naštěstí seděl a to jsem se bála, že mi bude malý vzhledem k asymetrii mé postavy. Vybrala jsem si velikost L, mám zadek a vysoký sed, takže jsem zvolila dobře. (Když se nad tím zamyslím, tak je zvláštní, když moje normální velikost je XS a S, že u overalů je to M/L :D. To jen malá vsuvka. ) Overal je sice z polyesteru, ale na dotek působí jako bavlna, což mě opravdu překvapilo. Jenže, když pominu trčící nitky, tak si neumím představit, že si velikost L koupí člověk, který jí opravdu má. Mohu o sobě s jistotou říct, že můj vršek je nejen plochý, ale také úzký, tím myslím šíři ramen. Overal nepříjemně škrtí a není to příjemné i přes to, že je to pro holá ramena (tedy stažené níže). Další věc, která mě na něm mrzí je ta, že rozkrok je špatně sešitý, tedy spíše není zapošité šití proti párání, stehy jsou velké a tak mám strach, že se brzy rozpadne (to si naštěstí opravím raz dva ještě než to nastane). Kdybych ho viděla v obchodě za tu cenu, tak si ho koupím a doma upravím gumu, což se ještě dělat bude. Takže za mě tento kousek je ok i vzhledem k ceně.
Overaly mi málokdy sedí, špatně je vyhledávám na svojí postavu, ale jsem šťastná, že jsem si vyzkoušela konečně velikosti a jsem trochu jistější při objednávání spodních dílů.


A teď se vrhneme na ty dva zbyle, které si vysloveně vychutnám. Upřímně jsem se na tyto dva kousky těšila úplně nejvíce a nejvíce mě zklamali. Ale pěkně postupně.
Začnu tedy crop topem, u mě již známí gingham vzor (už ani sama sebe nepřekvapím?!) který jsem si celkem oblíbila, navíc jsem dlouho hledala právě oranžové topy, nebo vlastně cokoliv oranžového - nevěřili by jste jak je těžké něco najít (za přijatelnou cenu a přijatelný vzhled). 
Když se top objednával byla jeho cena kolem dvaceti dolarů, což bych za něj absolutně nedala, nedala bych a něj nic, protože bych si ho v obchodě nekoupila. Prohlásila bych, že je to šunt a šla hledat dál. Jak někdo může takhle špatně ušít tak jednoduchý top? Vysvětlete mi to někdo. Možná je to tím, že jsem krejčí a na všechny tyto věci koukám svým "krejčovským okem". Nitě byli všude, ale kdyby to byli jen nitě z neodstřiženého zapošití nebo tak, ale pro jistotu je tam overlockové šití i ve švech, možná bych to ještě přežila, ale v místě, kde je to "vázání" je nepochopitelné šití. Často se dělá, že se našívají tyto vázací proužky před dokončením, aby se mohli společně začistit a tím pádem i zajistit, že to bude u sebe držet. Ne. Tady přišli na to, že je to moc práce a rovnou to tam švihli bez jakéhokoliv inteligentního technologického postupu. Špatné! Páře se to, navíc ten top je mi obří a opět mě škrtí přes ruce. Příjemné. 
Výhodou topu je bavlna, což je aspoň jedna pozitivní věc, takže materiál uspěl, střih by taky nebyl úplně špatný, ale bohužel má více proti než pro.


Říkám si "první kalhoty, nezklamte mě", takže si ony asi řekli, že mě zklamat chtějí. Z těchto dvou kousků opravdu šílím a ještě víc právě z těchto kalhot. Jedná se o cluottes kalhoty. Materiál je hotová katastrofa. ZLÉ! Už dávno jsem sice přišla na to, že asijské eshopy mají šifon jako úplně šílený materiál, přitom šifon je jedna z nejdražších látek, které se neskutečně krásně hodí na jakékoliv šaty, příležitosti apod. Ale čínský šifon to je úplně jiný level. Naprosto předčili vše, v co jsem doufala. Řeknu to takto, dokud si nikdo nesáhne na materiál, tak je to super. Jakmile v nich udělám pár kroků v naprostém tichu, tak mám pocit, že mám šusťákovku. Neprodyšné, špatné. V pase jsou mi naprosto gigantické, ale jelikož to nemá ani zip, tak mohu být ráda, jinak bych se sekla někde v půlce stehen. Jinak mi samozřejmě sedí. Šití není žádná sláva, což není žádná novinka, nepochopila jsem přišitý pásek na 1/4 celého pasu, takže je to tam zbytečné, navíc se to tam akorát třepí. 
Kalhoty i top, který tak moc kritizuji jsem měla již i jednou na sobě, chtěla jsem vědět jaké jsou na těle při delší době. Byla jsem pod těmito kalhoty úplně zpocená a to bylo jen 20 stupňů, nemohla jsem je potom ani vysvléknout. Nicméně se můžete těšit i na fotografie, tedy outfit s těmito kousky, kde si určitě ještě vzpomenu na něco, co tomu vytknu. 
Pokud bych na tyto kalhoty narazila v obchodě, tak mě z dálky zaujmou, hodně. Když bych si na ně sáhla, ohrabala a uviděla detaily šití, tak bych se jich vzdala. Při mé objednávce byli za 22 dolarů a teď jsou zlevněné, ani tak bych si je za tu cenu nekoupila. Prostě ne.


Mrzí mě, že obě dvě věci nejsou podle mých představ, protože si osobně nemyslím, že jsou ty kousky ošklivé. Jinak bych si je ani nevybrala. Jsem opravdu spokojená a nadšená z toho, že mi overal seděl a až na pár výtek jsem opravdu ráda za to, že jsem si ho objednala. K brýlím nemusím ani nic psát, jelikož nebyli polámané, ani poškrábané, naopak přišli asi milionkrát obalené fólií a ještě byli v pytlíčku. 

Už jste byli z asijských ehopů natolik zklamaní jako jsem byla právě já? Co si myslíte o kouscích, které jsem si vybrala a o tom, jak jsem je zhodnotila? 
Budu ráda za každý váš ohlas. ♡

S láskou,
Vaše SAGI ♡

13/07/2017

Gingham & Dots

2


Je mi jedno, zda je venku deštivo nebo je úplné vedro tedy, co se týče nálad. Konečně nevstávám z postele úplně propocená, co si budeme nalhávat, jsme jen lidi a jako lidi se potíme. V těch horkách jsem měla pocit, že umřu, bez deky mi bylo chladno, pod dekou mi bylo moc horko, jistilo se to "půl na půl". Také to znáte? Já už zkoušela i variantu bez všeho, ale takhle se vysloveně cítím i špatně. A spát bez deky? To je jako nechat otevřené dveře, aby si tam chodil kdo chce, kdy chce - myšleno teď na hmyz. 
Upřímně taková rána, kdy se spíše chumlám v dece jsou pro mě mnohem příjemnější :D. 

Vlastně ne, nebudu psát o posteli a o tom, jak skvělý vztah spolu máme, náš vztah je totiž narušen, můj syn jí nemá rád a proto si to pohodlí nemohu dostatečně dopřát, hihi.

Chtěla bych toho vždy napsat tolik, ale vždy to chci aspoň částečně rozdělit. Tentokrát se mi stala v jeden den naprosto skvělá věc, ale k tomu hezky postupně. 
Se synem jsem včera vyrazila na velkou procházku do města, na focení a samozřejmě za kamarádkou si povídat, zasmát se a vlastně spojit vše příjemné dohromady, což je vždy skvělé. Ach ano k tomu všemu nám skoro celý den pršelo, nicméně jsme si ho i tak mohli vychutnat v dobré náladě. Díky bohu za to, že se ke kočárkům vždy vyrábí i pláštěnky, jinak bych zešílela, ale šílím i z toho, jak špatně my maminky s kočárky musíme držet deštníky. Mě osobně nezbude nic jiného než zmoknout, jelikož jakákoliv komplikovaná jízda kočárkem rozhodně není příjemná. 
Při této příležitosti měla Verunka "velký" deštník, pod kterým byla moc velká sranda. Dvě ženy a dítě v kočárku, jedna veze, druhá drží. Vždy si vzpomenu na to, jak mi jedna z mých vyšších kamarádek nadává, že vždy držím deštník ve své výšce a ony chodí se zlomenou hlavou, tentokrát jsem měla zlomenou hlavu asi 10x a to pozor, je dokonce Verunka vyšší jak já, takže opravdu sranda :D. Další super moment byl, když se najednou deštník vzdálil a já zažila, jaké to je navštívit Niagárské vodopády, nejen že na mě pršelo, ale díky tomu, že se deštník naklonil na mě, tak si umíte představit, jak to vypadalo. Takže srandy bylo i bez deště i s deštěm. A já se rozhodla, že v budoucnu ušiji stylové pláštěnky ♡. 

Když jsem už frčela se spícím synem v kočárku domů, tak jsem ještě trochu více promokla, jelikož vlastník deštníku musel jinou cestou a tak bylo super mít v botách písek a lýtka obhozený vším možným. Stála jsem na zastávce a čekala na svůj bus, měl přijet za pár minut, tak jsem si řekla, že v tom dešti přežiji. Najednou se ke mě začala blížit paní se zeleným deštníkem a nabídla mi prostor pod deštníkem. Upřímně, jsem byla neskutečně překvapená, zaražená a nemohla jsem tomu uvěřit. Paní jsem poděkovala ani tak 10x, řekla na rovinu, že tací lidé se už téměř nevidí a že jsem jí moc vděčná. Cítila jsem se trochu hloupě a trapně, jelikož jsem stále trochu stydlivá a ve velké blízkosti druhých jsem nesvá. Paní si se mnou moc příjemně povídala, tak to trochu odlehčilo mojí situaci. Stále jsem měla v hlavě jen to, že je ta paní "hrdinka". 
Už jen to, že paní "obětovala" svůj prostor pod deštníkem a tím i svůj osobní prostor, kvůli člověku jako jsem já. Doslova jsem tomu nemohla uvěřit a pokud paní někdy opět potkám, tak jí poděkuji klidně znovu. Já doufám, že paní v životě potká jen to nejlepší a mě dokázala, že lidé dokáží pro druhé něco udělat. Jsem hrozně vděčná, ač jsem na déšť v přítomnosti syna a tedy kočárku zvyklá, tak mi to tentokrát dost pomohlo. Od toho jak hodně promoklá jsem byla, tak mi bylo dost chladno. Vykouzlilo mi to neskutečný úsměv nejen na tváři, ale i na srdci.

Dobří lidé stále jsou, špatně se hledají, ale když to budete nejvíce potřebovat, tak věřím, že přijdou. Sama ráda pomáhám druhým, ač nejsem moc na cizí lidský kontakt zvyklá, tak dokáži v sekundě otočit a pomoct. 

Stalo se vám už něco podobného? Určitě mi to napište do komentářů, i pokud jste na té straně, která to uskutečnila ♡. Budu se na to těšit ♡.

Outfit: 
Tento topík jste již mohli už dříve vidět, tentokrát jsem ho vytáhla s šortkami, které mám už pár let. Bohužel jsem nedávno zjistila, že tento obchod už se nenachází v ČR a já si již nebudu moct nic koupit, tak mám jako "památku" asi 3-4 kousky. 
Upřímně nikdy mě dřív nenapadlo vzít si kabelku na jiný způsob než jsem zvyklá, ale jelikož mám tuto puntíkovou kabelku, která je dostatečně malá a díky odepínatelnému řemínku (nevím teď, jak to nazvat) se s ní dalo i dobře experimentovat. Pamatujete na otřesné "ledvinky", které kdysi byli celkem hitovka, ale pak se z ní stal propadák a najednou mám zase pocit, že se to trochu vrací. Móda se bude vždy točit dokola ♡. Nicméně já sama nejsem fanouškem ledvinek, ale tyto šortky v kombinaci s kabelkou se mi natolik líbil + nápad, se mi natolik zalíbil, že jsem ho jednoduše uskutečnila. Tedy kabelku jsem zapasovala do šortek tak, aby se vytvořil pásek a zároveň kabelka, jako prostor pro peněženku, mobil a klíče. Víc se toho tam ani nevejde. 
A samozřejmě nesmím zapomenout na pohodlí, které některé deštivé dny vyžadují (nechci si přeci špinit lodičky), tentokrát jsou to moje oblíbené zlaté tenisky ♡. 
Nakonec tento outfit má nejen barvy, ale i kombinaci různých vzorů a materiálů. 

Jak se vám líbí nápad kabelka = ledvinka? Jaký máte názor na ledvinky všeobecně? A jak se vám libí kombinace vzorů? ♡

Foto: Veronika Marková - IG: @verunm


Top: Zaful / Šortky: Oodji / Kabelka: Sammydress / Hodinky: Zaful / Náramek: Bugiamasa / Boty: Časnaboty

S láskou,
Vaše SAGI ♡

11/07/2017

Gray & Light blue

8


Konečně je za mnou víkend. První věc na kterou jsem v pondělí pomyslela. Věřte mi, že i když se nejedná o nějakou extra velkou oslavu narozenin, tak ulehnutí do postele bylo zatraceně skvělé. Z mého syna se stal dvouletý chlapeček, který mi ještě v den narozenin udělal "radost". Vlastně jsem to opravdu nečekala, jelikož vše, co jsme mu kdykoliv dali, snědl bez zaváhání. 
Občas je chyba příliš důvěřovat. A co, že se tedy stalo? Synovi jsem dala puding, odešla jsem do kuchyně a připravovala něco jiného k jídlu, ticho bylo opravdu příjemné a já ho přiřazovala k tomu, že zrovna jí. Byli to asi 2-3 minuty nepozornosti a syn se rozhodl, že si udělá pudingovou kůru, po pravdě jsem si to prostě musela vyfotit, jelikož jsem všemu ušpiněnému zabránit už stejně nemohla a dokonce jsem ho natočila. Jeho výraz a neustálé roztírání pudingu po noze, bylo opravdu úsměvné a nemohla jsem se na něj zlobit. Obličej, ruce, oblečení, nohy a i potah, to vše bylo potřené kakaovým pudingem, všechno šlo do pračky a syn do vany :D.
PS: Dnes se pokusil o zopakování. Nestihl to!

V rámci tohoto článku chci i moc poděkovat všem, kteří Michálkovi popřáli, neuvěřitelně si toho vážím a všechno jsem mu vyřídila ♡. Dostal spoustu oblečení, které možná teď neocení, ale časem se naučí více vnímat hodnotu věcí, kterou ho chci učit. Samozřejmě dostal i spoustu hraček, které děti prostě milují a bez nich by to nebylo ono, tedy ne v jeho věku. Udělalo mi to takovou radost, když jsem viděla jakou radost má. Babička (moje maminka) donesla takovou tříkolku a ta tříkolka je na ven, ale Michálek z ní nechtěl slézt a jezdil s ní po bytě, nakonec vedle ní i usnul, takže zde se úspěch dostavil největší. Já měla radost z oblečení, že až ho obléknu, tak bude opět velký fešák ♡ můj fešák ♡. No bylo toho více, ale já to opravdu nebudu všechno vypisovat, jen jsem měla potřebu se podělit o radost ♡.

Musím uznat, že to bylo dosti hektické, pro mě určitě a jsem ráda, že je to za mnou. 

Pondělí jsem trávila v obchodech, kde jsem prohledávala slevy, ach ano slevy. Moje konto by muselo být bezedné i u slev, měla jsem spoustu práce se sebeovládáním, ale nakonec jsem si odnesla slaměný klobouk, který jsem dlouho hledala. Nicméně všechno to, co se dělo v pondělí má i své důvody, takže se určitě můžete v budoucnu těšit na něco nového, kde vše prozradím. Není to nějak extra tajné, ale já nechci vše psát dopředu. Už se na TO hrozně moc těším a navíc věřím tomu, že se díky tomuto povede být o krok blíže ke splnění svého snu.

Outfit:
Jednoduché a elegantní, takto bych nazval dnešní outfit. Poskládala jsem kousky, které mám nové i "staré", které jsem oblékla jednou, dvakrát a nebo úplně poprvé. Nejsem typ, který vyhledává výstřihy, jelikož tam nemám nic, ale říkám si proč ne. Tento top mě na eshopu Sammydress opravdu zaujal, můžete si s ní trochu pohrát díky tomu, že si ho zavážete podle sebe, nicméně mi nedošlo, že moc nenosím šortky ani kalhoty a nebo upnuté sukně, ke kterým peplum střihy jdou. Naštěstí se šev topu, který dělí kanýr od základu, dostatečně skryl pod sukni. Díky tomu jsem si k áčkové sukni mohla vzít i něco trochu jiného, než jsem zvyklá. Materiál je opravdu příjemný, to se musí uznat, ale do veder rozhodně nevhodný, já měla to štěstí, že v den focení bylo příjemně.
Šedá áčková sukně se stala mým velkým favoritem a v kombinaci se světle modrou vypadá opravdu skvěle. Tyto lodičky se mi totiž válí v šatníku už rok a měla jsem je pouze jednou nebo dvakrát na sobě, což mě opravdu mrzelo, takže museli na procházku, to samé platí o kabelce, kterou jsem si stále "schovávala" a přemýšlela do kterého outfitu jí chci nacpat a nakonec po tak dlouhé době též spatřila světlo světa :D.

Foto: Veronika Marková - IG: @verunm


Top: Sammydress / Sukně: Dresslily / Boty: Botovo / Kabelka: Shein 

S láskou,
Vaše SAGI

08/07/2017

Top 3 Módní prohřešky

4


Určitě nejsem jediná, kdo si všiml, že se začínajícím létem přichází na ulici spoustu lidí, kteří stále nevědí nebo mají pocit, že to nošení věcí takto nevadí. Zase musím přiznat, že ze spousty módních prohřešků se stal trend, nicméně se s vámi chci podělit o můj vlastní názor na módní prohřešky, kterým se stále dost divím. Všichni dobře víme, že všechno se v dnešní době dá sehnat bez problémů, takže proč to tak stále musíme nosit. 
Ani mi nedalo moc práce najít ilustrační obrázek na google, kde se stále něco takového dobře hledá. Normálně bych používala nějakou svojí aranžovanou fotku, ale můj nápad na tento článek jsem chtěla uskutečnit, co nejdříve a nějak jsem zapomněla vyfotit svojí vlastní. Takže se omlouvám za obrázek z googlu. 

Dost tlachání, vrhneme se na TOP 3 Módní prohřešky.

1. Nesprávně zvolené spodní prádlo
Myslím, že tento problém se týká hlavně ženského pohlaví, ač se z některých vyčuhujících ramínek stal trend, který mi nijak nepřekáží, tak je to trochu jiný trend než klasická vyčuhující podprsenka. Spoustu mých přátel ví, že jsem na nesprávně zvolené spodní prádlo "vysazená" a například podprsenky pro mě jsou něco, do čeho se nebojím investovat. Ale zpátky k meritu věci, od začínajícího teplého počasí jsem na ulicích potkala spoustu žen se špatně zvoleným spodním prádlem, ať už to byl vršek či spodek. Například šaty s tenkými ramínky, dokonce moc krásné a najednou vás praští do očí vyčuhující ramínko z podprsenky, ale kdyby to koukalo jen z pod těch ramínek, pod které se to nedá ani schovat, ženy si totiž nedávají pozor ani u jinak vyříznutých zad na tílkách nebo u holých zad (viz. obrázek) a nebo také samozřejmě u triček bez ramínek. Jestli mají ženy pocit, že když mají stejnou barvu trička a všichni to přehlídnou, tak to bohužel není pravda, to samé platí s průhlednými ramínky - ty prosím rovnou vyhoďte.  
Je spoustu obchodů, kde najdete opravdu velkou škálu různých podprsenek, například já nakupuji hodně v intimissimi, odkud mám typ podprsenek - bez ramínek, klasickou, na holá záda (všechny v tělové barvě). Ač mám ráda krajkové podprsenky a rozhodně si chci některé do budoucna pořídit, tak mám také ráda funkční podprsenky, což jsou pro mě právě tělové. Pokud si nemůžete dovolit vyjít bez podprsenky, tak volte střihy pod které tu podprsenku schováte, opravdu to nevypadá hezky, ani když to má stejnou barvu. 
A teď ještě pár vět ke spodní části o které i spoustu žen myslí, že je v pořádku i když není. Sluníčko a různé stíny jsou jiné než doma a i když máte kolikrát pocit, že to není doma vidět, tak věřte, že venku všichni uvidí všechno. Navíc pokud se vám bombarďáky zařezávají do zadku, tak se není čemu divit a není to jen u žen, který mají kilo navíc. Stává se to i u hodně tenkých žen. To samé jako jsem psala u podprsenek, tak i kalhotek je velké, ještě větší množství na výběr, tak proč si vybírat nevhodně? Existují bezešvé, které opravdu krásně přilehnou k tělu a pod upnutými šaty nejsou vidět. Věřte mi i já dělala v tomto chyby, když jsem byla mladší. 

Teď vám dám pár typů, které vám mohou pomoci.

Jdete do prodejny se spodním prádlem, kde vám pomohou prodavačky s výběrem podprsenky na vaší velikost a snažte se najít pro vás vhodnou.
Pod bílé prádlo se nenosí bílé spodní prádlo, ale tělové - bílá je pod tím perfektně vidět, pokud se nejedná o silnou látku a už nikdy si nebrat černou pod bílé!
Dbejte na vhodné střihy pro vaší postavu, ani já si nemohu všechno dovolit.
Nekupujte zbytečně trilion barevných podprsenek, ale klidně si nakupte černou, bílou, tělovou a investujte.
Nekupujte si kalhotky, které se zařezávají, jdete radši do jiné prodejny a vyberte si pro vás vhodné. Nemusíte za kalhotky dát milion, ale hledejte vhodné a prodyšné. 

2. Ponožky, silonky v sandálech
Ach ano, letos se to stalo dokonce i módním trendem a nejen u nás, právě naopak ve světě je toto hodně k vidění.  Jako vždy, nejsem úplně moc velkým příznivcem takového trendu, líbí se mi to v uzavřených botkách, ale jinak to vidět nemusím. 
Spíše se toto vidí na našich důchodcích, kteří pociťuji teplo trochu jinak než my, kteří by v tu chvilku měli nohu úplně mokrou :D. Ale ne stále jsem si na to nezvykla u nikoho, stále totiž mám pocit, že když je 100°C (pocitově), tak nemůže být nikomu tak velká zima. Další věcí jsou silonky, ponožkové nebo klasické punčocháče, ano to také nerada vidím, ač jsem se pár let zpátky dopustila stejného hříchu. Toto je často k vidění i u mladých žen a samozřejmě i důchodkyň, které mají ve zvyku nosit i ponožkové silonky nebo podkolenky k sukním, které to nezakryjí a ten lem je pak moc hezky vidět. Je úsměvné se na to dívat, když už tak radši ať volí ty klasické silonky, když je to potřeba nosit -_-. 

Opět si dáme pár typů.

Pokud máte pocit, že vám bude zima, vezměte si tenisky.
Pokud máte potřebu nosit silonky i ve 40°C, tak volte uzavřené boty.
Přijde vám, že je ráno zima, ale odpoledne se má oteplit? Vydržte tu chvilku ráno být bez silonek i ponožek, to teplo v létě přichází nečekaně dost rychle.
Rozhodně nenoste ponožky do sandálek, žádných! Opravdu si radši berte plnou obuv!

3. Nevhodně zvolené oblečení
Myslím, že toto bude i mluvit za všechno. Léto, oblečení a opět špatně zvolené střihy. Jako krejčová jsem se toho opravdu učila o těle hodně, probírali jsme jaké střihy si kdo může dovolit a kdo samozřejmě ne. Ani já si nemohu dovolit všechno. Nicméně teď přeskočím věci, které rozšiřují postavu apod, jelikož zase pokud to člověku nevadí, tak to řešit nemusím. Spíše se chci zaměřit na věci, které na člověku ukáží něco, co by měl dotyčný umět zakrýt, tedy nedostatky pryč a přednosti ven. Někdy je opravdu méně více! 
Upnuté šaty na ženě, celkově upnuté věci ukáží naprosto všechno, občas i zmíněné nevhodně spodní prádlo. Určitě nejsem jediná kdo si všiml. Tyto ženy si myslím, že jiné střihy oblečení nosit nemohou a tak volí pouzdrové šaty jako jednou možnost a jakékoliv zvláštní přetékání ze strany na stranu je jim opravdu ukradené. I lehce volné šaty pomohou hodně zakrýt.
Legíny, které neměli spatřit světlo světa. Je to stejně jako u všeho, pokud investuješ bude to fajn, pokud ne ukážeš i to co nechceš. Legíny jsou především na sport, nebo patří pod delší topy, aby se předešlo ukázání všeho. Hodně žen zapomíná, že kdysi se sice nosili legíny, ale nosili se na doma a nebo s obřím tričkem až do půlky stehen. Pokud jsou vám leginy pohodlné, tak si volte silnější materiály a též si dávejte pozor, zda si to můžete dovolit.
Šortky místo kalhotek. Takhle to vidí spoustu lidí v mém okolí a dokonce i já. Upřímně nevadí mi, když má žena krásnou postavu a zadek z toho všeho čouhá úplně minimálně, ale když má žena o 40kg víc než ta předchozí a má ty šortky zaříznuté v zadku jako tanga, tak to by pohoršilo každého.
Áčkové sukně nepatří na boky, ale do pasu. Také se s tím opravdu často setkávám a některé ženy si neuvědomují, že takové střihy se vždy nosili výhradně do pasu, aby ten pas buď vytvořili a nebo zvýraznili. Mordujete si tím hrozně postavu a není to hezké - vůbec! 
  
Těch věcí je opravdu spoustu, kterým je dobré se vyhnout, nicméně si dávejte opravdu pozor na to, co nakupujete. Ujistěte se, že se v tom nejen dobře cítíte, ale také zda je to pro vaší postavu vhodné. Nekupujte zbytečně věci, které budete mít jednou na sobě a pak se jen válí doma. Nechte si od druhých poradit a nebojte se experimentování.
Opravdu se najde nepřeberné množství střihů na každou, opravdu každou postavu, pokud to stojí víc peněz, tak si prostě něco odpusťte a kupte si to, pokud víte, že to na 100% budete nosit víc než jednou. To samé platí u spodního prádla, dbejte na funkčnosti a samozřejmě se dívejte i na to zda se vám to líbí, nicméně do některých věcí volte hladké kousky bez krajky a všemožných serepetiček.  

Teto článek jsem měla v plánu napsat už strašně dávno a doufám, že se vám líbil. Je to můj vlastní názor na módu v ulicích ať už českých nebo světových. A budu ráda i za váš názor.

Co si myslíte o nevhodně zvoleném spodním prádle? Dbáte na střihy které nosíte? Který módní prohřešek vadí nejvíce vám?

Budu ráda za vaše připomínky ♡ 

S láskou,
Vaše SAGI ♡ 

06/07/2017

Orange & Yellow elements

4


Pro mě je celkem až neuvěřitelné, jak rychle ten čas letí. Při pohledu do kalendáře vidím poznamenané datum 9.7. je to ten den, který mi změnil celý můj život. Stále nemohu občas uvěřit tomu, že jsem maminkou. Mému synovi budou už dva roky, dva roky které je už na tomto světě. Michálek mi opravdu dělá radost, každý den se zlepšuje ve všem, co dělá. Postupně se snaží mluvit víc a víc, občas z něj vypadne něco zajímavého, něco co nikdy nemohl snad ani slyšet. 

Proto se chci ohlédnout zpátky na dny, kdy můj syn téměř ani neviděl, jaký ten svět je. Upřímně si řekněme, že svět není tak úplně dokonalý, ale je takový, jaký si ho uděláme. Když se prcek vehementně dral na svět, bylo to neskutečně bolestivé, ano opravdu bolestivé a nechápu, jak jsem to mohla zvládnout, když jsem měla jednou bolesti žaludku a měla pocit, že umírám. Nicméně po velmi, velmi náročné noci se mi v 7:14hod narodil můj malý, vytoužený syn. 

Bez syna jsem strávila bezmála 6hodin, ač jsem si upřímně naposledy odpočinula, tak jsem stále byla dost unavená. Ležela jsem totiž celou tu dobu v jedné hloupé poloze, jen kvůli krvácení - myslím, že jsem mohla krvácet klidně na boku :D. Vysloveně pak bylo ještě horší vstát. To hlavní teprve přijde.
Konečně jsem se dostala na lůžko a bohužel malého jsem stále neměla u sebe, trochu nervózní s touhou ho mít u sebe jsem se stále ptala sestřiček. Samé za chvilku vám ho přivezeme, jenže jsem to nevydržela a vyšla na chodbu, viděla přijíždět jednu pojízdnou postýlku a měla pocit, že je to Michálek a byla to pravda. Upřímně jsem neplakala ani po porodu, ani když jsem ho spatřila a měla konečně u sebe, tak nějak jsem si to hrozně dlouhou dobu zazlívala, díky jiným maminkám jsem si uvědomila, že nejsem sama. 
Věděla jsem, že ho moc miluji a že je něčím významnějším, než všechno co jsem doposud poznala. Samozřejmě má neschopnost se mě docela dlouho i držela, stejně jako přicházející směs hormonů v 6ti nedělí, šílené. Pak už jsem brečela totiž každý den, nejen kvůli neschopnosti, ale také (jak jsem již často psala) vzhledu. Po večerech jsem volala mojí mamince, že to nezvládám a nevím, co mám dělat, moje maminka mi neskutečně pomohla v prvních dnech života mého syna, jejího vnoučka. 
Plynul čas a Michálek se najednou plazil (pozpátku), pak začal přicházet na to, jak dopředu a vůbec než stihl sedět, tak najednou stál. Postavil se celkem brzy a tím krásným úsměvem mi ukazoval, jak moc je šikovný. Při těchto vzpomínkách se mi trošku chce radostí i plakat. Před tím než mu byl rok, tak udělal své první krůčky, bylo to před stěhováním ještě ve starém bytě a svůj první rok oslavil v novém, kde měl i svůj pokojíček a všechno šlo strašně skvěle. 

Postupně už to nebylo jen nemotorné miminko, které padá všude, které stále potřebuje velkou pomoc od rodičů. Ne teď je z něj moc šikovný chlapeček, který mě absolutně neposlouchá a tím mě dovádí k šílenství, nicméně stále mi dělá větší a větší radost. Opakuje po mě úplně všechno, takže když skáču přes švihadlo, tak skáče na místě, když dělám dřepy, dělá je se mnou, apod. Je toho opravdu hodně. Není to jen o tom, co děláme manuálně, fyzicky, ale i o tom, že opakuje dost slov které někde uslyší. 
To mě přivádí k tomu, že netuším kde to jedno slovo slyšel. Kdybych měla spočítat kolik slov už řekne, tak to určitě nejsou ani všechny prsty ať už na rukou nebo nohou. Trénujeme věty z kterých si vždy vezme jen to, co uzná za vhodné, ale je to tak rozkošné ♡. A "TO" slovo nebudu ani psát, protože je opravdu hodně sprosté a my doma sprostě nemluvíme, takže kdo ví zda to nezaslechl venku.

Jelikož by celý příběh byl opravdu dlouhý, tak pro mě je důležitý to, co se děje právě teď. Změnil mi život, změnil mi celý pohled na svět a i když jsem byla hodně často na dně právě kvůli mé vlastní neschopnosti být dobrou matkou, což občas ještě přetrvává, tak všechno co dělám a budu dělat je pouze pro dobro mého syna, chci aby věděl, že ho budu ve všem podporovat i když mu nekoupím vše na co si ukáže, i když mu nedám něco, co chce a přitom to měl zakázané, všechny tyto maličkosti vedou k mé výchově. Nechci aby si myslel, že je všechno jen jeho, že je vše zadarmo nebo aby byl zlý k druhým, pro mě to moc znamená jelikož je to můj jediný a hlavně vytoužený syn, na kterého budeme s manželem jednou moc moc hrdí. 
 

Outfit
Horko, dusno, do těchto dnů občas absolutně netuším, co obléknout. Nicméně díky tomu, že tyto kostkované šaty jsou bez rukávů, tak jsem měla jasno. Tyto šatičky jsou moc pohodlné, ale já jsem tak děsně nervozní ze špatně posazeného švu, že jsem se v nich nemohla tak úplně cítit dobře, je to maličkost, která jde opravit během půl hodinky, nicméně nemám šicí stroj a ručně šiji jen malé kousky. Celkově, když se na to podívám "krejčovským okem", tak bych je nikdy zákaznici nepředala, tím šitím jsem byla dost zklamaná. Nicméně z těchto eshopů si člověk nemůže až tak vybírat kvalitní věci i když většina opravdu většina, co mám právě odtud je skvělá. Moji známí si ani nevšimli toho, co já - což se stává dost často :D. 
Abych jen nekritizovala, tak materiál si chválím, téměř se nemačká a s tím já jsem opravdu maximálně spokojená. Jelikož stále žehlit před tím než někam vyjdete je občas trochu otravné. (Stejně to dělám.)
Kdo by to byl řekl, že právě oranžová se stane mojí oblíbenou a vyhledávanou barvou, stále jsem si ani nenašla kousky po kterých "toužím" právě v oranžové, ale hledání není stále u konce. Mým neoblíbenějším doplňkem je často-viděná kabelka, která se dá nosit i do ruky, ale i přes rameno. 
Jelikož jsou šaty celé černobílé, tak mi jedna barva přišla málo a vzpomněla jsem si na krásné žluté sandálky, které krásně ladí právě i k oranžové barvě. 

Foto: Klárka



Šaty: Sammydress / Kabelka: Promod / Boty: Botovo / Brýle: Primark

S láskou,
Vaše SAGI ♡
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...